Antigona přehled

Na dobu, z níž kniha pochází, se mi příběh četl dobře. Líbila se mi srozumitelnost. Drama jde ruku v ruce s antickými pravidly tragédie, to rovněž oceňuji, že si díky tomu mohu lépe představit, jak vše fungovalo. Fascinuje mě, že údajně Antigona vznikla z celé trilogie jako první. Tato četba mě nalákala, abych si z antických klasických děl přečetla více. Je to taková milá jednohubka, co vám rozšíří obzory.
Poněkud překvapivý a zbrklý mi přišel Kréonův obrat, kdy se rozhodl nakonec ustoupit v obavách z božího hněvu, ale zase to ukazuje další významný rys antických dramat. Postava věštce se mi moc líbila, také oceňuji to dokrve se bojující v lidech, kteří měli vysoké hodnoty a šli si za svým názorem. Ismeéné mě štvala, jak byla vyděšená, ale stejně vím, že bych byla stejná.
Konec byla jedna velká mela, ale čekala jsem to, ještě mi chybělo nějaké výraznější ukončení, třeba sebevražda Kréona, ale když se zamyslím nad jeho charakterem, tak ve výsledku jen bědoval, jak špatně dopadl a chtěl zemřít, ale neměl v sobě tu sílu, se vším skoncovat, což mi k němu asi sedí.
Jeho syn Haimón byl sympaťák, trochu jsem se nejprve obávala, že bude s otcem jen tak souhlasit, ale nakonec se projevil a také jednal velmi vášnivě a v duchu svých hodnot.
Repliky sboru pro mě byly někdy rušivé, ale chápu jejich úlohu, posouvají děj, vysvětlovali, podtrhovali ono dilema.