Vyhnanství

Vyhnanství https://www.databazeknih.cz/img/books/77_/77024/vyhnanstvi-77024.jpg 5 35 8

Čekárna série

< 3. díl

Tento román německé pařížské emigrace uzavírá volnou trilogii "Čekárna" a líčí život lidí, které nacismus vyhnal z domova. Autor zde vykresluje postavy nejen německých emigrantů, ale i Francouzů a nacistů žijících v Paříži.

Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: , Odeon
Originální název:

Exil


více info...

Přidat komentář

Abroš
05.04.2023 5 z 5

Uf,dočtení trilogie.Uf díky stránkám,ale ne ději.S množstvím postav.4kniha od autora,a musím říct-líbí se mi jeho styl psaní.Určitě stojí tohle dílo za přečtení.Nejnáročnější mi asi přišel první díl.
Když trilogii jednoduše shrnu,tak popis vzestupu nacionalismu v Německu od roku cca 1923 do 1938 a k němu navazující jevy,jako emigrace,násilí.Studie povah,životních peripetií plynoucích ze situace.

Kabuky
16.09.2022 5 z 5

Vynikající překlad.


lampernaqui
05.01.2022 4 z 5

Vyhnanství je závěrečným dílem volné trilogie o nástupu nacismu v Německu. Tentokrát oproti předchozím dvěma románům sledujeme politický vývoj zpoza hranic. Hlavní hrdina žije v emigraci ve Francii, pracuje v místních novinách a celý příběh vlastně začíná zmizením jeho novinářského kolegy. Sledujeme život několika postav, stojících na různých stranách.

1amu
12.05.2020 4 z 5

Poslední část čtenáři opomíjené trilogie o německých, zejména židovských emigrantech. Děj se odehrává v Paříži . Jak je u autora zvykem, brzy na začátku navnadí své příznivce "těžkým palebným kalibrem" - intelektuálním soubojem dvou listů. První je pronacistický a oficiální. Směr psaní udává bezcharakterní, i když jinak profesně špičkový profesionál. Ten druhý je financován židovským kapitálem a jsou zde zaměstnáni emigranti - zejména uprchlíci z hitlerovského Německa.
Četbu jsem si vychutnával zejména při sledování soubojů mozků (tedy zla a dobra).
Čtenáři, kteří mají přečtené knihy ze stejné doby od E.M.R. (Remarque) si ihned povšimnou, jak tento autor je k emigrantům, tedy svým krajanům přívětivý, empatický a svým způsobem optimistický.
Lion Feuchtwanger je zde pravý opak. Až nepříjemně drsný, tvrdý a nekompromisní. Pokud "pitvá hlavního zloducha" jde až do morku kosti, do všech jeho podrazů a sviňáren, vše vedeno pouze pro zvýšení a tedy posílení jeho ega. Zde si milovník knih autora doslova přijde na své.
Nejde o klidné, příjemné čtení - je to přesný popis života oné doby.
V mém případě jsem se dočkal i dosud pro mne neznámých informací, co dalo podnět "Kulhavému ďáblovi - šéfovi propagandy nácků" k rozpoutání startu budoucího holocaustu.

martunka
01.02.2019 5 z 5

Výborná kniha. Příběh mě zaujal. Líbí se mi autorův styl vyprávění, hned mě vtáhl do děje.

Langosh
09.10.2018 5 z 5

Pěkná čtivá kniha o době kolem roku 1935, německých emigrantech v Paříži a členů nacistické strany, přičemž vidíme pohled obou stran.

adaaugusta
01.09.2014

Pro nás, kteří víme, jak to dopadlo, je děsivé pomyšlení na další osudy mladého Němce, který se rozhodl žit v Sovětskému svazu. Gulag, potom, když Stalin v rámci přátelských vztahů vydal německé emigranty Hitlerovi, nacistický koncentrák… A Němci ve Francii jako nepřátelští cizinci byli ve Francii internováni a pokud měli smůlu, padli také do rukou Němcům.

Honsa
02.07.2014 5 z 5

Nechce se mi hodnotit jednotlivé díly trilogie zvlášť, dovolím si tedy shrnutí u posledního. Přestože jsou jednotlivé knihy samostatná díla bez společné dějové linky, jako celek výjimečným způsobem vykreslují ducha doby. Feuchtwanger je fantastický vypravěč, jeho schopnost zprostředkovat svou osobní historickou zkušenost románovou formou je pro mě zcela mimořádná. Třetí díl považuji za nejsilnější z celé trilogie, ale je dost dobře možné že kdybych je četl v jiném pořadí, budu to samé tvrdit o posledním přečteném. Jeden z důvodů proč na mě třetí díl zapůsobil nejsilněji je také obzvlášť v závěru kniha patrná koketerie s myšlenkami marxismu. Závěrečný rozhovor otce se synem, odjíždějícího do sovětského svazu budovat světlé zítřky vnímám jako autorův vnitřní monolog. Nejedná se o nijak násilnou obhajobu, ale přesto tato pasáž poutá pozornost. Kontrast mezi komplexním způsobem, jakým jsou líčeny okolnosti nástupu a fungování fašistické ideologie a obhajobou ideologie jiné byl pro mě Feuchtwangera lehce lehce překvapivý. Až na základě této knihy (a jejího českého doslovu z roku 73, který neopomene tyto pasáže řádně zdůraznit), jsem se dozvěděl také o Feuchtwangerově díle Moskva 1937, jeho nekritické náklonnosti k sovětskému režimu a důležitosti, kterou sám autor svému setkání se stalinismem připisoval.