Veronika se rozhodla zemřít
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/424/bmid_veronika-se-rozhodla-zemrit-xX9-424.jpg
4
3405
450
A dne sedmého... série
< 2. díl >
Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životě se vždy snažila dělat to, co od ní očekávali druzí, neměla odvahu naplnit svou vnitřní touhu a riskovat neúspěch. Teprve když se v sanatoriu pro duševně choré dozví po nezdařené sebevraždě, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat. Při vyprávění Veroničina příběhu se světoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2000 , ArgoOriginální název:
Veronika Decide Morrer , 1998
více info...
Přidat komentář
Moje první kniha od autora a hned takhle dobrá! Skoro se bojím číst od Coelha další knihy, abych si nepokazila dojem :). Příběh odsýpá a výstižným, přesto oku a duši lahodícím slovníkem předkládá čtenáři krásné úvahy o smyslu života, o šílenství a jeho podobách, o životě, o lidství. Líbily se mi životní příběhy několika pacientů - vsadím se, že alespoň částečně se v nich našla spousta čtenářů. Ve světle jejich (ne)normálnosti prohlášené na základě úsudku někoho jiného pak působí šíleně spíš okolní svět plný byrokracie a sveřepého dodržování pravidel. "Blázni" jsou pak ti, kdo na tyto pravidla kašlou, protože jim nedávají smysl, raději vytvářejí vlastní a jsou zcela sami sebou, díky čemuž jsou lidštější, než jejich lékaři. Ano, řekla bych že pro mě kniha byla především takovou malou oslavou života, lidství a lidské přirozenosti, k čemuž patří i tázání po smyslu toho všeho. Jen konec by se mi líbil trochu jinačí, ale nevadí, klidně můžu říct: "Děkuji. Pěkné to bylo!"
Jedna z nejlepších od Coelha. četla jsem jen anglicky. Zajímavý náhled do duše psychicky nemocné dívky.
Přečetla jsem jedním dechem. Závěr mě překvapil. Rozhodně to není nudné.
Jako každá Coelho kniha, i tuhle jsem hltala stránku po stránce. Neotřelý příběh, který je napínavý až do poslední stránky. Doporučuju.
Jo, ty hvězidčky si to zaslouží, za tu nenápadnost, nezištnost, za to zjištění, že nikdy nevíme, co přijde další den, za to skryté něco, které si každý pojmenuje sám ...
Nikdy bych nevěřil, že autor takového literárního škváru, jakým byla kniha „Alchymista“, která se nedala číst, napíše i knihu, která se číst dala...
Tou knihou je „Veronika se rozhodla zemřít“ - kniha nejen o jedné dívce, jež řeší existenční problém.
Veronika dojde i díky prostředí, ve kterém se ocitla: blázinec, k metamorfóze ve svém smýšlení o životě. Snad i díky lásce, se jí už nechce zemřít, a svět kolem ní již není tak fádní…
To je zásadní gró knihy: kdo je vlastně blázen? Ten, kdo má na to papír, či ten, kdo ty papíry rozdává?
Kromě nudných pasáží o duchovním zrání, astrálních cestách, Bohu apod., které je potřeba přečíst s polozavřenýma očima, je to svěží dílko, kniha nutící k zamyšlení a kladoucí mnoho otázek… a o to nám přece jde, ne? Nechceme číst nudnou knihu, kde je vše jasné a čtenář si knihu přelouská, aniž se jedinkrát zamyslí;
možnosti volby, existenční filosofie – zapojení fantazie!!!
Coelha jsem milovala v období dospívání, jeho prostřednictvím jsem se asi snažila pochopit svět...no nepovedlo se, ale jeho knihy v mé knihovně mají své čestné místo dodnes..
Moje první kniha od tohoto autora a opravdu mne zaujala. Přečetla jsem jí jedním dechem. Zajímavé téma, prostředí knihy a různorodé postavy.
Útlá knížka o "bláznech".
Čte se jedním dechem. Moc hezké, i když na téma, kterého se každý určitě alespoň trochu děsí. Srozumitelně o třech psychických nemocí, kdy se těžko odhadne, zda je člověk ještě zdravý, či ne.
Citát:
"Lidé postiženi touto chorobou si postupně přestávají cokoli přát."
