Čest a sláva
Pavel Buksa
Svojí třetí knížkou zaskočil Michal jak čtenáře, tak kritiky. A vyznačil tak své autorské kredo: nikdy se nevracet k minulým úspěchům. Ve svém historickém románu Čest a sláva (1966) jde Michal opět svými cestami a opouští obvyklou polohu panoramatu velkých dějin. Děj se odehrává během třicetileté války na zchudlé zemanské tvrzi. Jeho hrdinou je mladý rytíř Rynda, potomek starého evangelického rodu, kterého navštíví poslové francouzského krále, aby rytíře přesvědčili, že je třeba rozpoutat v kraji povstání proti katolickým Habsburkům. Když se hostům, kteří argumentují myšlenkami filozofů, historickou nutností a především ctí a slávou, podaří konečně rytíře přemluvit, je podepsán vestfálský mír. Takže už není proti čemu povstat. Jenomže rytíř Rynda už si dal slovo, které nemůže zlomit – a tak sám, „za sebou tři jízdné a sedm pěších, v pravici prastarý praporec s […] heslem Virtus virtutis praemium“ vyjíždí do boje za lepší svět. Film Čest a sláva, v režii Hynka Bočana, získal v roce 1969 na benátském festivalu cenu za nejlepší zahraniční film (současně s Felliniho Satiriconem, nejlepším filmem italským).... celý text
Přidat komentář
Donovalský vzdychl. S odporem vzpomněl na psavého biskupa a na jeho mrzký blud netřískat děti.
Třetí svojí knihou však překvapil Michal jak čtenáře, tak kritiku a vyznačil tak definitivně svůj autorský typus. Nikdy se nevracet k tomu, čeho už dosáhl. Kniha Čest a sláva, která vyšla v roce 1965, byl historický román stejně „bezostyšně originální jako originálně bezostyšný“. Žádné panorama velké historie. Na zablácené zchudlé zemanské tvrzi, kde na konci třicetileté války hospodaří mladý rytíř Rynda, potomek staré evangelické rodiny, přesvědčují rytíře dva emisaři francouzského krále, že je třeba rozpoutat v kraji selskou vzpouru proti katolickým Habsburkům. Argumentují vším. Morálkou, myšlenkami filozofů, ctí a slávou, až plebejský rytíř, zpočátku tak nedůvěřivý ke slovům, podlehne právě v tom okamžiku, kdy byl uzavřen mír. Teď se však emisaři marně pokoušejí vysvětlit Ryndovi, že už není oč bojovat. Rytíř se dověděl své a taky se rozhodl. A tak sám, „za sebou tři jízdné a sedm pěších, v pravici prastarý praporec s Turkovou hlavou a ostrví v modrém poli, na klenotu s heslem Virtus virtutis praemium, vyjížděl urozený a statečný rytíř Václav Rynda z Loučky do války. Do boje za lepší svět.“
Ve své detektivce Michal prohlašuje. „Kdo nevěří ničemu, je zrůda. Kdo věří všemu, je trouba. Oba jsou celí placatí.“ „Tak se i zde vzbouřil Michal proti „placatému“ člověku, který je mrtvý a hnusný a postavil proti němu člověka trojrozměrného. Ten naráží, je bit, avšak je živý. Za tuhle humanistickou vzpouru je třeba vzdát Michalovi čest“ (Oleg Sus).
Omlouvám se všem příznivcům, ale přikláním se k názoru Darkry. Na češtině jsem si pošmákla, to přiznávám, příběh rytíře, který musí povstat i když už k tomu není žádný důvod, je dobře promyšlen. Ale při čtení jsem už byla velice netrpělivá a nedokázala jsem se soustředit. Jen za sebe jsem měla pocit, že méně by bylo více.
Historický román o dilematu rytíře za 30-leté války jestli se do války zapojit či ne. Když se pak konečně rozhodne zapojit se, válka skončí, ale on už neustoupí a vydá se do boje za čest a slávu byť už jako lapka.
Kniha je bohužel dosti nepřehledná a dočetl jsem jí jenom proto, že jí mám v povinné četbě.
Nádherná čeština.
Zajímavá kniha! Kdo si libuje v Eisnerově Chrámu a tvrzi nechť si přečte.....Kde se dnes ještě vidí slova jako "uškrnil", "vyláli hovnoďour " nebo "parlapá"?
Za všechny drobná ukázka:
Výmoly v cestě, kůň, kopyto, rozkládala starší opice s přemnoha slovy a dvornými šplechty. Nu, rytíř projevil ochotu dotyčné kopyto prohlédnout, jenomže opice pravila, že už se kočí postará sám a rytíři zrudly uši. Chytlo ho nutkání vysypat z rukávu kravinec a nabídnout hostům kousíček k snědku.Ta mladá opice nejspíše naznala, že cosi nesedí, a začala s velkým zájmem prohlížet konvici na víno se všemi vruby, boulemi a v rýhách zařanou špínu. To tu tak scházelo. Rytíř se hotovil hlučně si urpdnout. Ať tedy opice mají a vidí."
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1962 |  Bubáci pro všední den |
| 1961 |  Krok stranou |
| 1967 | Gypsová dáma |
| 1966 | Čest a sláva |
| 1963 | Hovory s veverkou |
Kniha Čest a sláva je v
| Přečtených | 31x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 10x |
| Chystám se číst | 18x |
| Chci si koupit | 10x |
Morální dilema, které nestárne. A to filmové zpracování bylo naprosto geniální, škoda, že muselo zmiet v trezoru.