Byl jsem nablízku
František Lukeš
O každodenních i výjimečných věcech našeho života, na které autor - kněz nahlíží s nevšedním smyslem a zaujetím pro jejich krásu, hloubku a pravdu.
Přidat komentář
První část knihy tvoří vzpomínky na rodiče, bratra a babičku. Idylické dětství, chudá rodina, ale měli se rádi. V druhé části autor vzpomíná na pěvce Eduarda Hakena, Antonína Zlesáka, Josefa Vlacha, Martu Karasovou, Viléma Přibyla, milovníka poezie Bohouška Chlumeckého, Vladimíra Komárka. Nejvíce vzpomínek věnuje Karlu Svolinskému a jeho manželce, s nimiž ho pojilo skoro třicetileté přátelství. Milé počtení plné pochopení pro lidské slabosti.
Knihu jsem dostal darem na oplátku za poskytnutí fotky na obálku (vydání 2013) http://www.vejnar.com/lide6/ Jsem uveden i na zadní straně;) Rád jsem si ji přečetl..
Jedna z pasáží, která mě zaujala: "Nedávno mi Vladimír Komárek řekl, že maluje pro lidi oltáře útěchy. ... Podle jeho slov mají jeho obrazy hrát podobnou roli v každém bytě - být protipólem denně zakoušeného nebo viděného násilí. Aby člověk vycítil, že přece jen existuje jiný svět, pro který lze žít. Pro tuto ideu Komárek neobjevuje nové zvláštní světy lidských představ, ale činí novým ten svět, v němž žijeme."
Štítky knihy
křesťanství 20. století umělci vzpomínky kněží kněžství pastorace Náchod
Autorovy další knížky
Kniha Byl jsem nablízku je v
| Přečtených | 8x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 6x |
| Chystám se číst | 4x |
| dalších seznamech | 1x |
,,Byl to krásný den a zdrojem té záře byl nový Boží tvor, který byl vítán s radosti a vědomím, že skrze dítě je život nesmírně krásný..,, Úkolem kněží je spíše vábit než vnucovat. Vábit tak, jak to umí růže. Krátké příběhy člověka-kněze, který s nezdolnou vírou věřil, že v tomto světě bude poslední slovo patřit lásce.