Kevin J. Anderson

Dnes jsem měla tu čest být přítomna setkání s Kevinem J. Andersonem. Jeho proslov i pojetí přednášky byly pochvalné. Na pohled i zřejmě v jádru se jeví jako milý a sympatický člověk, ovšem jde z něho cítit jakási ztráta. Život se mu mihnul před očima a jak ho prožil? Celou tu dobu, co psal Star Wars, nebo Dunu atd. promrhal v cizím světě. Nikdy se neodpoutal od myšlenky. Skutečnost jako by neexistovaly. Chápu, všichni si říkáte: „On je přeci spisovatel, on má právo na to být jiný, vždyť přispěl tolika díly do literární tvorby. “ Avšak zamyslete se. Vezměte v potaz, že třeba za 100 let se už lidé nebudou zajímat o to kdo napsal tu a tu knihu, možná nebudou mít ani čas se knihami zabývat. Jediné, na čem jim bude záležet budou objevy, které přispějí k udržení lidského života na planetě. Pokud tedy nejsme paraziti a globální oteplování není jen prevence proti zalidnění. Pozdvihněme se tedy nad lidskou mysl a začněme vnímat svět takový jaký je. Anderson se možná vidí v literatuře, ale já ho spatřit nemůžu. Skrývá se, aby nemusel čelit skutečnému nepříteli, realitě.