JulianaH.
diskuze
Jájejí: To celkem chápu, já jsem ten seriál také nikdy neviděla. Ale člověk by měl mít přehled o populární kultuře, i když jde mimo něj. A především by měl vědět, že kýč nezřídka mívá pro někoho hodnotu ne estetickou, ale sentimentální. Například je-li z dávné doby od někoho, koho má ten člověk rád, jako v tomto případě. Jinak můj seznam přečtených knih myslím dostatečně dosvědčuje, že kýči neholduji, tudíž i já mám svědomí čisté. :3
Jájejí: Je projevem trestuhodné kulturní negramotnosti nevědět, že poníci z dětského seriálu My Little Ponny nemají na zadečku tetování, nýbrž se se svými symboly už rodí. :D
***
Eldar: Nevím o ničem aktuálnějším, než je právě Rushton. Snad jen jednotlivé studie prof. Lynna. A vzhledem k tomu, že i Rushton tady musel vyjít prakticky v pravicovém samizdatu, nevidím naději, že by v poslední době spatřila světlo světa nějaká nová odborná kniha.
Podle mě zůstává nejlepší volbou Gobineau, protože Esej o nerovnosti lidských ras je navzdory svému stáří a některým (pochopitelně) zastaralým informacím stále to nejlepší a nekomplexnější, co k danému tématu vůbec existuje. Osvědčená klasika. Naštěstí je (zatím) ke stažení.
Jinak: Francouzi už v průběhu dějin zakázali tolik věcí... nářečí, boha, pohlaví... kupodivu se tím nic nemění na jejich faktické (ne)jsoucnosti. Čím to? :-/
No, já myslím, že na tom my Evropané (myslím občany, ne vlády) nejsme tak zle, jak bychom mohli. Normální člověk řekněme z Kardašovy Řečice nebo Náchoda nikdy nebude věřit, že rasa a pohlaví jsou sociální konstrukty. A nebude si nasazovat pouta nebo jarmulku při orgii kolektivní viny.
A hlavně si bolševici na všech úrovních školství právě pěstují nepřátele na život a na smrt v žácích, které ohlupují, ponižují, zastrašují, odrazují a jinak týrají. Generace, která teď studuje, je třeba bude nenávidět tolik, jak mladí lidé vždycky nenávidějí ideologický establishment. Pamatuji si, že když jsme před pár lety probírali "neexistenci ras", všichni jsme si říkali, "co za vola to vymyslelo". Vždyť ta ideologie ke ještě kontra-intuitivnější než klasický marxismus.
O důvod víc, proč si připnout odznáček Kulturblogu "Je OK byť biely" a nosit ho na tašce FF UK...
Překladatel má připojit poznámku pod čarou. Je na něm, jestli v textu uvede opravený údaj a v podčarníku originální chybu, nebo naopak v textu nechá originální chybu a v podčarníku uvede opravený údaj, každopádně by tam mělo být obojí. :) Na takové korektury už jsem párkrát narazila, ale nevzpomenu si kde konkrétně. Většinou šlo o překlady autobiografií.
Myslím, že chudák autor při formulaci otázek neměl příliš na výběr. Jistě, gramatické chyby a sem tam nějakou nejednoznačnost asi lze přičíst jemu, ale ten ideologicky vyhraněný tón bych připsala na vrub učiteli/učitelce, případně neziskovkám. Právě proto si myslím, že je potřeba, aby ten dotazník vyplnili příčetní lidé.
Mně vyhovovalo, že odpovědi jsou otevřené, takže jsem se mohla vyhradit proti zavádějícím či manipulativním formulacím. Třeba upozornit na fakt, že ODLIŠNÝ pohled na ODLIŠNÉ rasy není rasismus, nýbrž realismus.
Myslela jsem si, že nejhorší existující (i myslitelný) překlad do češtiny je vydání Mein Kampf z r. 2000, ale právě čtu něco mnohem vydatnějšího. Malthusův Esej o principu zalidnění, klasické dílo ekonomie, v překladu Ivo Šebestíka dalece překonal moje noční můry, a vlastně i meze mojí představivosti.
Stručně lze říci, že překladatel vůbec nerozuměl tomu, co překládal, a nijak ho to neobtěžovalo. Na ukázku: "Ti, kteří mládí strávili v kriminálních výstřelcích a byly (!) pro ně připraveni (!) díky pohodlí jejich vzhledem k věku tělesné nedostatečnosti a duševní výčitky mohou dobře útočit proti takovým radostem jako něčemu prázdnému a nesmyslnému."
Gramatické chyby jako například ve shodě přísudku s podmětem jsou tím nejmenším, co knize lze vytknout. Pan Šebestík vynechává bez upozornění celé odstavce (str. 8, odst. 3) či části vět. Teď, když jsem došla na konec, jsem zjistila, že vypustil čtyři poslední strany, aniž by na to jakkoli upozornil!
