Aiwa
diskuze
Doufám, že to zde ještě nezaznělo. Každopádně název stojí za to: Vojenské jezdectvo oděné do látky populární v rudých dobách
V noci mi to myslí lépe než za dne. Buď je to strašně jednoduché, nebo to budu vědět jen já:
Syn (s velkým "S") krátce navštívil město v Kampánii
poradím: přejícný pozdrav tvoří dvě slova; pozn.: kniha vyšla samostatně ve slovenštině, v češtině v souboru a je to spíše ženské čtení
Koukám, že burčák, který jsem aplikovala na vyluštění "celerového krále", zabral se zpožděním. Tak něco jednoduchého.
Pozdrav tesknotě
Přece jen to s těmi otroky dáme dohromady. Já přispěji něčím z trochu jiného soudku.
Právě jsem dočetla knihu Šamáda (Francoise Sagan: La Chamade). Podělím se s Vámi o význam slova i cestu k českému titulu. Šamáda – původ má v latinském „clamare“ (volat, křičet). Sloveso proniklo do španělštiny „llamar“ a italštiny „chiamare“. Přešlo též do portugalštiny (chamar), kde se z něj vytvořilo podstatné jméno „chamada“, jež původně znamenalo volání a poté jakýkoliv zvukový signál (bubnování, troubení atd.). Posléze se začal výraz používat ve vojenství, kde označoval bubnování nebo troubení, jímž obležená posádka dává najevo, že se chce vzdát. V podstatě se stejnou výslovností i významem přešel výraz do francouzštiny. Vzhledem k faktu, že koncovka „-áda“ je v češtině běžná, byl titul knihy převzat a počeštěn (Eduard Hodoušek – doslov k českému překladu, 1994). Ač libozvučné, v češtině jsem se tímto slovem setkala jen v knize a stejnojmenném filmu
Oeconomica balí vskutku důkladně. Do balíčku jsem se dostávala snad dvacet minut - v ruce nůž a pod sebou hromádku izolepy, papíru, fólie. Péči České pošty kniha přežila naprosto bez úhony, ale ekolog ve mně zaplakal
Něco z anglického venkova.
Pro milovníky bažin a zvonů: http://www.databazeknih.cz/knihy/devet-hran-76133
Jedno zatuchlé šlechtické sídlo:http://www.databazeknih.cz/knihy/cerny-opat-15281
Otrok ve mně pro změnu vyvolal chabé vzpomínky na hodiny slavistiky - jednalo se o podobnost mezi slovy Slovan a otrok (např. latinsky sclavus, anglicky slave), něco ve smyslu, že jedno se vyvinulo z druhého (asi). Nepovedlo se mi vyhledat podrobnosti.
pro zajímavost ještě kus rozhovoru s archeologem:
Z období Velké Moravy. Otroci směřovali převážně do islámských zemí, ať už na západ na Pyrenejský poloostrov nebo přes Benátky na Blízký východ. Ukazuje se, že velkomoravská knížata z toho pravděpodobně výrazně profitovala a byla vlastně lovci otroků na územích na sever nebo na východ od nás. Z písemných pramenů známe dokonce centrální trh Moravanů, místo, které bylo dobře známé bavorským nebo židoarabským obchodníkům, kteří přicházeli po dálkových komunikacích, přinášeli zlato a stříbro a odváželi si lidi. V arabských pramenech se tito otroci označují jako Saqaliba, což znamená v podstatě Slovan. A ze stejného období zřejmě pochází i německý název pro otroky Sklave, což je prakticky to samé co Slawe – Slovan. Příliv slovanských otroků byl asi tak silný, že se to stalo synonymem.
http://www.veda.muni.cz/veda-a-vyzkum/4093-velkomoravane-zrejme-lovci-otroku#.VB3fZ_l_tqU
z hodin semitohamitských jazyků - slovo marod vychází z arabského "maríd" مريض, mešuge je z hebrejštiny מְשֻׁגָּע
Z tohoto se budu dlouho vzpamatovávat (pozn. obálka vyděsila i několik dalších členů rodiny): http://www.databazeknih.cz/knihy/smrt-demona-208925
Přimlouvám se za možnost přidávat k veřejným seznamům komentáře. Řekla bych, že u takových top 100 se to zvlášť hodí a diskuze by mohla být velmi plodná. Co se regulace veřejných seznamů týče, asi by byla nějaká za potřebí. Např. http://www.databazeknih.cz/seznamy/objednano-157 - nechci nikoho urazit, ale myslím, že většině uživatelů je jedno, co dotyčný objednal, již zmíněné http://www.databazeknih.cz/seznamy/podivat-se-73 nechápu vůbec.
Kdysi jsem sledovala seriál "Kamenný řád" o osudech jednoho venkovského rodu, knižní předloha by nemusela být špatná, i když to bude na déle: http://www.databazeknih.cz/knihy/kamenny-rad-kamenny-rad-i-kamenny-rad-11529