A hory odpověděly
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/172925/bmid_a-hory-odpovedely-bKg-172925.png
4
1400
341
Khaled Hosseini, autor světově úspěšných románů Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí, vydává třetí román, v němž se opět vrací do rodného Afghánistánu, ale zavede nás i do Paříže či Kalifornie. Vypráví příběh sourozenců rozdělených v dětství. Abdullah vyrůstá v chudobě afghánského venkova a nepřestává toužit po ztracené sestře, zatímco Pari, která zapomněla, že kdy měla nějakého bratra, vychovává bohatá rodina v Kábulu a Paříži. Na pozadí téměř šedesáti let dramatické afghánské historie se odehrává příběh lásky, ztrát i obětí. Je lepší být odtržený od rodiny než trpět bídou? Co mohou či mají udělat bohatí pro chudé? Jak silná jsou rodinná pouta a jaké následky mají naše rozhodnutí? Na tyto otázky hledá Hosseini v mistrovském vyprávění odpověď. Sejdou se ještě někdy Abdullah a Pari? Otevřete knihu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
And the Mountains Echoed , 2012
více info...
Přidat komentář
Chvilku mi trvalo,než jsem se začetla,ale pak mě příběh doslova vtáhnul. Můj veliký obdiv autorovi patří především za to,že dokázal tak bravurně popsat téměř celé životy několika lidí,aniž by bylo vyprávění zamotané a čtenář tak měl v postavách a dění zmatek. Skvělý příběh.
Hosseini je sázka na jistotu. U tohoto autora zkrátka nelze šetřit superlativy. Líbí se mi (u všech jeho knih), že se kromě drsného poutavého příběhu dozvíte nenásilnou formou cenné informace o historii a životě v Afghánistánu.
Jen bych možná podotkla, že jsem při čtení této knihy měla problém s orientací kdo je kdo, o kom pojednává daná kapitola (i přestože jsem knihu četla tzv. na jeden zátah). Doporučuji proto knihu příliš naodkládat.
Krásný příběh. Tentokrát jsem slzy neronila, jako to bylo u Lovce draků, ale i tak tam bylo smutna dost. Příběh je úžasně promyšlený a vystavěný, každá postava rozehraje svoji šachovou partii a následně dá prostor jinému hráči = postavě, aby si poté zase počkala na svůj tah, šach nebo mat. Vše do sebe zapadá a příběh se skládá jako puzzle. Ne vždy vše dobře dopadne, ale to je život, ne?
Moc hezká a hlavně čtivá kniha. Krásný příběh, jen tentokrát nemá pohádkový konec. Ale i tak, vřele doporučuji.
Kniha přečtena jedním dechem. Jako by ji sám život psal. Nedávno malá holčička, před chvílí matka a nyní žena, která se má za čím ohlédnout. Jednotlivé příběhy jsou střípky, které utváří bytí a bez každého jediného, by cesta života nebyla úplná. Chyběla by část osudu a celá dosavadní existence by rázem neměla smysl.
Napsáno srozumitelným jazykem, dokonale propracovaný detail vnímání svobody a kultury v běhu desetiletí, jednotlivými postavami posazenými do různých prostředí a přesto zůstavšími představiteli jedné země. Nesmírně kontroverzní a neuchopitelné, jíž tak málo rozumíme. A přesto autor dokáže vtáhnout člověka do osudů tak opravdově, že pláče, směje se, zlobí se i zpytuje. Pro mne jedna z nejkrásnějších knih, které jsem tohoto žánru četla.
Nádherně poskládaný příběh, vše krásné vykreslené, emoce i vykreslení postav mi přišlo opravdové.
Každý kousek mozaiky je zajímavý a hluboký i sám, ale když pohlédneme na ten celkový obrázek, rozměr příběhu se znásobí a celé to nejprve křičí, pak zasténá a nakonec nám chlácholivě obejme zápěstí...protože láska:).
"Já na tohle nemám srdce."
Ze začátku jsem knihu i přes doporučení odsouvala stranou. Uprimne ve mě téma Afghánistánu zrovna nenavozuje pocit prijemne stráveného večera. Ale! Když jsem se konečně odhodlala a celkem protrpela prvních pár desítek stran, tak jsem se do knihy zabrala natolik, že jsem pomalu cítila místní jidla popisována v knize a co víc - tak nějak jsem si přestala myslet, že všichni Afghánci jsou teroristé, kteří si za letité valky,které zničili jejich zemi, mohou sami. Neskutečně poutavý životní pribeh, který ve mě zanechal hlubokou stopu dlouho po přečtení ❤️
Výborná kniha. Čtivé, poutavé, rozčlenění na jednotlivé příběhy různých postav se sice nejdřív zdá trochu matoucí, ale vše se nakonec propojí a dá smysl. Pro mne zajímavý náhled do jiné kultury i do lidské duše.
