Co všechno používáte jako záložku?
Čo mám akurát po ruke.Mám aj vlastné záložky , pravdupovediac sa dajú aj vyrobiť.Takže, keď nájdem tú svoju, tak si ju tam založím a keď nenájdem tak tam dám kúsok papiera
Čímkoliv, co není mokré, mastné nebo špinavé. Je mi to vcelku jedno. Účtenky, pohlednice, vizitky...
Naprosto cokoli, co zrovna poslouží danému účelu (a zároveň samozřejmě nedojde k ušpinění). A v e-knihách používám jako záložku Záložku - ta nešpiní nikdy :)
No zacalo to cimkoliv, co se naslo po ruce - v auobuse vetsinou jizdenka (pak sel revizor a nastalo dlouhe hledani), uctenka z obchodu, papirovy kapesnik, listek s nakupem nebo jinou dulezitou veci... Jednou jsem si to v dobe nemoci zalozila neschopenkou, knihu jsem docetla, zapomnela na to a pak mela v praci problemy, ale nastesti jsem si na to vcas vzpomnela :)
Předminulé Vánoce jsem si koupila v Barvičovi plastovou záložku - berušku, vydržela mi dlouho, ale když jsem četla Brisingra, tak při chvilce napětí jsem jí chudince utrhla nohu, takže si budu muset pořídit nějakou jinou roztomilou záložku :o)
Jednu dobu jsem používal plastovou 3D záložku s vlkem. Jenže jsem ji neustále někde zapomínal nebo vypadávala a tak jsem se z obavy z definitivní ztráty vrátil k všeličemu, co je právě po ruce (papírky, pohledy, vizitky, letáčky, nic ...).
Text příspěvku byl upraven 12.11.11 v 23:40
Já si většinou záložky vyrábím sama protože mam ráda když jsou založky pestře a zajímavě zbarveny.Ale třeba můj bratr který moc nečte si knížky zakládá i zůzným prádlem nebo obalem od sušenek
Záložky akorát vypdávají, ztrácí se... takže různých papírků a buh ví čeho ještě jsem se vzdala. Používám magnetickou záložku (s vlkem) a už bych nikdy neměnila :-)
Najradšej mám kolíčky na prádlo, držia aj stránky, aby sa samé neprevracali
Záložky používám vlastní výroby. Drhám je z bavlnek, jako se dělají náramky přátelství, jen je dělám delší a širší. Výhodou je, že dlouho vydrží.
Text příspěvku byl upraven 30.12.11 v 11:16
příteli jsem koupila držák na knížky..vypadá to jako plastové ramínko a kniha se vám nezavírá, zvlášť když je nová, nebo si potřebujete odskočit a není po ruce záložka
Tak to já mám jako záložku vstupenku z mého prvního derby pražských S:) Natištěná písmena už sice zmizely, ale podklad je stále perfektně vidět
Zakládám zásadně základním zákoníkem, pevný základ je základ. Případně vás založím;)
Text příspěvku byl upraven 18.01.12 v 22:22
Před lety jsme budovali velkou ocelovou stavbu v jedné chemičce a šéfmontér potřeboval ,aby se mu kniha s technickými daty nezavírala v silném větru. Jeden z přítomných vzal svářečku , kus pásového plechu který položil přes rozevřené schéma a na krajích plech přibodoval.
I když vlastním nejméně 10 záložek, nikdy jsem ani jednu nepoužila. Vždycky když potřebuju něco založit, nemlžu žádnou najít, tak zakládám vším možným.
Já osobně mám snad desítky záložek; jsou to všemožné staré pohlednice a fotky (ať už nějaké ty rodinné nebo z antiku), často taky používám natržené lístky z divadla, ale nejradši si kupuji všemožné pohlednice, které se prodávají v galeriích a na výstavách.
Před chvílí jsem sundala celofánový obal, v kterém byla "zavařena" kniha Homage Á Bohuslav Reynek - a při prvním otevření na mě vypadla záložka! Je na ní fotografie Bohuslava Reynka s kotětem na ruce od Dagmar Hochové a báseň Blázen:
Blázen jsem ve své vsi,
znají mne smutní psi,
bílí psi ospalí,
plynoucí do dáli,
žádný z nich neštěká:
těší mne zdaleka,
jsou to psi oblaka,
běží a nekvílí.
