1984

1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. ''Anti-utopie'' má i svého ''antihrdinu'': je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři... Životní úroveň je bídná a zhoršuje se. Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, jež se zabývá manipulováním minulosti, upravování dokumentů tak, aby byly stále platné. Winstonovou prací je upravovat stará čísla novin. Oceánie vede střídavě válku se zeměmi Eurasie a Eastasie. Pokud se změní situace, ze spojence se stal nepřítel a z nepřítele spojenec, Winston a další úřednící přepisují všechny články, které v minulosti vyšly. Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu. Podobně se přepisují předpovědi průmyslové výroby, válečného vývoje apod. Ve skutečnosti se nelze spolehnout na pravdivost ani u letopočtu. Winston se nedokáže bránit myšlenkám na minulost. Postupně začíná pátrat, jaký byl život před nastolením diktatury Strany a domnívá se, že nebyl takový, jak jej líčí oficiální propaganda. Přemýšlí o své matce a sestře, které zmizely, když byl malý kluk. Začíná si psát deník. Dobře ale ví, že jej na každém kroku i v soukromí sleduje ideopolicie pomocí všudypřítomné techniky. Stejně jako všechny ostatní členy Strany. Myšlenky proti Straně jsou ideozločin, který se tvrdě trestá. A člověka může prozradit i pouhý výraz tváře či mluvení ze spaní. Děti jsou ve stranické organizaci vychovávány k udávání rodičů...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/29421/1984-H2a-29421.jpg 4.67046
Originální název:

Nineteen Eighty-Four (1949)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Levné knihy
Počet stran:262
Překlad:Eva Šimečková
Edice:Československý spisovatel
Autor obálky:Milan Jaroš
Vazba knihy:pevná / vázaná
ISBN:978-80-7309-808-7
Nahrávám...

Komentáře (864)

Přidat komentář
Simikik
včera

Děsivé setkání s režimem, který nikdy nechci zažít. Goerge Orwell se v textu střetává s nenávistí, láskou, zoufalou touhou po moci a ovládání. Hlavní hrdina se snaží nepodlehnout a jít mimo, nakonec ale i on sám je přemožen mocí strany. Smuný příběh o komunistickém režimu, který se v knize rozvíjí a odkrývá svá tajemství. Realistické výpovědi o nemilém režimu jsou děsivé a těžké na čtení. Detailně vypsané pasáže se četli téměř samy, ale hloubka byla mnohdy depresivní.

Israha
18. června

Kniha bezchybně funguje jednak jako smrtelně upřímná a naturalistická obžaloba totalitních režimů, která ani v moderní době nijak neztrácí na výpovědní hodnotě (byť ta je dnes spíš varovného charakteru, než vystihující aktuální situaci); tak jako pochmurná dystopická sci-fi, která kypí paranoiou a popisuje věci na jednu stranu naprosto absurdní, na stranu druhou až znepokojivě realistické. Napsáno barvitě, s citem pro detail a pečlivým důrazem na funkčnost fiktivního světa; pojato syrově a nesmlouvavě ke čtenáři, což výrazně napomáhá síle sdělení románu. Udělal jsem tehdy před lety chybu, když jsem tuto knihu odložil s tím, že to určitě bude "nudná klasika" v rámci povinné četby. 1984 si tento přístup nezaslouží...protože k tomu, že má historický význam a obsahuje důležité myšlenky, je to také naprosto pohlcující a působivé čtení. Důkaz toho, že povinná četba nemusí být nutně vždy opruz.

intox
12. června

Nadčasové a lehce depresivní.

ChaosTheory
10. června

Obvykle mě z knihy nemrazí, když ji čtu. Téhle se to jako jedné z mála povedlo. Druhá polovina přečtena najednou. Těžká deprese.

mzko
07. června

těžké na čtení

zluk
07. června

Klasika, která se neomrzí a pořád má co sdělit.

maid
05. června

Nadčasové.

limuhob
03. června

Fantasta a nebo Prorok?

certik003
02. června

Knížku jsem si chtěla přečíst už několik let, až díky Čtenářské výzvě jsem se k tomu dokopala. A rozhodně nelituju! I když se mi strašně špatně četla. Text popisuje život v totalitní společnosti a vlastně mě pořád nutil nad něčím přemýšet, porovnávat se svými zkušenostmi, takže jsem se docela často musela vracet. Nejvíc mě dostalo (a nejhůře se četlo), když Winston předčítal z Knihy. Hlavně kapitola I, kde popisuje rozdělení lidí na tři druhy. Geniálně popsané! Poslední část už jenom naháněla husí kůži. Tohle bych rozhodně zažít nechtěla. Tuhle knížku by si měli přečíst všichni.

