Hovory s veverkou
Jiří Robert Pick , Hermína Franková , Bohumil Hrabal , Miloš Macourek , Jiří Suchý , Ivan Vyskočil , Jiří Sýkora , Miroslav Skála , Milan Schulz , Pavel Buksa
Nástup mladých talentovaných autorů se odráží i v oblasti humoru a satiry. Setkáme se zde s pracemi autorů - s písničkami Suchého a Šlitra, moderními pohádkami Miloše Macourka, parodiemi M. Schulze, humoristickými povídkami Hermíny Frankové, Bohumila Hrabala, Karla Michala, Ivana Vyskočila atd.
Přidat komentář
povídky od Hrabala (Andělské oči), Macourka (Budíky, Klubko), Vyskočila (Kudýš), Skály (Mrož, Řetěz), Michala (Kokeš) perfektní, doporučuju, dostala mě zejména Suchého Střela
překvapilo mě, že tohle Československý spisovatel pustil už v třiašedesátém...
většina textů je těsně spjata se společenským, kulturním a politickým kontextem 50. a 60. let, předpokládám, že mladší čtenář bude zmaten, nebo vůbec nepochopí vtip (např. parodie dobových frází, žánrů...)
S odstupem více než padesáti let - co vybraný autor, to klasika české literatury druhé poloviny 20. století.
Je to podobné, jako byste vzali nějakou kabaretní show nebo Silvestry na ČST, a převedli do knihy. Spojovacím prvkem jsou rádoby moudré hovory s veverkou (například u Miroslava Skály mluví veverka o tom, jak má ráda skály, to by fakt nikoho nenapadalo). Pak jsou zde povídky bez ladu a skladu - jedny spíše haškovského typu, jiné sarkastické, pak třeba pohádkové, další hudební, dokonce absurdní a mírně surrealistické - a ty jsou ještě (bez většího neladu a neskladu) proloženy různými aforismy, myšlenkami, větami - a pozor, to není všechno, ještě se to střídá s písněmi včetně notových záznamů. Co autor, to jiná nátura. Mělo to vyjít jako Cyrilo-metodějský kalendář, na každý den jedna šprnkulákle. Doporučuji číst tímto způsobem. Ale takhle to nemá styl.