Smutkem jsme opilí,
kam jdeme, nevíme:
požehnej duši mé.
Pastýři prastarý
s hlubokými dary,
měsíci a bdění,
s trny na temeni
těžkém, rozbodaném
jako srdce. Amen.
Před lety jsem jako záložku měla Brunovského stokorunu s Gottwaldem. Když přestaly platit, chtěla jsem si jednu nechat "na památku". Pak jsem ale ji zapomněla v nějaké knize, kterou jsem půjčila jednomu příbuznému - a už jsem ji tam pak nenašla - viď, Petře! ... :)
Text příspěvku byl upraven 17.06.13 v 07:56
několik záložek mám z knihkupectví, jak je někdy přikládaj ke knihám, ale nejvíc používám takový ty vzorníky barev, jak to vždycky maj malíři na kruhu a hledaj, tak nám tady zbyli, tak jsem si vzal asi pět jich a ty střídám podle nálady :D
Dříve to bývaly reklamní záložky získané v knihkupectví. V knihách půjčených z knihovny jsem začala využívat staré knižní lístky, které bývají stále vložené uvnitř, protože výpůjčky jsou již zaznamenávány jinak. Často je do knihy zapomenu vrátit a on je nikdo nehledá, takže se mi doma vrství a já už nepoužívám prakticky nic jiného.
Nejraději jsem, když nemusím používat žádnou "externí" zákložku, ale kniha už rovnou ve svém vázání má zabudovaný látkový spletenec, kterým si zakládám dočtený text. Jenomže knižní výroba v posledních letech usoudila, že obalů od žvýkaček, použitých jízdenek a jiných zbytečností vhodných jako záložky již mají čtenáři dostatek, a tak přestali textilní záložky všívat do vazby. Nakoupila jsem si hezké magnetické záložky s různými obrázky (i s obrázkem Kaplického návrhu Národní knihovny), do kterých zacvaknu dočtenou stránku - ty dobře drží. Jsou však nevhodné do knih tištěných na velmi tenkém papíře (ten mohou poškodit) a ze stránek na křídovém papíře zas někdy kloužou. Nejčastěji proto používám různé pohledy z dovolené, vánoční přání a pod. Je někdy hezké najít je v knížce, kterou jsem neotevřela 20 let. Jako dárky svým blízkým někdy kupuji záložky vyráběné v chráněných dílnách, bývají moc hezké: http://www.eliteservices.eu/zalozky-do-knizek-kovove.
Jako dítě jsem používala ozdobné vlastnoručně vyrobené záložky, pak magnetické s obrázky zvířátek. Dnes nepoužívám buď žádné a jednoduše si vždy nalistuji podle paměti, kde jsem skončila nebo zakládám reklamními záložky z tvrdého papíru, které dostávám při každé objednávce mangy z Anglie. Co mi ale opravdu nikdy nepřirostlo k srdci jsou výše zmíněné textilní proužky všité přímo v knihách. Iritují mě jen na pohled a jak se používají začnou se jim třepit konce, nemluvě o tom, jak z knih pak trčí v dolní části, když je dá člověk do police. :-D Ale proti gustu, žádný dišputát.
Textilní stužky osobně miluju: vždycky je pečlivě schovávám pod knihu (nadzvednu ji a fouknu).
G. B. Shaw jednou půjčil jednu knihu nějakému známému, a přesto, že ho prosil, aby na ni dával pozor, dostal ji zpět zamaštěnou. Tak koupil uzenou makrelu a tomu dotyčnému ji poslal se suchou poznámkou, že posílá zapomenutou záložku. – Absurdní je, že jeden můj přítel, antikvář, sbírá věci, které nachází v knihách, a jednou našel uvnitř knihy rybí kostru.
Nakladatelství Moba . Mají v knihách klasickou provázkovou záložku. Jinak jsem zvyklí na papírové . Da se říci , že je sbírám . Malá posedlost :D .
Vložit příspěvek