Anatomie rodu
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/512916/bmid_anatomie-rodu-P4U-512916.png
4
134
31
Jak nás formuje minulost? Podmanivá románová kronika od autora bestselleru Skleněný pokoj. V kronikách najdeme data, v muzeích předměty. Kde jsou ale skutečné emoce? Simon Mawer je hledá v příbězích. Z kusých informací o svých předcích vytvořil strhující románovou mozaiku a dal hlas obyčejným lidem 19. století: sirotkovi ze Suffolku, který touží vyplout na moře, švadlence snící o novém životě v Londýně, vojákovi, který si před vypuknutím krymské války bere svou vyvolenou. Dějiny v Mawerově podání nejsou šedým monolitem, ale pestrou vitráží, díky níž můžeme uvidět vlastní život v novém světle.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2023 , Kniha ZlínOriginální název:
Ancestry , 2022
více info...
Přidat komentář
Simon Maywer nás provedl historií svého rodu. Oceňuji jeho trpělivost hledat v matrikách starých bezmála 200 let. Mnohé si musel domýšlet, nicméně se mu podařilo zmapovat život svých předků. Bylo to zajímavé a poučné čtení, kdy se dozvíme i mnohé z fungování právních předpisů, kdy bylo vše řádně zapsáno, a tak mohl vzniknout tento příběh.
Anatomie rodu mě opět uvedla v příjemné překvapení.
Simon Mawer a jeho um udělat z jedné rodinné události takto rozvětvený příběh.
Hrozně se mi líbila Annie, něčím mě zkrátka oslovila, asi že jsem tohle jméno chtěla dát své holčičce, nakonec mám dva syny, nebo možná pro její osud? Těžko říct.
Musím taky souhlasit s ostatními, že začátek mi dal trošku zabrat, ale pak už to jelo a nešlo přestat, člověk se chtěl dozvědět ten závěr.
Doporučuji knihu všem, kdo mají rádi 19. století, rodinné osudy a jejich popletení a taky dávná rodinná tajemství.
Za knihu děkuji albatrosmedia v rámci spolupráce.
Máte rádi historické romány a chtěli byste vyzkoušet něco trochu jiného? Mrkněte na tuto novinku od Simona Mawera. Že vám to jméno něco říká? Máte pravdu, jedná se o autora Skleněného pokoje.
Anatomie rodu je historický román, ve kterém se Mawer vydává po stopách vlastní rodiny. Z pár informacích o svých příbuzných, které dohledal v kronikách, dopisech a vzpomínkách, sestavil románovou kroniku a dál nám tak nahlédnout do života obyčejných lidí v 19. století.
Zpracování knížky se mi moc líbilo, reálná historická fakta dodala knížce uvěřitelnost a člověk při čtení cítil, že tak nějak historie skutečně plynula. Byla zajimavé podívat se na život běžného vojáka, námořníka nebo švadleny.
Ze začátku čtení jsem ale byla trochu rozpačitá, trvalo mi se začíst a nebyla si jistá, co to vlastně čtu a proč. Jakmile jsem se do příběhu ponořila, plně si mě získal.
Mou nejoblíbenější knihou od autora určitě zůstává Dívka, která spadla z nebe, Anatomii rodu vám ale určitě doporučuju!
Tak už se dostalo dílo Simona Mawera i ke mě a musím říct, že jsem vážně překvapena v kladném smyslu. Simon Mawer je výborný vypravěč. Myslím, že v jeho podání by byl skvěle napsaný jakýkoli manuál na použití třeba nějakého spotřebiče.
Anatomie rodu je knihou o historii rodiny Mawerů. Příběh je podložen historickými fakty, rodinnými příběhy, a z části i autorovou fantazií. Ne jednou jsem si během čtení silně uvědomovala, jaké máme v dnešní době štěstí a možnosti. Matka samoživitelka není odsouzena společností k nekonečné hanbě a nejsou jí odebrány děti, které porodila, jen proto, že přišla o manžela, a tudíž nemá peníze, díky kterým by mohla svým dětem zajistit alespoň jídlo a šaty. Pro mě je Annie Mawerová hrdinkou.
Myslím, že pokud máte rádi historii a skvělé příběhy, tak s touto knihou nebudete litovat. Já si připisuji dalšího úžasného autora na svůj seznam. Už teď se těším na jeho další knihu. A musím vyzvednout také překladatele a jazykovou korekturu.
Děkuji za úžasný zážitek!
Ve svém novém románu Anatomie rodu (Ancestry, 2022) se britský spisovatel Simon Mawer (*1948) vydal po stopách svých předků z 19. století, aby přišel na kloub jedné rodinné historce; a jak zjistil nebo si domyslel, všechno bylo nejspíš trochu jinak, protože rodinné historky bývají zkreslené a poznamenané předáváním z jedné generace k druhé - a leckdy podobné historky poněkud přikrášlují skutečnost. Mawer každopádně napsal pozoruhodný román, v němž se fakta mísí s fikcí, protože z matrik a jiných úředních záznamů všechno samozřejmě vyčíst nelze. Především ale působivě popsal těžkosti života svých prapředků kolem poloviny 19. století v kontrastu s tím, jak nám různé vymoženosti dnes existenci usnadňují.
