Jaroslav Putík citáty

česká, 1923 - 2013

Citáty (44)

„Tvůrčí síla některých umělců budí úžas. Když Rossinimu upadla právě napsaná árie, nenamáhal se ji zvedat, ale hned napsal jinou. Ne, ne, lidé si nejsou rovni.“


„U náhrobního kamene. Drsná černá žula, drsná jak milované ruce. Jenom vzpomínka žije, jenom ta dokáže přivolat tvář a hlas mrtvých. Až vyhasne, vyhasne všechno. Kámen mlčí. Ti, kdo píší a tvoří, se mohou utěšovat, že budou vstupovat do myslí a srdcí ještě dávno po své smrti. Jak velikášské. A jak lákavé.“


„Ucho – nejzvířečtější část lidského těla. Buddhovy uši sahají až na zem. Je tu nějaká souvislost?“


„V carském Rusku se ukládaly tresty za neudávání. Dostojevskij si tak vysloužil trest smrti. Později to bylo ještě horší. Trestal se nedostatek nadšení.“


„Velcí učenci – staří mládenci: Koperník, Descartes, Galileo, Newton. Asi potřebovali klid ke svým astrálním úvahám. Einstein porušuje pravidlo, ale jemu nevadilo nic, ani manželství.“


„Vrabec na parapetu okna. Neustále se natřásá, chvěje se, otáčí, neustále čeká, odkud přijde nepřítel. Život na hovno.“


Chvála nesouměrnosti. Na jednom konci se lidé smějí, na druhém pláčí, tady je sucho, tam zase povodně, někdo je šťastný, jiný slzí, je to krásné i hrozné, svět je nesouměrný, ale my si toho nevážíme a prahneme po souměrnosti. Naštěstí marně.“


Jaký je svět? Naprosto dobrý a naprosto špatný. Ani dobrý, ani špatný. Spíš dobrý než špatný a spíš špatný než dobrý. Do těchto možností je zaklet smysl světa. Vyber si.“


Masový vrah Eichmann. Vzhledem připomínal Dürerova Zajíce, milé zvířátko, nabízející se k pohlazení. Všichni se shodují: anständiger Mensch.“


Nejblíž nekonečnu je kámen, říkal reb Zalman. No ano, podvědomě to cítíme všichni, a proto sbíráme oblázky na břehu řek a moří a nosíme je těm, které máme rádi, jako závazek, jako kus Nekonečna, jako záruku, že aspoň něco trvá věčně, neboť věčné a nekonečné je přece totéž.“


Nejhorším lidským druhem jsou poctivci sloužící špatné věci. Hořké poznání, které přichází vždy pozdě.“


Připadá si jako vegetarián uprostřed lidožroutů. Mám podezření, že tohle je nejzákladnější kafkovský pocit. Ovšem ani lidožrout se mezi vegetariány nemusí cítit nejlíp.“


Spor kreativistů a darwinistů: měl Adam pupek, či ne? Nádherné téma pro talmudisty každé sorty.“


Vše pohlcuje všežravý čas. Čas, který má jediný cíl: zamést všechny stopy.“