Bubáci pro všední den

Bubáci pro všední den https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/108287/bmid_bubaci-pro-vsedni-den-JLq-108287.jpg 4 131 33

Soubor kratičkých humorných povídek, jejichž hrdinou je vždy současný člověk, který se ve svém všedním životě nenadále setká s jevem nebo úkazem zcela neobvyklým. Dochází tak k mnoha vtipným situacím, v nichž se i zamyslíme nad odhalenými slabostmi člověka, nad jeho utajovanými zájmy i obavami.

Přidat komentář

Makropulos
31.01.2016 5 z 5

Seděl pohodlně rozložen u mého psacího stolu, nevelkou prostoru místnosti zamořoval hustým dýmem z čibuku a s pozoruhodnou lehkostí vyprávěl už hotové povídky, jejichž humor byl zcela jiný, než s jakým jsme se tenkrát běžně setkávali v literatuře, čerpal z jiných zdrojů a z jiného, překvapivého vidění světa, měl v náznaku cosi společného se Zosčenkem z nejlepších let a chutnal hořce. Všichni, jak jsme se tak náhodně sešli (Ivan Klíma tenkrát ještě nepronášel filipiky proti kuřákům), jsme byli nadšeni, neboť ani v nakladatelské redakci se člověk s průkazným novým talentem nesetkává příliš často.
Z Epilogu Zdeňka Pochopa uvedeného ve vydání z roku 1991

cinapo
29.01.2016 5 z 5

Opravdu nečekaně vtipná kniha. Už je to déle, co jsem to četla. Asi po ní brzo opět zašmátrám v knihovničce :-) Vřele doporučuju, určitě nezklame.


qwill
25.01.2016 5 z 5

z knihy:
"Proč to všechno děláš?" ptal se večer doma Plivníka.
Plivník se nad takovou neznalostí podivil a vysvětlil, že slouží tomu, kdo ho vyseděl, což je pro něho jako pro Plivníka samozřejmé. Zejména dbá, aby jeho majitel zbohatl. Je-li majitel řemeslníkem, pracuje Plivník za něj, je-li obchodníkem, nosí mu zboží a do pokladny peníze, je-li důstojníkem, Plivník za něj huláká, kdežto je-li úředníkem, podpírá mu v pracovní době hlavu, aby se neudeřil o stůl.
Dlaždič Houska si přál vědět, zda by mu Plivník nemohl rovnou nosit peníze. Plivník to však odmítl s odůvodněním, že Houska by byl zavřen a on, Plivník, by za něj musel chrastit řetězem.
Další dotaz, v čem spočívá Plivníkova spolupráce, je-li jeho držitelem lehká žena, Plivník nezodpověděl. Houska si to vyložil ve zlém, protože se domníval, že se nad něj Plivník vyvyšuje, a celý večer už na něj nepromluvil.

qwill
22.01.2016 5 z 5

Po velkém úspěchu svých prvních dvou knih se Karel Michal stal dramaturgem Československého filmu. V tomto období vznikla ve spolupráci s režisérem Zdeňkem Podskalským filmová podoba povídky Jak Pupenec ke štěstí přišel, jeden z nejúspěšnějších českých filmů vůbec (během jednoho měsíce na milion diváků), dodnes populární Bílá paní. Základní motiv konfrontace současného světa se světem nadpřirozeným zůstal. Jenom byl ještě ostřeji zaměřen na současné politické poměry. Filmový příběh se rozrostl o osudy malého českého městečka, kde se nejenom místní, ale i ministerští funkcionáři pokoušejí využít kouzel Bílé paní ze středověkého obrazu. Jedovatě vyhrocenými situacemi film nešetří. Pokus zapřáhnout kouzlo do komunální politiky však ztroskotá. Tam, kde měl být most, vykouzlený Bílou paní, není nic, ačkoliv dechovka hraje, fábory vlají a stranický tajemník řeční o pokroku, jímž je pro obec mimo jiné nový most. Když na závěr vyzve občany, aby se dostavili na druhý břeh a ti lezou do vody a plavou, přikáže otec malému klukovi, který jediný se diví: „Drž hubu a plav.“ Výrok, kterým Michal natrvalo obohatil česká lidová rčení.

qwill
22.01.2016 5 z 5

Po návratu do Prahy se Pavel Buksa živil všelijak. Jako přidavač u zedníků, dlaždič a posléze jako správce přístavu. Jak tak chodil po hospodách a vyprávěl svoje historky, začalo se o něm vědět. A protože mu koncem měsíce chyběly vždycky tři čtyři stovky, tak mu redaktoři z nakladatelství Naše vojsko opatřili lektorování rukopisů. To šlo dobře tak dlouho, než Buksa strhal a k vydání nedoporučil knihu jednoho ze zasloužilých umělců, který vyhrožoval, že si půjde stěžovat na Ústřední výbor KSČ. Tehdy kluci z Plamene uprosili Buksu, ať proboha některý ze svých příběhu napíše, aby lektorem nebyl toliko dlaždič, ale aspoň začínající autor.
A tak vznikla první povídka, teď už Karla Michala, Plivník dlaždiče Housky – a literární senzace (Plamen, č. 3/1961) – zárodek Bubáků pro všední den a literární senzace. Ještě týdny po tom se lidé v Praze zdravili: „Už jsi četl Plivníka?“

woodward
17.08.2015 5 z 5

Plivník sežral chleba, vypil vodu z ponožek a křepce poskakoval po světnici. Tihle Michalovi bubáci jsou fakt nesmrtelní, dokonce i ta kočka, přestože je mrtvá.

Tsuki
01.12.2014 4 z 5

Hodně originální dílko. Dobové, dost satirické a místy až tragikomické. Ale zasmála jsem se, pobavila i zamyslela. Měl toho napsat víc, v podobném duchu, škoda.

trainmaster
24.07.2014 4 z 5

"Nevíš. Být mrtvý neznamená být lexikon." (z povídky Černá kočka) Tahle hlášku jsme začali používat i doma :)

Lenka4
11.02.2014 5 z 5

Velmi vtipné a nápadité. Už dlouho jsem se u knížky tak nezasmála.

felia
07.08.2013 5 z 5

Je škoda, že toho Karel Michal nenapsal více. Velmi vtipné a chytře napsané příběhy. Je to satira na lidské chování, která je stále aktuální.

Willandra
18.07.2013 5 z 5

Vážně originální povídky. Dost jsem se bavila a pak to musela strkat všem známým k přečtení. :-D Líbily se mi povídky o plivníkovi, vikýřníkovi a živé/mrtvé kočce.

bbara155
28.06.2013 3 z 5

Originální a vtipné povídky. Bohužel, je to satira na tehdejší dobu a spousta věcí už je dnes pro lidi, kteří to nezažili, nepochopitelná. Přesto se dají číst i dnes, není to však tak úplně to, co mám ráda.

Ikkju
20.09.2011 5 z 5

Kokeš, co chceš? Toho zadního, vem palici majzni ho! x) Vtipné čtení, zvláštní jazyk...