Nerespektuje rozdílné možnosti překladu tak zásadních slov jako a man, population (populace vs. zalidnění) nebo natural (přirozený vs. přírodní); ostatně i název titulu je přeložen nesprávně (Esej o principu populace místo zalidnění). Mnohdy překládá příslovce jako podstatné jméno a obráceně. A tak dále a tak dále.
Nakonec jsem musela přečíst originál, který je psaný poměrně nelehkou filosofickou angličtinou 18. století a v tzv. periodách, tj. košatých souvětích. Ne každý ovšem má tu možnost a existence Šebestíkova paskvilu snad zabránila někomu, kdo opravdu umí anglicky, aby knihu přeložil on. :(
Napsala jsem dopis s prosbou o vysvětlení nakladateli, Čestmíru Kocarovi, ale samozřejmě mi neodpověděl. Proto se ptám: narazili jste už někdy na tak moc špatný překlad? (Který?) A jak postupovat - lze třeba uplatit reklamaci? Nebo si stěžovat u některého profesního sdružení překladatelů?
Souhlasím se Skeevem. Je neskutečné, co mimovládky ve školách páchají. Tak si užij ideologickou výchovu k neomarxismu, kterou na tobě páchají, chlapče. Třeba to sám rozpoznáš a ohradíš se proti tomu, kdo ví.
Jinak bych dotazník vyplnila, ale nikde nevidím odkaz.
Máte-li rádi poesii: Jakub Deml, Moji přátelé.
https://www.databazeknih.cz/knihy/moji-pratele-11717
Máte-li rádi naučnou literaturu: Peter Tompkins, Christopher Bird, Tajný život rostlin.
https://www.databazeknih.cz/knihy/tajny-zivot-rostlin-272568
Pro milovníky historie: Stefan Zweig, Svědomí proti násilí.
https://www.databazeknih.cz/knihy/svedomi-proti-nasili-333626
Vůbec ne, protože moderní literaturu až na několik málo výjimek (a to jsou většinou dary) nečtu. Obvykle kupuji knihy v antikvariátu a vybírám podle osvědčených autorů - klasiky beletrie i odborné literatury.
Dám na doporučení přátel, naopak hodnocení tady na DB je pro mě po několika zkušenostech irelevantní.
Zdravím,
ráda bych se zeptala těch, kdo si vedou čtenářský deník (nebo jiné výpisky z četby), jakou formu jste mu dali? Na internetu jsem našla jen tipy pro vytvoření školního čtenářského deníku, který má přece jenom strukturu přizpůsobenou dětem (otázky typu Komu bys knížku doporučil? nebo O který žánr jde?).
Zapisujete si u beletrie děj, nebo spoléháte na to, že si ho budete pamatovat / vyhledáte si ho? Vyjmenováváte důležité postavy? Poznamenáte si citáty? Píšete, jak jste se k dílu dostali?
Já jsem si během studia na ZŠ i SŠ vedla zápisky o četbě v klasickém deníku, takže neměly žádnou danou strukturu. Někdy jsem si vypsala citáty/básně, jindy jsem popsala děj, výjimečně jsem se zmínila i o fyzické podobě knihy, ale nejčastěji jsem zapisovala jen svoje dojmy a názory. Občas jsem si také do deníkových sešitů nalepila lístečky s jednotlivými postřehy v bodech. Z odborných knih dodnes dělám podrobné excerpce, které ale mám uložené zvlášť.
Teď na universitě jsem se rozhodla vrátit k nějaké formě čtenářského deníku, ale nevím, jakou zvolit. Takže díky za odpovědi. :)
Ráda jsem vyplnila. :) Těší mě, že se někdo zajímá o blaho hospodářských zvířat. Takových mladých odborníků, kterým na zvířatech záleží, je potřeba.
Máš špatně přechodník. Jelikož jde o muže, musí být "hledaje", ne "hledajíc".
Nechápu výmluvy na telefon jako médium. To, na čem člověk píše, přece neovlivňuje, jestli si pamatuje lekce pravopisu, ne? Nic ve zlém.
Skvělý nápad, také bych uvítala. Nedočtené knihy zařazuji do "přečtených" zřídka (jen když k nim mám naléhavý komentář), přijde mi to nefér. Tuhle inovaci bych ocenila.
Poslední tři léta 50-70 ročně, protože většina z nich není beletrie, ale odborná literatura ke studiu (historie/filosofie). A z ní člověk musí dělat poznámky, což hrozně zdržuje. Na druhou stranu mám obrovskou výhodu v tom, že obvykle jsou to plnohodnotné knihy, ne skripta, a často díla klasická, velké umělecké hodnoty. Navíc můžu číst starší literární díla jako prameny pro různá historická období (například Jana Husa).
A to podotýkám, že čtu bohužel hodně pomalu. V prváku jsem nedělala nic jiného, než že jsem seděla nad předepsanou literaturou. Doslova nic jiného kromě jídla a spánku. Hrůza.