Asylum
Madeleine Roux
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/203874/bmid_asylum-asylum-ustav-pro-dusevne-cho-kQc-203874.jpg
3
818
244
Jakmile tam vstoupíš, ven už nikdy nevyjdeš… Mezi minulostí a současností se mohou odehrávat (h)různé příběhy. Kniha plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách. Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie. Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch.... celý text
Přidat komentář
Čekal jsem rozhodně více a ne příběh, který zůstal naprosto nevysvětlen. Buď je tahle kniha na mě moc chytrá a nebo je prostě a jednoduše tupá.
Knížka, která nebyla špatná, ale nebyl to horor, na který jsem se těšila. A to pro mě bylo to největší zklamání...
Četla jsem v noci, ale i tak mi to strach nenahánělo. Škoda. Slabé dvě hvězdy.
Ztotožňuji se s názorem, že je to kniha psaná horkou jehlou - spíš bych to zařadila do žánru Young Adult - je to předvídatelné, přehnané a až moc "náhod", které vlastně nejsou náhody.
první polovina se mi četla dobře, napínavé, ale občas přehnané, konec mě zklamal, předvídatelný, taky docela přehnaný.
Na první pohled připomíná Sirotčinec. Kdyby zmenšili písmo, tak jim to vydá na třicet stránek. Vypadá to jako narychlo napsaný román na objednávku. Hlavně urvat co nejvíc peněz a dát tomu obálku Sirotčince. Tyhle 50 a další imitace mi pijou krev. Tahle je nudná a o ničem
Po přečtení zdejších komentářů a hodnocení jsem se rozmýšlel jestli mám vůbec začít tuhle knihu číst. Naštěstí jsem se nenechal odradit a knihu si přečetl a musím říci že to nebyla taková hrůza jakou jsem očekával, právě naopak. Kniha se mi velmi líbila,je to příjemná oddechovka s prvky ,,hororu-thrilleru'', doplněna fotografiemi které nabudí tu pravou atmosféru.Určitě to není kniha té nejkvalitnější literatury ale člověk taky někdy potřebuje vypnout a táhle kniha mi přišla na lehké čtení naprosto vhod.
Kniha průměrná, děj nijaký a konec divný, i když trochu předvídatelný. Spousta věcí nedovysvětlených. Kniha rychle přečtená, ale nezajímavá. Obrázky mají jen nalákat ke koupi.
Chtěla bych poprosit, nepište do hodnocení, kdo je vrah! Někdo si chce jen přečíst o tom zda knihu číst a hned zjistí hlavní pointu! Kdo nečetl, tak nečíst koment od Majči.
Klasicke Stopy hruzy. Hvezdicku davam za to, jake ma kniha dobre mimikry, ze jsem se dala nachytat a cekala alespon jeden neucebnicovy zvrat v deji.
Místy byl děj opravdu děsivý, ale celkově jsem od knihy asi očekávala víc.
No kniha jako obsahově mě osobně přišla děsivá (strašidelná) já jsem prostě člověk co má hrůzu skoro ze všeho. Taky takový milý dodatek... Knihu jsem přečetla ze dvě cesty vlakem (obě byly v jeden a ten samý den). Má velké písmo a všechny ty kapitoly. Mohlo toho buď být více a nebo jinak zpracované, námět hezký.
Když jsem knihu poprvé uviděla, udělala na mě dojem, že fotkama autorka kopíruje nápad autora Sirotčince slečny Peregrinové. Protože mám však hororovou tématiku ráda, knihu jsem si přečetla. Celkový dojem, který na mě udělala: NIC MOC. Téma je celkem dobré, ale styl psaní mi nevyhovuje. V knize se také vyskytují nějaké chyby (nemyslím tím pravopisné), např. že hrdina přijížní v časném odpoledni a vidí na trávníku hrát si ranní ptáčata (děti) - takže myslím, že by tam spíš mělo být, že přijíždí dopoledne a né odpoledne. Nebo že šel ven do tmy v osm hodin večer, v létě. V létě v osm hodin večer přeci ještě není tma. A co mě dost mrzelo, tak že ty fotky, ač patří do tématiky léčebny, tak vůbec nesouvisely s textem příběhu.
No, no .... očekávala jsem od této knihy asi více, ale z druhé strany se jedná o knihu pro mládež, i když prej od 16 let. Ze začátku mi to velmi připomínalo jeden horor, co jsem kdysi viděla. Ani ne v polovině knihy jsem tušila, oč v knize jde. Děj se dal snadno předpovídat, ale i tak se dobře četla. Myslím že knihu postoupím dále, k mému bratranci, který je v požadovaném věku, kterého to snad více nadchne. Dávám jednu hvězdičku navíc jen pro ten poutavý obal a ilustrační fota.
Veliké zklamání. Začněme pozitivy: obálka + ilustrační fotografie moc hezké, nahánějí strach, ty jsou opravdu povedené (snad proto, že autorka píše, že pocházejí ze skutečných psychiatrických zařízení). To ostatní byla jedna velká bída. Shrnu to dvěma krátkými a jedním delším bodem.
1. Při bilanci cca 300 stran se člověk těší na pěkné počtení, kdybychom ale měli odečíst všechen obrazový materiál, text vydá stěží na polovinu.
2. Kniha pro čtenáře od 16 let (to se rovná čemu? 16-20?). Popravdě, to ve vydavatelství trochu neodhadli. Pochybuji, že v i 16 (a to není tak dávno) bych byla méně kritická. Ubrat 4 roky a možná se dostaneme k cílové skupině... To ale nic nemění na tom, že i kniha pro čtenáře podstatně mladšího věku musí dodržovat jistou jazykovou koherentnost a může být napsána solidně, čímž se dostávám k bodu č.3.