Sofós
31. května

Není to jen tak nějaká kniha! Popisuje totalitní společnost založenou na "vymývání mozků", absolutní ztrátě soukromí, rozvrácení rodinných a přátelských vztahů a nastolení atmosféry strachu. Příběh je tak reálný, až z toho mrazí. Doporučuji a před autorem smekám!

Luciefever
30. května

Přiznávám se veřejně - četla jsem to poprvé. Věděla jsem o čem kniha je, Velkého Bratra nevyjímaje. Znala jsem pojem antiutopického žánru, znala jsem tu neskutečně pravdivou a mrazivou předpověď autora o směru vývoje totalitního režimu.
A jestliže mě v životě Farma zvířat zlákala k trojímu přečtení a pokaždé bylo nad čím se zamyslet a znova a opět souhlasit, kniha 1984 mě dostala dvojnásob.
Sledování, absolutní kontrola Strany nad občany, potření jakékoliv formy individualismu, odosobnění, vymazání lásky a zničení pojmu rodina, udržování permanentního strachu obyvatel díky umělému vedení světové války mezi třemi superstáty, vymývání mozků, a falšování minulosti - to vše je natolik současné, až je to děsivé.
Kdybych mohla, přála bych si, aby se tohle nikdy nestalo. Jenže ono se to už stalo.. a děje se to dál..

Shindo
30. května

Nenaskočím na hype train, čo sa tejto knihy týka. Aj napriek tomu musím priznať, že ide o dielo, ktoré má zmysel aj po rokoch a je až desivo aktuálne. V záverečnej časti ma až mrazilo.
Neviem, či majú slovenské školy 1984 medzi povinným čítaním a ak nie, rozhodne by to bolo dobré. Hlavne pre tých študentov (a mladých všeobecne), ktorí sa tak oddane hlásia k obhajobe ideológií komunizmu a (neo)nacizmu.

RyonMathrin
20. května

Naprosto zásadní dílo. Budu se opakovat po mnoho komentářích přede mnou, ale: ano, tento titul by měl stát na prvních místech povinné četby. Jak mohl autor přesně odhadnout chování totalitních režimů... a to je nezažil. Vše je překrucováno, význam slov se uměle mění, aby se lidi zblbli (Ministerstvo lásky,... ).
Jak aktuální i dnes, kdy se ve jménu lidských práv a takzvané korektnosti neříkají věci tak, jak jsou, ale překrucují se a jsou nám vnucovány lži. Kdo nevyhovuje oficiálně propagandou protlačované pravdě, je onálepkován a je s ním hotovo. A navíc, dnes máme opravdu kamery na každém kroku, takže... Velký bratr nás vidí.

jendoslav
14. května

Geniální, mrazivé, znepokojující... Skoro si říkám - byl Orwell takový génius, že dokázal předpovědět a popsat principy totalitního režimu, v této míře v jeho době nikde neaplikovaného? Anebo knihu 1984 soudruzi z KLDR a další prostě jen přečetli, vzali jako manuál a uvedli do praxe?

Espoir
11. května

Po dočtení se nemohu rozhodnout, zda je autor blázen nebo génius. Možná obojí zároveň (za použití principu doublespeak)?
Kniha mě chytla tak, že se jsem se od ní téměř nemohla odtrhnout. Zdály se mi kvůli ní noční můry. Zhruba od poloviny pro mě čtení bylo utrpením a přesto mě zvědavost, jak to dopadne (a naivní naděje v alespoň trochu optimistický konec), nutila číst dál a dál. Kolikrát jsem se utěšovala tím, že tohle je (záměrně?) velmi přehnaná vize a nikdy se v takové míře nemůže naplnit. (Nebo ne?) Nejvíce se mě kupodivu dotýkaly pasáže popisující vzpomínky hlavního hrdiny na matku a sestřičku, které v porovnání s ostatním dějem nebyly vůbec drastické, ale tak nějak jsem se s nimi dokázala více ztotožnit.
Souhlasím s tím, že knihu by si měl alespoň jednou za život přečíst každý. Pro mě konkrétně jednou naprosto stačí.