Četla jsem od Hosseiniho Tisíce planoucích sluncí, a ta se mi četla o hodně líp. V této knize se mi vždy určitý příběh zalíbil, a těšila jsem se, jak to dopadne a najednou byl konec a začla jsem číst zase úplně jinou ,,povídku". Hloubku to samozřejmě mělo, ale byla jsem hodněkrát při čtení knihy zmatená. Budu si ji muset přečíst znovu. Ale protože mám autora ráda a některé příběhy mě opravdu strhly, i tak dávám 4/5.
Mě to tedy neoslovilo. Nutila jsem se to dočíst a šíleně mě to chvílemi nudilo. Moc postav, různá časová období, bylo těžké se v tom orientovat.
Velmi silné příběhy, anebo by bylo lepší napsat příběh, jelikož postavy jsou v knize opět všechny vzájemně nějakým způsobem propojeny, což mám velmi ráda. Kniha se velice dobře četla, autorův styl psaní je poutavý, s postavami si hraje, nepřikládá každé úplně lehký život. Příběh je zasazen do Afghánistánu, což do knihy přidává "neklid" a napětí z prostředí.
Životy dvou sourozenců, na kterých vlastně stojí celý příběh, je velmi poutavý, dojemný až smutný, avšak velice silný, nutící k zamyšlení, jak moc je pro člověka důležité rodinné pouto, zázemí a láska.
Jediné, co bych autorovi vytkla je přeskakování v čase a také mezi postavami, jelikož díky afghánským jménům jsem často ztrácela nit, o kom daná kapitola právě je.
Kniha A hory odpověděly je mou první od Hosseiniho, avšak již teď vím, že určitě nebude poslední.
Silný a krásně napsaný příběh, pro nás z netypického prostředí. Moc se mi líbilo, jak autor vyprávěl příběh z úhlu pohledu různých postav. Závěr byl trochu smutný a dojemný. Rozhodně si přečtu i další knihy tohoto autora.
Třetí kniha od autora, kterou jsem přečetla a musím říct, že se mi moc líbila forma i všechny příběhy postav. Zde není popisováno tolik násilí jako v ostatních knihách a já jsem za to ráda, alespoň jsem si odpočinula - i když jen trochu, jelikož příběh je náročný i tak. Autor se dostal mezi mé oblíbence, těším se na další knihy.
Četla se mi lépe než Tisíce planoucích sluncí, taky nebyla tak drsná, i když příběh samotný nebyla žádná love story. Bylo zajímavé sledovat všechny ty životy a musím říct, že autor se s nimi nemazlí, je v tom pro mě taková životní syrovost, jestli je to to správné slovo. Možná asi tak, jak by to život sám mohl mnohokrát napsat, možná. Bavila mě, ten styl psaní nebo spíš vyprávění je pro mě prostě jiný. Jsem ráda, že jsem se odhodlala přečíst autorovu další knihu a těším se na další.
Prvá kniha, ktorú som od Hosseiniho čítala ma nesklamala. Keď som si ju kupovala, nevedela som do čohi idem, nepoznala som autorov štýl písania ani spôsob, akým do textu vpletá emocionalitu. V knihe sledujeme viaceré dejové línie, príbehy viacerých ľudí, ktoré sú prepletené, hoci o tom ani netušia
Tato kniha mě dostala tak nějak lidsky, velice pěkně napsané, situace a stavy odpovídající reálnému životu, doporučuji.
Štítky knihy
Afghánistán homosexualita 20. století islám muslimové sourozenci rozhlasové zpracování adoptované děti LGBT, queer, LGBT+ afghánská literatura
Autorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Kniha A hory odpověděly je v
| Právě čtených | 35x |
| Přečtených | 1 999x |
| Čtenářské výzvě | 186x |
| Doporučených | 173x |
| Knihotéce | 517x |
| Chystám se číst | 593x |
| Chci si koupit | 81x |
| dalších seznamech | 11x |
(SPOILER) "Kábul, to je...Tisíc tragédií na čtvereční míli."
Kniha, která mě opět zasáhla. Přečteno jedním dechem.
Po Lovci Draků druhá nejlepší kniha od K.Hosseini.
Příběh sourozenců Abdulláha a Parí, kterou jako malířů holčičku prodali do bohaté rodiny, u které sloužil její strýc Nábí. Nová maminka se s malou Paří odstěhuje do Francie. Abdulláh se svou manželkou a dcerou Parí skončí v Americe... Bohužel se oba sourozenci opět shledají až ve velmi pokročilém věku, kdy Abdulláh není ve stavu aby si přítomnost své ztracené sestry uvědomoval.
Každou kapitolu vypráví někdo jiný.. ale životy všech jsou propojeny.
"Když jsme Abdulláh a já jeden druhého ztratili, bolelo ho to mnohem víc než mě. Já jsem měla štěstí, protože mě chránilo, že jsem měla možnost zapomenout. On ne. Neznám jeho příběh, jen vím, že znamená, že na mě myslel. Celé ty roky. Že si mě pamatoval."