Antigona

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Antigona pohřbí svého bratra i přes zákaz krále Kreona, který se obětavě, ale poněkud umanutě snaží obnovit blahobyt morem zdevastovaných Théb. Je chycena a poslána na smrt. S tím nesouhlasí její snoubenec, syn krále Kreona, Haimon, a tak spáchá sebevraždu. Když se to dozví jeho matka, tak také spáchá sebevraždu. Králi Kreonovi nezbude vůbec nic. Takto je potrestán za svoji pýchu, která i jeho dobré skutky proměnila v zaslepené. Sbor je vypravěčem. Posouvá děj dopředu a je i rádcem krále, ale je nejednotný. Část sboru souhlasí s tím, aby poslal Antigonu na smrt, druhá část včetně věštce by nechala Antigonu jít. Druhá část sboru by dovolila i pohřbít druhého bratra. S tím král nesouhlasí a řídí se podle sebe a první části sboru. Antigona je dcera bývalého krále. Snaží se o to, aby oba bratři měli stejná práva. Ráda by měla i podporu sestry, ale k ničemu ji nenutí. Její společný rys s králem je, že si myslí, že dělá správnou věc a že je podobně neústupná....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/5504/antigona-5504.jpg 3.5570
Žánr:
Literatura světová, Divadelní hry

Vydáno: , Dilia
Originální název:

Αντιγόνη, -442


více info...
Nahrávám...

Komentáře (46)

Kniha Antigona

Set123
24. června

Otevřete-li Filosofii práva od profesora Pavla Holländera, najdete tam, na první stránce textu: „Ten zákon přec mi neohlásil Zeus, ni Diké, družka bohů podsvětných, zde takové nám řády nedala. A nemyslela jsem, že takovou má moc tvůj zákaz – dal jej smrtelník! – že moh by platit víc než nepsané a neochvějné bohů zákony. Ty nežijí jen včera nebo dnes, však věčně, aniž víme, kdo je dal.“ Proč? Některá umělecká díla (zdravím Kafku) slouží nám (skoro)právníkům k věčným diskuzím v rámci naší tajemné filosofie. Antigona je užitečná, protože famózně demonstruje směr takřka věčný – iuspositivismus, nebo iusnaturalismus? Navíc se nám tu demonstruje na mimořádně polarizované úrovni. Iuspozitivista Kreon užívá pozitivních zákonů k dosažení pragmatického cíle (zabránit veřejným nepokojům), na základě logické argumentace. Na straně druhé nám stojí ukázková iusnaturalistka Antigona, užívající právo přirozené k dosažení cíle ídeového bez argumentace – prostě má pravdu (což se nesnažím přiřknout myslitelům iusnaturalismu). Co je tedy ten střet? Jaký je vztah práva daného lidmi, suverénem a zákony, které jsou zkrátka dané (bohem, Morálkou, přírodou). Je to první závislé na druhém? Či se jedná o dva paralelně existující normativní systémy, které používají stejný slovník, ale co dává zákon nemůže morálka změnit (leda pro mimořádnou nespravedlivost, řekli by někteří). Nebo je ten vztah spíše… komplikovaný. No hádejte co je pravda. No jistě. A to je ten problém, když na tu otázku odpovíte A, nebo B. Ne C.

A tak to tu máme, ve starém antickém dramatu. Spor starý jako kultura sama. V dramatu, které je poutavé právě tímto sporem, ničím jiným. I tragika zde na tom sporu stojí.

Ke Kreontovi byl bych spíše mírný. Víte, ano, on je absolutisticky smýšlející vladař, ne však totalitář, pragmatik, jak ostatně vylíčeno výše. A proč by ne, je to vladař. Jeho názor je extrémní (ač on jediný jej nakonec změnil, takže ze hry vychází jako njevíce trpící, nejlepší (nejkladnější) postava), ale to je i názor Antigony, ba dokonce ten ještě víc, jedná se názor, jež nepřipouští opozice. A když už jsme u toho, i názor (postoj) Haimónův. Tam si člověk nevybere, je to hra pólů, hra „buď anebo“. Je to hra ideologií, které jsou totalitární, nepřipouští narušení, či neabsolutnost. Druhá první vylučuje, první není kompatibilní s druhou. To je jejich tragédie. Řekl postmodernista. (A mimochodem, dost totalitárně se chová na konci i posel – nepřipustí Kreontovi, aby nedej bože něčím netrpěl, přidává a přidává (vidíte, ze všeho lze udělat totalitarismus) „Ba vinu smrti obou synů tvých jen tobě přičetla zesnulá!“, uznejte, to je až absurdně kruté.) - Četl jsem nedávno Žižkovu knihu "Mluvil tu někdo o totalitarismu?", tak mi to promiňte.