3. Příšerné vyjadřovací prostředky (toť k autorce), nesoudržnost jazykového kódu (tady těžko odhadnout, zda chyba autora či překladatele). Pokud postava hovoří obecnou mluvou, měla by se toho držet a ne nesmyslně přecházet uprostřed věty do hyperkorektnosti, navíc při rozhovoru se spolužáky. Dialogy jsou trochu šroubované a některé otázky postrádají smysl nebo jsou nepřirozené.
Některé věci zůstaly neobjasněné (Jordan a rovnice), což by nemuselo vadit, a konec se zdá trochu překombinovaný (závěrečná epizoda s profesorkou, klíči a nalezeným vzkazem).
Moc děsivé mi to nepřipadalo. Fotografie ano, ale text samotný mě asi tolik iritoval, že jsem nedokázala se pořádně vžít do děje.
U knihy mě naprosto dostala ta obálka a nejvíc to, že její nápis svítí =D Už jen kvůli tomu jsem tu knihu musela hned mít… =D
První, co mě překvapilo, byl typ písma – něco mezi roztřesenou rukou psaným písmem a úhledným knižním (docela zajímavá kombinace). Svůj účel (zaskočit, či překvapit čtenáře, doplnit příběh, či něco jiného) u mě jistě splnila. Ale co mě nejvíc mrzelo, byly vložené fotky… Já vím, asi jsem čekala, že celý děj více doplní, ale bohužel, ať jsem hledala, jak jsem hledala, vždycky mi na nich něco nesedělo (a popis fotografie s hromadou sestřiček v bílém, s doktorem uprostřed a v rouškách a fotografie s doktorem vpravo, sester bez roušek u mě bohužel pocit doplnění příběhu nesplnila) – bylo by možná fajn, kdyby si s nimi někdo pohrál, to bych ocenila.
I když přes zklamání z vložených fotografií jsem si příběh opravdu užila =) Čekala jsem knihu plnou strašidelných pasáží a zpočátku jich moc nebylo, ale od poloviny knihy – páááni, já jsem se nemohla odtrhnout a dokonce jsem se bála s Danielem a Abby. Co mě ale hodně mrzí, je ten konec. Přišel mi takový hodně nedotažený. Pořádně ani nevíme, co se tam stalo, proč byl Felix v takovém stavu, v jakém byl a co měly znamenat ty Danielovi útržky ze života ředitele ústavu. Uvítala bych pokračování, ve kterém by se vše třeba i více zamotalo, ale hlavně vysvětlilo.
Knize dávám 4 hvězdičky a budu doufat, že vyjde další díl, který mi vše vysvětlí, ať si nemusím dělat závěry sama =D A ano, uznávám, že S. King by téma dovedl k dokonalosti, však je to mistr svého žánru, ale tohle je prvotina autorky, tak bychom na ni měli i tak nahlížet =)
Jako každého i mě zaujala obálka knihy, která napovídala, že děj bude trochu strašidelný. Po přečtení knihy zhruba do poloviny, jsem si říkala, že to nebude zase až tak hrozné, ale když jsem se pustila dočtení dál.. Nechtěla bych být v kůži Daniela a už jen ta představa, jak šli s Abby do tmy .. Brrr...
Kniha se četla velmi lehle a rychle, dá se přečíst za dva večery. U mě za pět hvězdiček a co se týče konce .... Těším se, jestli vyjde pokračování :)
Tak. Knížka byla pro mě takovou jednohubkou, kterou jsem zvládl za dva dlouhé večery. Nicméně bavila mě, od té půlky jsem se i trošku bál, zápletka byla parádní. Rozhodně knížka měla hororovou atmosféru, i když ty fotky jí moc nepřidaly. Hold jsem hrál Outlast i The Evil Within, kde experimenty v blázinci jsou na denní pořádku a kdyby se obzvláště Evil Within se svým Ruvikem dal do knižní podoby, smetl by Asylum jako nic. To co mě na knížce zklamalo byl závěr, který se mi zdál nedotažený, dětinský a úplně ztratil tu atmosféru, kterou si knížka od poloviny budovala. Tak trošku jsem nepobral, co se vlastně s Felixem stalo a to není jediná věc, co mi tam prostě přijde nedotažená. Hold hororů na téma Cvokhause už tu bylo moc a moc, takže nic nového. Každopádně, jak už jsem psal, u knihy jsem se bavil a když se to v té polovině začalo rozjíždět, nemohl jsem přestat číst. Knížku bych určitě doporučil, není to žádné velké ani složité čtení, a dal bych jí 75% ze sta.
P.S.: Konec jasně napovídá, že by někdy v budoucnu mohlo být Asylum dvě :D. Tak doufám, že se autorka víc rozšoupne :P.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny napětí tajemství horory pro dospívající mládež (young adult) Nová Anglie
AsylumKniha Asylum je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 1 169x |
| Čtenářské výzvě | 72x |
| Doporučených | 47x |
| Knihotéce | 358x |
| Chystám se číst | 476x |
| Chci si koupit | 126x |
| dalších seznamech | 5x |
Řekla bych, že kniha naplnila to, co jsem očekávala. A že já toho ani moc neočekávala, jen klasickou americkou adult fantasy.
Příběh sice neustále hýřil dalšími zvraty a neočekávatelnými pohnutkami.. Ale na mě to působilo jako spatlanina. Někdy je míň, víc. Přišlo mi, že sama autorka se do toho zbytečně zamotala, jak chtěla, aby z knížky dýchala strašidelná atmosféra. Na mě to působilo až dětinsky.