coppacabana
09. května

Naprostá genialita. Nadčasová a pokroková četba. Obdivuji, že autor psal o takovém světě, o takovém režimu v té době - tedy v polovině 20. století. Bylo to depresivní, bylo to ponuré a bylo to znervózňující. Neustále jsem si přirovnávala dnešní, minulou a i budoucí dobu k té, jakou Orwell stvořil v knize. Nehorázně mě frustrovaly ty vymyté mozky občanů Oceánie, fakt že literaturu píšou stroje, nikoliv lidé. S každým řádkem mi mráz přejížděl po zádech. Jediné, co mě na té knize snad nebavilo, byla ta teoretická část, když Winston četl "knihu". Ovšem ani to mi nesebralo radost - pokud to tak můžu vyjádřit, možná bych to pozměnila na požitek - ze čtení.

Wiedzmin
09. května

Geniální, depresivní a znepokoující vize.

Hellrampage
06. května

Nemyslím si, že by práve 1984 mala byť radená do povinného čítania, pretože poznám oveľa lepšie napísané knihy z tejto tématiky (antiutopia). Najviac na mňa zapôsobil Zpěv drozda od Waltera Tevisa, potom samozrejme Bradburyho 451 stupňov Fahrenheita alebo Malý brat od C. Doctorowa. 1984 od Orwella týmto knihám nesiahala ani po kotníky. Alebo to bolo tým, že som knihu čítal v slovenskom preklade z roku 1998 (pritom vydanie bolo nové - 2013) a aj keď som Slovák, slovenské preklady kníh nemám rád. Prekladateľ tu používa veľmi zvláštne slová, ktoré vyznievajú až archaicky a divný slovosled. Možno to tak bolo už v pôvodnej podobe.

Už dlho ma nejaká kniha tak nenudila - hlavne prvá a posledná tretina (vzťah s dievčaťom, únik z falošnej reality a mučenie bolo OK). Nič sa v nej v podstate nedeje, veľakrát sa opakuje už raz povedané, aby to náhodou čitateľ po tých sto stranách nezabudol. Skresanie, zjednodušenie angličtiny na newspeak a double-think bol dobrý nápad, na konci knihy je tomu venovaných niekoľko vyčerpávajúcich strán, ktoré som nemal silu dočítať. Radšej som si manipuláciu myslením prečítal na wikipédii, kde je to oveľa lepšie vysvetlené.

Vojna je mier, sloboda je otroctvo, nevedomosť je sila...

DanaSitta
04. května

v dnešním Česku by tato kniha měla být povinná pro každého. nejen před volbami.

Pazúzu96
02. května

Tak tohle dílo by si skutečně měl přečíst každý a žádné výmluvy! Je natolik slavné a ve školách se o něm učí, že si myslím, že další komentář není nutný.
Jen opět opakuji, dílo je to fantastické a každý si ho MUSÍ přečíst! :-)

n.ezn.amy
30. dubna

Neuvěřitelné, že tato nadčasová kniha byla napsána již v r.1949. Neustálé šmírování a sledování, čtení knih, které schválí jen strana a zákaz ostatní literatury, praktický zákaz myšlení a vlastních názorů, to se dle románu děje v r.1984 a obávám se, že pomalu se začíná dít v r.2018

Rita55
30. dubna

Po mnoha a mnoha letech jsem konečně dohnala resty "povinné školní četby". Nebudu předstírat, že mne kniha bavila... nebavila. Nudila jsem se už od chvíle, kdy jsem v první třetině pochopila, že se žádné akce nedočkám a kolikrát měla problém udržet oči otevřené a mysl soustředěnou, protože se pořád vše opakovalo. Dvě hvězdičky dávám jen za to poselství lidstvu...

