Krása vyřčeného čili Úryvky z knih

DISKUZE » O knihách


intelektuálka
intelektuálka 17.03.2019 v 13:01

Knihy nás mění, polepšují a vylepšují,
pokud jsme polepšeni schopni
a pokud o ně stojíme ...

Miroslav Horníček

RamonVarga
RamonVarga 17.03.2019 v 14:15

Pokoušet se pochopit Muad'Diba bez pochopení jeho úhlavních nepřátel, Harkonnenů, znamená pokoušet se chápat pravdu bez znalosti o lži. Znamená to pokus vidět světlo bez znalostí o temnotě. A to možné není.

Princezna Irulán: Pravá kniha o Muad'Dibovi

[Frank Herbert: Duna]

intelektuálka
intelektuálka 24.03.2019 v 18:26

I kdybychom svou láskou došly chápání svých bližních a dokonalejší lásky k nim, to všechno vás neuchrání před metlou světa , který odvrátí zrak od vašich nejušlechtilejších skutků a najde ve vás jen zkaženost a podlost.

Uvidíte muže a ženy, kteří se navzájem przní a břímě svých hříchů přenášejí na svoje děti. Uvidíte lež, nevěru a klamání u těch, na které svět patří se zalíbením.

Protože na tomto světě požívá shovívavosti jenom to, čemu se říká "normální".

Radclyffe Hall - Studna osamění

Text příspěvku byl upraven 16.08.23 v 20:01

ima
ima 30.03.2019 v 10:56

Nejhorší na tomto světě nejsou diktátoři. Nejhorší jsou hamáčkové světa, věčné ozvěny bez názoru, opatrní amatéři, kteří se drží při dlouhé zdi a intrikují a manipulují...

Hodiny z olova, Radka Denemarková

elfos
elfos 30.03.2019 v 11:33

Zejména jeden obraz mu nedal spát. Začal listem lapeným ve větru a stal se z něho strom; strom rostl, vyháněl nespočetné ratolesti a rozpínal nejfantastičtější kořeny. Přilétali neznámí ptáci; usedali na větvičky a dožadovali se pozornosti. Potom se okolo Stromu a za ním začala v mezerách mezi větvemi a listím objevovat krajina. Objevil se tam les táhnoucí se napříč a hory se sněhovými čepičkami.

.... Brzy bylo plátno tak veliké, že si musel opatřit žebřík; běhal po něm nahoru a dolů, tady udělal puntík, támhle kousek vymazal..

*

J. R. R. Tolkien - List od Nimrala

Koka
Koka 01.04.2019 v 19:39

Nadejde čas, kdy bílá rasa, jsouc vyčerpána divokou honbou za novými a novými technickými vymoženostmi a hmotným pokrokem pocítí všeobecnou duševní únavu a bude nucena se zabývati jejím léčením. Přinutí ji k tomu stále stoupající počet nervově i duševně chorých, přeplněné blázince, vzrůst sebevražd a příznaky povšechné degenerace. První symptomy této nemoci se již dnes projevují v rozháraných mezinárodních poměrech evropských, ve stále hlasitějším volání po vytvoření nových, lepších společenských řádů, prodchnutých spravedlivějšími názory na sociální postavení jednotlivců a lidské spolužití vůbec. To chorá duše našich generací začíná hledat spasitelný lék, schopný jim zaručit pocit bodré, zdravé životní náplně, vnitřní vyrovnanosti a dát jim možnost v klidu se věnovati tichým radostem života.

J. J. Malý v úvodu svého cestopisu Napříč říší Tamerlánovou - Z cest Turkemnistanem a západní Bucharou (Praha, 1939)
https://www.databazeknih.cz/knihy/napric-risi-tamerlanovou-63925?show=binfo


intelektuálka
intelektuálka 03.04.2019 v 11:12

Ó bohové ! Jak smutná je večerní krajina a jak tajemné jsou mlhy a močály !
Kdo v těch mlhách bloudil, kdo letěl nad zemí vyčerpán vysilujícím břemenem, ten to zná.
Ví to každý utajený poutník. Bez lítosti opouští zemi ztajenou v mlhách ,její močály i řeky a vrhá se s lehkým srdcem do náruče smrti, protože ví, že ona jediná přináší vytoužený klid.

