Aeneis

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Nový překlad životního díla Publia Vergilia Marona (70– 19. př. n. l.), hrdinského eposu, který tvoří jeden z vrcholů římské literatury. Slavný básník v postavě bájného Aenea ztělesnil římský ideál osobní dokonalosti a epos líčící jeho dramatické osudy představuje základní mýtus o vzniku římského národa a říše – v proslulé podsvětní scéně je prorokována římská budoucnost a velikost až do panování císaře Augusta. Příběh navazuje na děj Homérovy Iliady: po dobytí Tróje vynesl Aeneas z hořícího města na zádech svého otce Anchísa a zachránil i svého syna Askania. Jeho posláním je založit jinde novou Tróju. Po dramatickém putování Středozemím, jehož nejznámější epizodou je tragicky ukončený milostný vztah s kartáginskou královnou Didonou, dorazí do Itálie, podstoupí těžký boj s vládcem kmene Rutulů Turnem a sňatkem s Lavinií, dcerou krále Latinů, získá vládu nad Latiem, územím, na němž později vznikne Řím. Aeneis byla bohatým zdrojem inspirace pro nespočet výtvarných, hudebních i literárních děl od antiky až téměř do současnosti. Přeložil Rudolf Mertlík na základě překladu Otmara Vaňorného; doslov napsal Martin C. Putna....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/14_/143489/aeneis-143489.jpg 3.947
Orig. název:

Aeneis (-19)

Žánr:
Literatura světová, Poezie
Vydáno:, Academia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (7)

Kniha Aeneis

Přidat komentář
Kuža007
03.04.2018

Aeneas je krásný politický epos od Mara. Hrdina Aeneas a veterán z Trojské války je pro mě stejně charismatická postava jako Oddyseus.

Jass
04.02.2018

Naprosto mi uniká chabé hodnocení tohoto skvostu - v téhle fázi jsem neodolala a přečetla si komentáře pode mnou... Je vážně vtipné, jak to každý vnímá jinak. Těsně před Aeneidou jsem dočetla Iliadu a musím říct, že naprosto nerozumím tomu, jak o ní někdo může říct, že je lehčí, pachtila jsem se s ní měsíc a... byla krásná, ale rozhodně se mi nečetla lehce. Aeneidu jsem oproti tomu přečetla za dva dny...
Je pravda, že základní kostra je "oprásknutá" od Homéra (a ano, u soutěžní části jsem taky málem začala tlouct hlavou o stůl), ale je důležité si uvědomit, co Vergilius napsáním Aeneidy sledoval... i Řím potřeboval svého Homéra a slavnou minulost a Vergilius se toho úkolu zhostil se ctí a mi můžeme být šťastní, že mu Augustus zabránil v jeho zničení.

KaRei
13.01.2018

Z této knihy mám rozporuplné pocity. Začátek byl výborný - pád Tróje, plavba, Dido. Po Odysseiy bylo zajímavé narážet na známá místa a vidět, jak se Odysseus a Aeneas na těch místech jen o nějaký čas minuli (třeba setkání s Polyfémem s již vypíchnutým okem). Jen jsem si po Homérových dílech musel zvyknout na to, že Diovi se najednou říká Jupiter, Héře Juno, Afrodítě Venuše, nebo Odysseovi Ulixes. Ale to byl jen malý detail.

Co mi vadilo, a knihu nakonec docela otrávilo, byla zmatečnost ve vyprávění válečných událostí v Itálii. Děj jako by neplynul kontinuálně, některé důležité přesuny jako by v něm chyběly, nebo byly zmíněny tak stroze, že jsem ani nepostřehl, jak se vlastně udály. Král Latinus v jednu chvíli chce svou dceru provdat za Aenea, a najednou s ním válčí. Aeneovo a Turnovo vojsko jsou na pochodu, jsou tak blízko, že jedno na druhé vidí, a najednou je Turnus na poradě u Latina. Turnus u oltáře obětuje bohům před duelem s Aeneem, a najednou je na voze na druhé straně bojiště. Při čtení jsem se častokrát nad textem pozastavoval s otázkou, jak k tomu vlastně došlo. Kdy se to stalo? Co dělá tam, když byl tady? Jak se tam dostal? Kdy se tam dostal? Jak se to stalo? Do Homérových vyprávění jste se mohli ponořit, představovat si jejich děj před sebou, a ten se před vámi rozvíjel a plynul. Děj v Aeneidě krásně plyne jen z první poloviny, a pak začne škytat. Konec je kvůli tomu docela únavný, otravný, a odrazující.

Celkově tedy kniha s dobrým začátkem, a příšerným koncem.
Nemyslím si, že bych si ji chtěl někdy přečíst znova. Určitě tedy ne do konce.

Cink262
06.09.2017

Po přečtení Aeneidy a Iliady mohu říci, že je pravda co tvrdí velké množství kritiků – Aeneida se dělí na 12 zpěvů a prvních 6 je jako opsáno z Oddyseii a druhých 6 zase z Iliady. Místy se zde vyskytují i scény z těchto dvou Homérových eposů, které ději nic nepřidávají a nejsou tudíž potřeba (turnaj v dovednostech, jenž byl i v Iliadě nudný, se objevil i zde a zahrnul jeden celý zpěv). První polovina knížky pro mě byla velice čtivá a napínavá, bohužel pak se vše strhlo do válečné části a zas jsem četl znova, to co už jsem jednou číst musel a to, co mě vůbec nebavilo. Nudné a monotónní včetně stálého vyjmenovávání toho, kdo byl čí otec.

vlkcz
20.10.2016

Neb neznám Homéra věhlasná díla,
svědčiti musím, že Aeneis je "síla".

Jasně, není to žádná oddechovka, kterou by člověk mohl louskat v autobuse, taky jmen je tam strašidelná spousta, ale když se do toho člověk ponoří a nechá se vést rytmem veršů, snadno se přenese do doby, kdy nejen héroové, ale i běžný lid žil v každodenním styku s bohy a musí si připomínat, že nejde o skutečnou historii, ale "jen" o epos.
Pro mě moc příjemné překvapení, rozhodně mnohem poutavější, než většina příběhů komiksových hrdinů.

Sigas
30.06.2013

Aeneis sice nedosahuje lehkosti homérských eposů, ale na druhou stranu je to dílo typicky a programově římské, včetně té trochy topornosti. Představuje, jak se chtěli Římané vnímat a čím chtěli být. Vergilius byl jeden z nejlepších básníků své doby, a tak pro člověka, kterého zajímá antika a dokáže skousnout rozsáhlý epos, to je lahůdka.

Honey0105
27.10.2011

Po přečtení Hómera jsem dostala chuť na něco v podobném duchu. Tatínek tvrdil, že tohle je dobrá kniha a tak jsem po ní sáhla. Odyssee to bylo trochu podobé, to sice ano, ale upřímně řečeno-Hómer u mě vede.
Přečteno během chviličky a nebylo to tak špatné. Avšak nezaujalo mě to zase tak naplno, jak jsem chtěla, aby mě to zaujmulo.