Když člověk pročítá příběhy jednotlivých hrdinů umístěných v psychiatrickém ústavu, seznámí se s problémy, které je zavedly do depresí a úniku z reality, nutí ho to přemýšlet o spoustě věcí. A to se mi na knize líbilo.
Všechny příběhy byly něčím zajímavé, ze všech postav mě však nejvíce zaujalo vyprávění Eduarda. Rodiče mu předurčili budoucnost, po jaké netoužil. Když konečně našel sám sebe ve světě umění, naučil se své myšlenky a pocity vyjádřit malbou, přišlo nepochopení ze strany těch, kteří by ho měli naopak podpořit, a to od rodičů. Věty "Jestli nás máš opravdu rád, pak udělej, o co tě prosím. Jestli nás rád nemáš, pak si dál dělej svoje." by nikdo od svých blízkých slyšet neměl ...
Jsem šťastná, že jsem se takto nikdy nemusela rozhodovat.
Knihy od Coelha mají něco do sebe. Jen asi není dobré, je číst všechny po sobě, jelikož se myšlenky v dílech začnou prolínat a přestává to být zajímavé. Veroniku jsem si tedy přečetla s několikaměsíční pauzou. Kniha mne pohltila hlavně až v závěru, u popisu Eduardova života. Konečně mi to začalo dávat smysl a hodnotím pozitivně. Určitě to není kniha, která zapůsobí na každého, ale je to jedna z těch lepších knih, které jsem od něj četla.
Druhý raz som túto knihu čítala a zanechala vo mne ešte silnejšie pocity ako pri prvom čítaní.
Příběh mladé dívky, které se po nevydařeném pokusu o sebevraždu vrátí chuť do života poté, co se dozví, že jí zbývá několik dní života. Trochu ironie osudu. Kniha obsahuje spoustu zajímavých úvah, ale nedá se říct, že bych z ní byla vyloženě nadšená.
Kniha, která vás donutí přemýšlet nad smyslem života. Je plná zajímavých úvah. Četla jsem ji poprvé před 8 lety v době, která pro mě nebyla příliš lehká. Tato kniha mi pomohla si uvědomit spoustu věcí. Nyní ačkoliv jsem znala dějovou linku, více jsem se soustředila na myšlenky ostatních postav. Nepopírám, že někdy byl skok k jiné postavě zcela nečekaný a zmatený a musela jsem se odprostit od hlavní dějové linie. Přesto jsem si ráda přečetla příběhy jiných lidí. Často slýcháváme o stereotypu v našich životech, stejně jako to cítila hlavní postava Veronika. Nesmíme zapomínat, že ačkoliv některé věci jsou nám dané, tak stále je hodně věcí, které můžeme ovlivnit. Co se týče vsuvky samotného autora, tak mě to nepřišlo nepatřičné. Šlo o krátkou zmínku a odkaz z čeho autor vycházel. Nerušilo mě to, ba naopak mě donutilo si vyhledat více informací o této autorově etapě života. Knížku doporučuji ke čtení.
Po třech letech jsem se vrátil k této knížce a jsem za to rád. I přestože mi již byl znám závěr, člověk se vyvíjí a rád jsem se znovu začetl do stránek. Jen trochu váhám, zdali setrvat na čtyřech hvězdách, anebo zvýšit na plný počet, neb se mi čtení vážně líbilo.
Coelho patrí k tým spisovateľom, ktorého knihy by sa asi nemali čítať za sebou. Kým z Alchymistu som bola nadšená, táto knižka ma až tak nenadchla. Nedá sa povedať, že by bola zlá, práve naopak, ale latka bola nastavená už vysoko. V každom prípade ju hodnotím ako zaujímavú a som rada, že som ju prečítala.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno psychiatrické léčebny brazilská literatura Slovinsko inzulin astrální projekce
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 | Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Znepokojivá kniha.
Až na prahu smrti najít odvahu a vůli k životu i když je život pes.
I když je svět takový jaký je.I když člověk nedokáže žít s ostatními ani sám se sebou.
A vůbec.Kdo vlastně určuje, že jeden je šílený a druhý ne?Kde je ta tenká hranice?Vždyť Veronika se jen rozhodla zemřít...