M. Bulgakov - Mistr a Markétka

siena
siena 10.04.2019 v 11:36

"Když člověk vyroste tady nahoře, tak ví, že to je nejkrásnější země (Bulharsko) na světě, i když nás na ní občas něco nesnáší. Ale ještě jsme nezapomněli, jak nás odřízli os světa a štvali proti sobě navzájem. Jak to jednou začalo, stalo se to rychle, a není to tak dávno - moji prarodiče už tenkrát žili. Když se smíříme se špatnou vládou, může se to stát znova."
"To platí pro každou zemi, to o špatné vládě," namítla Alexandra, ačkoliv tušila, že v tomhle se nevyzná dost. (...)
"Já vím," řekl. "Ale když se někdo smiřuje s nájezdníkem příliš dlouho, někdy ho později pozve zpátky jako hosta."

(E. Kostová: V zemi stínů, Ikar 2018; překlad: V. Volhejnová)

alekis
alekis 17.04.2019 v 18:20

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

elfos
elfos 20.04.2019 v 13:09

Jakmile se podívá do tváře dítěte, jeho starosti zmizí. Dětské oči mají v sobě světlo celého světa a vysílají je.

*

Johan Theorin - Skrýš

https://www.databazeknih.cz/knihy/skrys-153231

alekis
alekis 24.04.2019 v 07:55

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

pavlinda
pavlinda 24.04.2019 v 20:19

Svět přece nezačíná znovu s každou generací.
Člověk si musí vážit toho,co je ve starém dobrého.

C.G.M.-Z knihy Lenky Slívové:Charlotta Žena T.G.M.

Pavlinka777
Pavlinka777 25.04.2019 v 19:27

... avšak pouhá ta myšlenka
rozechvěla mé srdce ...

Egypťan Sinuhet - Mika Waltari

hannah2000
hannah2000 08.05.2019 v 10:33

Ty nejlepší plány
myšek a lidí
často nevycházejí.

Robert Burns
-------------------
„Život není rovná chodba,
kterou bychom volně procházeli;
je to bludiště, v němž se často
ocitneme ztraceni a zmateni ve slepé uličce
a stále znovu musíme hledat cestu.

Máme-li však víru,
Bůh nám vždycky otevře dveře;
nemusí to být dveře, které jsme si
představovali, ale nakonec se ukáže,
že jsou pro nás vhodné.“

A. J. Cronin

Úvodní citáty z knihy: Kam se poděl můj sýr? od Spencera Johnsona
https://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/kam-se-podel-muj-syr-10570

Text příspěvku byl upraven 08.05.19 v 14:11

hannah2000
hannah2000 08.05.2019 v 14:18

...
"A koupel," vzdychla Magráta. "S utišujícími bylinkami."
"Dobrý nápad. Koupel bych si taky dala," zaradovala se Stařenka.
"Koukám, jak nám ten podzim rychle utekl," zabručela Bábi Zlopočasná kysele.
"Jo? A kdy ses naposled koupala ty, Esme, hm?" "Jak to myslíš, naposled?" "Vidíš? Nikdo ti nestojí o komentáře k mým lázeňským zvykům!"
"Koupele jsou nehygienické," prohlásila Bábi. "Víš dobře, že jsem nikdy s koupelemi nesouhlasila. Co to je za zvyk, vysedávat ve své vlastní špíně?" "A jak to tedy děláte vy?" nedalo to Magrátě. "Já se prostě pořádně umyju," odpověděla jí Bábi klidně. "Kousek po kousku. Rozumíš. Aspoň ty, které jsou momentálně dosažitelné."
...

Terry Pratchett - Čarodějky na cestách
https://www.databazeknih.cz/knihy/uzasna-zemeplocha-uzasna-plochozem-carodejky-na-cestach-463

elfos
elfos 08.05.2019 v 19:51

Dívka byla jiná, malá a zvláštní, s bílými vlasy. Vyprávěla dětem podivné příběhy o létajících lodích a podzemních hradech, o příšerách, co jedí zem, a o ptácích, co se vznášejí na ohnivých perutích. Často chodila po chodbách bosá a voněla čerstvou barvou, protože pořád začínala nějaký nový projekt. Třeba pomalovala zdi třídy mapami nebo vyzdobila maličkými kosatci strop dívčí ložnice.