Závěrem poznámka, pro vyústění dramatu má klíčovou roli ten kdo je slepý a přec jako jediný vidí vždy pravdu – Teiresiás. Věštba, proroctví je motiv, který je pro řecké drama a kulturu vlastně základní. A hle, Bakchantky, Oidipus, Antigona. To jsou hry, které jsem přečetl a které Teirésias prožil. Ano, od Bakchantek, vlastně založení Théb, slouží věrně tento věštec králi za králem a zachraňuje Théby od jedné pohromy za druhou. Už při jejich založení se s Kadmem pokusil o odvrácení Dionýsova hněvu a poté znovu a znovu. Nemohu si tedy pomoci, je to tento slepý věštec, kdo je pro mne smbolem řeckého dramatu.

Adellll
09. ledna

Skvěle napsaná tragédie plná zajímavých myšlenek. I přes její stáří si z ní i dnes může člověk odnést spoustu poučení, a navíc se mi i docela dobře četla, což se mi u antické literatury mockrát nestalo:).


tra-my5156
23.11.2021

Zápas mezi svědomí-svoboda a na druhé straně síla v ruce s rukou s autoritou. Přesněji se jedná o tragédii, kde síla a moc hraje hlavní roli.
Ve světě Sofoklovo si lidské bytosti uvědomují, že již nemají standardní hodnoty, které by mohly regulovat jejich volby.
Božské zákony zbožnosti dávají Antigoně právo pohřbít svého bratra; práva polis dává Kreónovi moc odsoudit Antigonu. Obě práva jsou legitimní. Tento konflikt dokazuje, že věc veřejná nemůže zůstat zcela oddělené od soukromého života. Příkaz, kterému se Antigona vzpírá, není zákon v pravém slova smyslu, ale nezodpovědný edikt tyrana, který zakazuje pohřbít mrtvého muže.

Luc.i
22.09.2021

Četla jsem hned po Romeovi a Julii a ve srovnání s tím se Antigona strašně táhla. Na jednu stranu tam byly jednořádkové rozhovory mezi postav které byly zajímavé a posouvaly dej a pak přišel chór a já myslela že usnu. Děj je to ale zajímavý a myšlenka samotné hry se mi líbila. Bylo tam i jakési poučení a různé jiné prvky takže ti bylo fajn.
Celkem 3/5*

Knihodrak
23.05.2021

Četla jsem už Romea a Julii, Hamleta a i Mnoho povyku pro nic, to jsou všechno Fila od Shakespeara, ale žádné z nich se nemůže rovnat Sofoklově Antigoně️. To je tak krásně napsané drama. Líbí se mi zde, že tady když chce nějaká postava sdělit nějakou myšlenku, tak to není dlouhý monolog, ale týká se to dialogů a hned to podobá děj dopředu. Velmi se mi i líbï rychlé slovní přestřelky a to, že pokud je člověk v řecké mytologii vzdělaný, tak chápe krásné metafory tohoto díla️️️️️

SweetCake
08.03.2021

Celkem zajímavá a čtivá kniha, i když monology postav jsou občas moc zdlouhavé. Každopádně k maturitě fajn.

HollyUndead
19.01.2021

(+ SPOILER) Na dílo nesmíme moc nahlížet z hlediska moderního vnímání literatury, protože toto drama hraje velkou roli historickou, velkou roli ve vývoji literatury jako takové. Když si vezmeme fakt, že dílo bylo vytvořeno Sofoklem před takřka více než 2400 lety, ukázalo nám poměrně dost z dobových reálií a myšlení. Děj je celkem zajímavý a není vůbec jednoduché, ani v dnešní době, rozlišovat mezi morálkou osobní a morálkou povinnosti vůči rodině či státu. Tedy, alespoň některé záležitost řešené tímto dramatem můžeme nalézt i v dnešní době, alespoň dle mého skromného názoru.

SknihouVrukách
26.03.2021

Včera sa mi v priebehu pár minút podarilo prelúskať aj toto povinné dielo. Ja som ho síce čítala dobrovoľne, aby som o knihe na hodine mala nejaký prehľad, ale kniha patrí medzi povinnú literatúru. Prekvapivo sa mi to celkom páčilo.

Samozrejme neviem ako to hodnotím, keďže niečo podobné bežné nečítam, ale posnažím sa v krátkosti zhrnúť svoje pocity, ktorých nie je veľa. Veľmi sa mi páčilo ako každá postava mala svoje charakterové črty a veľmi dobre sme mohli vidieť kontrast v ich správaní. Príbeh veľmi rýchlo ubiehal aj vďaka tomu, že kniha má len pár strán. Našťastie tu neboli hluché miesta ako vo väčšine povinných čítaní a bola som veľmi rada, že sa tu stále niečo dialo. Môj jediný problém ktorý s touto knižkou mám je to, že kvôli jej dĺžke vo mne nezanechala pocity. Avšak mala veľmi pekné posolstvo a pokiaľ máte radi knihy z povinného čítania tak táto by vás nemala minút. 3,5/5✨

1