jaroiva
28. dubna

Sama sobě jsem si to naordinovala jako povinnou četbu, protože si myslím, že kniha je součástí všeobecného přehledu. Nemůžu ale říct, že bych z toho byla úplně odvázaná. Mezi knihami podobného žánru bych hodnotila jako lepší průměr. Jsem ale ráda, že jsem ji přečetla a budu už vědět, o co jde, až zas na nějaký odkaz na ni narazím. Řekla bych, že nejvíc mě zamrazilo pokaždé, když se objevilo oslovení soudruh. Jsem ráda, že tohle (vřele doufám) máme už za sebou. I když oni politikové jsou schopni vytvořit zas nějakou jinou šílenost. Třeba bonzáckou EET loterii, kontrolní hlášení, hlavně aby velký bratr měl vše pod kontrolou. Bohužel,i s teorií rozdělení obyvatel na tři třídy, z nichž se o moc přetahuje střední a nejvyšší, nezbývá než souhlasit.
Edit: musím přidat ještě hvězdu, už třetí den to nemůžu dostat z hlavy.
A nejděsivější na celé věci je to, že jsem to četla na střídačku se Zákonem rezonance. Tam se řeší změna postoje, v podstatě jak sám sebe zmanipulovat k pozitivnímu myšlení, jak uvěřit v to, čeho chci dosáhnout... další kapitola v Zákonu rezonance se jmenuje např. Jak změnit minulost. Brr, tyhle dvě knížky dohromady jsou jak dva póly jedné planety. Vypadá, jako by to byl úplný opak, ale vlastně mají tolik společného!

Thromulus
27. dubna

Kniha nebyla nejhorší a první polovina byla fajn, ale za půlkou už se vše opakovalo stále dokola a do čtení jsem se spíše nutil. Nějaké pocity ve mě zvládlo vyvolat pouze pár prvních stran, kdy jsme byli uváděni do děje, ale pak to nějak opadlo....škoda..čekal jsem od té knihy něco víc, když má takové ohlasy

KatkaB77
25. dubna

Myslím, že tahle kniha nebyl můj šálek kávy. Nemám ráda depresivní knihy. Hlavní hrdina je dopředu oddán svému osudu a nic ho nezmění. Ani se mi moc dobře nečetla.

Ortie
23. dubna

Nádherně děsivá kniha, až přímo fascinující. Člověk stále očekává zdar a štěstí, ale nic z toho se nekoná, ale tak je to správně. Protože to ukazuje, jak by to mohlo zle dopadnout... Velice nadčasová kniha!

janica09
18. dubna

Nadčasová kniha. Neustále vztyčený prst nad každou diktaturou.

LyttaNeyd
15. dubna

Tak to byl tedy horor.. Ne kvůli stylu psaní nebo něčemu, co se týká knihy jako takové, to bylo všechno naopak skvělé. Ale představa, že by se něco takového opravdu mohlo stát...

Myslím, že jsem díky knize konečně lépe pochopila ten výrok: „Pokud celý svět věří lži, je to ještě vůbec lež?“. Zejména pak ve třetí části knihy, kdy přišlo na scénu všechno to mučení a vymývání mozků. Mělo by pak vůbec cenu ještě bránit nějakou svoji pravdu? Z některých popsaných myšlenkových pochodů mě až mrazilo, protože pokud jsem se do toho aspoň trochu vcítila, ono to snad začalo dávat smysl. To je na tom to děsivé.

Tahle knížka je a bude aktuální neustále, protože tu vždycky bude nebezpečí nějaké obludné diktatury, i kdyby ne přímo takovéhle. Když si vlastně představím všechnu tu byrokracii, která je už teď (a prý stále stoupá), tak si tak říkám, že bychom si měli dát pozor, abychom za chvilku nepřepisovali včerejší noviny.

postoran-CZ
12. dubna

Při čtení knihy Vám občas proběhne mráz po zádech. Smutný příběh z ještě smutnějšího světa. Pocit ztráty jakékoliv osobnosti (svoboda je otroctví!) a všudypřítomného špiclování vás nutí se při čtení neustále ohlížet, jestli vás někdo nesleduje (snad agent Eurasie, nebo Eastasie?). Co je vlastně pravda? Pravdu má jedině Strana. Jinak to nemůže být, protože bych se mohl dopustit ideozločinu. A nyní konec komentáře. Musím utíkat, než budu vaporizován.

konicekbily
12. dubna

Pokud byste tuto knížku četli za minulého režimu, připadalo by Vám, že je to pouze kritika komunistické zvůle. Ale pokud se k ní vrátíte dnes, a všímáte si různých afér současné společnosti, práci tajných služeb, odposlechů hovorů, například aféra FACEBOOK a mnohé jiné, můžeme být klidní, když o nás toho "oni" tolik vědí, že se o nás dobře postarají. Autor byl velký vizionář nejen na čtyřicet let dopředu - 1949-1984, ale viděl i mnohem dál.