„Žádná velká umělkyně to teda není,“ bručel jeden z učitelů.

„Ale fantazie jí rozhodně nechybí,“ opáčil jiný a při tom si nedůvěřivě prohlížel bílého draka obtočeného kolem zábradlí u schodů.

*

Leigh Bardugo - Zkáza a naděje

https://www.databazeknih.cz/knihy/grisa-zkaza-a-nadeje-368240

hannah2000
hannah2000 13.05.2019 v 21:29

...
Jedna z mála věcí, která mi na chození chybí, je čtení. Sice mám iPhone nacpaný eBooky, ale večer jsem většinou tak utahaný, že se sotva stačím postarat o nohy (když mi celý den slouží), dopsat deník a upadnu do mdlob. Řeším to poslechem audioknih, vždy alespoň hodinu denně, když už mě při špacírování omrzí vlastní myšlenky, či hovor se spolušpacírníky. Sem jsem si vzal třídílnou Přemyslovskou epopej Vlastimila Vondrušky. To by mi mohlo na nějaký pátek vydržet.
...

Z cestopisu "Jakubův cestovní deník" - od Jakuba Čecha

https://www.databazeknih.cz/knihy/jakubuv-cestovni-denik-352303

Text příspěvku byl upraven 14.05.19 v 18:46

hannah2000
hannah2000 19.05.2019 v 11:03

... První co po sprše uděláme je, že se vydáme najíst. Až tady si uvědomíme, jaký máme vlastně hlad. Hikers hunger, hlad který se po spálení tukových zásob dožaduje neustálého nasycení. V tom jsem na tom oproti ostatním přece trochu ve výhodě, protože jsem začal s větším bachorem, ale už i na mne došlo. Abych to zkrátil, během dneška jsem spořádal šest burgerů. O Americe se toho dá napsat spoustu dobrého, ale v povídaní o jejich gastronomii bych byl raději diskrétní. Burger je tady sázka na jistotu. ...

... Po obědě jdeme zase pomalu. Tentokrát nás nezdržuje sníh, ani převýšení či brody. Tentokrát za to mohou jezera a hory. To jak se nám předvádějí. Jako modelky. Co sto metrů je vidíme z jiného úhlu, zastavujeme se, zacházíme si. Ale my sem nepřišli honit kilometry. Přišli jsme si užít právě tohle a tak si to užíváme. ...

... Za chvíli jsem unešen tím, co Yosemity nabízejí. Jestli jsem předchozí část High Sierry přirovnával ke gotické stavbě, tak tohle je čisté baroko. Vzdušné, baculaté, zdobné. ...

Jakub Čech - Jakubův cestovní deník
https://www.databazeknih.cz/knihy/jakubuv-cestovni-denik-352303

Text příspěvku byl upraven 19.05.19 v 11:05

hannah2000
hannah2000 31.05.2019 v 19:25

Je mi sedmatřicet let a sedím na sedadle v Boeingu 747. Obří letadlo klesá vysokou vrstvou mraků níž a níž, brzy už přistaneme na hamburském letišti. Země pod námi je prosáklá studeným listopadovým deštěm. Technický personál v pláštěnkách, fádní letištní budova s vlajkami i reklamní billboardy BMW, všechno je tmavé jako krajina ze starého vlámského obrazu.
Takže jsem zase v Německu, napadá mě.
Letadlo přistává a nápis Zákaz kouření zhasíná. Ze stropních reproduktorů se začíná linout tichá hudba. Poznávám tu melodii. Je to Norwegian Wood od Beatles ...

Úvod z knihy Norské dřevo od Haruki Murakamiho
https://www.databazeknih.cz/knihy/norske-drevo-1752

alekis
alekis 03.06.2019 v 08:49

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

alekis
alekis 08.06.2019 v 09:20

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

hannah2000
hannah2000 10.06.2019 v 18:03

Pár ukázek:
... „To cestuješ vždycky sám?“
„Jo.“
„Ty máš rád samotu?“ zeptala se a opřela si bradu do dlaní. „Cestuješ sám, obědváš taky sám, ve škole sedíš stranou od ostatních…“
„Samotu nemá nikdo rád. Nemusím se ale hned za každou cenu s každým kamarádit. Člověk se náramně snadno zklame.“ ...