Než se v závěru spojí dvě linie rodu, aby z nich povstal Mawerův dědeček, sledujeme nejprve rodinu námořníka Abrahama Blocka od roku 1837 a pak rodinu kaprála George Mawera od roku 1847. Abrahamova vnučka Emily a Georgův vnuk Gordon byli rodiče autorova otce. Oběma hlavním hrdinům, Abrahamovi a Georgovi, je věnován největší prostor, stejně jako jejich manželkám Naomi, resp. Annie, které obě musí snášet podobný úděl: chudobu a dlouhá odloučení od svých manželů, aniž by třeba věděly, co s nimi je a zda jsou vůbec naživu - to když je Abraham dlouhé měsíce na moři; to když je George na dlouhé měsíce odvelen s plukem, a to až do Gallipoli a pak k Sevastopolu. Jak to zvládnou jejich manželky s dětmi? A jaký byl život námořníků a vojáků na tom nejnižším stupni hierarchie?
Mawer uvádí fakta, občas i archivní fotografie nebo kopie úředních záznamů či citáty z dávných novin, a k tomu spekuluje a živě vypráví příběhy drsné i dojemné a především strhující a čtivé. Nezastírá, že přesně neví, jak to bylo, ale doufá, že se přibližuje pravdě. Zamýšlí se nad tím, co je vlastně minulost, kterou nevyčteme jen z artefaktů, a ptá se: "Co byli ti lidé zač? Co prožívali? Kam se poděli?" - "Můžeme se pokusit je poznat jen prostřednictvím útržků, jako jsou zápisy při sčítání lidu, rodné a úmrtní listy nebo ojedinělé památeční předměty, které se dědí z generace na generaci. A přesto žili, milovali, plakali a smáli se, spali a snili, ráno se probouzeli a nakonec umírali. Tohle víme, protože takové jsou atributy lidského života; zbytek si můžeme jen domýšlet."
Z toho, co jsem od Mawera četl (dále Skleněný pokoj, Mendelův trpaslík a Evangelium podle Jidáše), se mi Anatomie rodu líbila nejvíc.
Se Simonem Mawerem jsem se poprvé seznámila během Pražského jara. Hodně mě tehdy naštval, protože mi svůj příběh prakticky nedovyprávěl celý...
Anatomie rodu. Podle názvu by člověk řekl, že to nebude nic záživnýho na čtení. Jenže opak je pravdou. Bylo to nedoložitelný, aspoň pro mě. Vše se totiž odehrává v 19. století, který zbožňuju.
Tak abyste věděli - plavila jsem po moři s klukem, který před mýma očima dospěl v ošlehaného námořníka. Setkala jsem se s dívkou, která dokázala ušít nádherné šaty, ale taky hodně rychle ztratit hlavu pro okouzlujícího mladíka. Poznala jsem statečného vojáka, který si vzal svou vysněnou lásku. A životní cestu jich všech.
Příběh měl skvělou atmosféru, snadno se četl a moc se mi líbilo, že byl text proložen dobovými dokumenty či fotografiemi.
Doporučuju k přečtení a moc děkuji do @albatrosmedia za skvělé počtení
Simona Mawera jsem si oblíbila díky jeho románu Skleněný pokoj. Po něm jsem sáhla po Pražském jaru a to mi naopak nesedlo vůbec. Proto když jsem zjistila, že mu letos vyjde novinka Anatomie rodu, tak jsem si řekla, že mu dám ještě jednu šanci. To jsem ale netušila, že Anatomie rodu z jeho tvorby lehce vybočuje a nejde tak úplně srovnávat s autorovými jinými romány.
Jedná se totiž o románovou kroniku, která se věnuje autorovým předkům. Ocitáme se v 19. století sledujeme osudy několika obyčejných lidí - námořníka, švadleny, vojáka (jeho linka mě popravdě bavila trošku méně) a jejich blízkých.
Nejprve jsem si říkala, co to vlastně čtu, ale pak jsem naprosto propadla osudům postav a nemohla přestat číst. Příběh je napsaný naprosto neuvěřitelně a za mě je to nejlepší kniha od autora, kterou jsem doposud četla. Uvnitř najdete i dobové dokumenty, které celý děj umocňují.
Za sebe moc a moc doporučuju, výborné čtení!
Opravdu bravurně dovyprávěný příběh. Takových knih nevychází mnoho. Silný příběh, silné postavy, logicky jednající, dojemný, nikoliv plytký. Doporučuji všem.
Tohle byla taková nádhera! Mawer zase v trochu jiné, ale skvělé podobě. Je to z velké části román, trochu i pátrání po osudech jeho předků a po tom, co všechno obyčejní lidé museli v 19. století vytrpět. Z pohledu dnešního člověka je to silná připomínka toho, za co vše vděčíme svým předkům...
Štítky knihy
Anglie 19. století armáda vojáci Krymská válka námořníci historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Autorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Četla jsem už pár knih tohoto autora a nikdy mě nezklamal, tentokrát velké zklamání. V průběhu četby jsem knihu asi 3x odložila, že ji snad ani nedočtu. Popisování námořních plaveb a bojů není můj šálek kávy. Ve své podstatě mi kniha nic nedala. Je to autorova historie rodiny, ale nic zvláštního, překvapujícího... Mě se kniha nelíbila.