... „Ideály, to pro tebe zřejmě vůbec není.“
„Žádný nemám,“ řekl Nagasawa. „Mít ideály je ti v životě houby platný. Důležitý je jen jedno: vždycky vědět, co máš udělat.“ ...

...„Až teď, co tu nejsi, jsem poznal, jak moc Tě potřebuju. Škola je příšerně nudná a beru ji už jen jako trénink v sebeovládání. Bez Tebe mi všechno připadá zbytečné. ..."

"...já každé ráno natahuju pružinu, co mě potom přes den pohání: vstanu, vyčistím si zuby, oholím se, nasnídám a obléknu, sejdu dolů do haly a vydám se do školy. Než se tam dostanu, vydá to na takových šestatřicet otočení klíčkem. Naladím se, abych ten den všechno dobře zvládl. ..."

Haruki Murakami - Norské dřevo
https://www.databazeknih.cz/knihy/norske-drevo-1752

siena
siena 15.06.2019 v 19:08

Představa, že se zločin nabízí vyšetřovatelům jako obraz, jehož jednotlivé hmotné a dalo by se říci stylotvorné složky do sebe, pokud jsou podrobně prozkoumány a analyzovány, spolehlivě zapadají, je nedílnou součástí všech těch kriminálních románů, jimiž se opájí valná část lidstva. Ve skutečnosti se však věci mají jinak: a koeficienty beztrestnosti a omylů nejsou vysoké pro chabou inteligenci vyšetřovatelů (nebo ne jenom a ne vždy), ale proto, že stopy, které zločin nabízí, zpravidla naprosto nedostačují. Zločin zkrátka páchají či organizují lidé, kteří mají tu nejlepší vůli udržet koeficient beztrestnosti co nejvyšší.
Co vede k odhalení tajemných nebo zdánlivě nemotivovaných zločinů, bývá práce donašečů řekněme profesionálních, anonymní udání a náhoda. A trošku, jen tak trošičku, i bystrost vyšetřovatelů.
Leonardo Sciascia: Každému co jeho jest (překl. Jitka Minaříková, Odeon, 1968)

SMITH
SMITH 25.06.2019 v 00:05

" Jenom ženy, sestry a matky, jen ty zarazí Démonu alkoholu hřebík do rakve ... "

"Ale já myslela , že s tím pánem jsi zadobře " skočila mi do řeči Charmian .

" Jsem, byl jsem ,nejsem , nikdy jsem nebyl . Nikdy s nim nejsem míň zadobře , než když je se mnou a když se zdá, že jsem s ním nejvíc zadobře. Je to král lhářů . Je nejupřimnější z tech, kto říkají pravdu . Je to vznešený chlapík, v jehož společnosti si připadám jako ve společnosti bohů . Je také ve spolku se Zubatou. Jeho cesta vede k číré pravde a ke smrti . Popřáva nám jasně vidění i šálivě sny . Je nepřítelem života a učí nás větším moudrostem, než kam sahá naše životní moudrost. Je to zabiják se zkrvavenýma rukama a ničí mládi . "

( Jack London , Démon alkohol )

Arwen777
Arwen777 25.06.2019 v 23:09

"Když se člověk stane rodičem, už se pak napořád cítí jako moc malá peřina. Ať se snaží přikrýt všechny sebelíp, vždycky je někomu zima."

"...pro rodiče je smrt především tichem. V kuchyni, v předsíni, v telefonu, na zadním sedadle, v pátek večer a v pondělí ráno, ticho zavrtané v polštářích a v peřinkách, schované na dně krabice s hračkami na půdě, na židličce vedle linky, pod mokrými ručníky, které už se neválejí na zemi v koupelně. Dítě po sobě všude zanechá ticho.
Maya dobře ví, že takové ticho dokáže být jako voda. Když ho necháme zatéct moc hluboko, zmrzne a je schopné vám roztrhnout srdce."

"Nenávist dovede být hluboce stimulující. Svět je rázem pochopitelnější a méně děsivý, když s někým sdílíte přátele i nepřátele, je to my proti nim, v dobrém i zlém. Nejjednodušší způsob, jak sjednotit skupinu, není pomocí lásky, protože ta je komplikovaná a klade požadavky. Nenávist je jednoduchá."

(Fredrik Backman: Medvědín, Host 2017)



Vložit příspěvek