Jaroslav Putík citáty

česká, 1923 - 2013

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (44)

„...neboť co je umělec, nazíráno psychofyzicky - silná reakce na slabé podněty.“ — Smrtelná neděle

„„Byl to hrozný dobrák, být členem vlčí smečky, nenažral by se.““

„„Diogenes prohlašuje, že se chová jako pes: kdo ho živí, k tomu se lísá, kdo mu nic nedává, na toho štěká a prchající žebráky kouše. Změnilo se něco? Ano, už nejsme tak upřímní.““

„„Flaubert radí spisovatelům, aby líčili svět, jaký je, a ne aby nad ním naříkali.““

„„Chodí do hospody, aby vyslechl, co lidé povídají. Dozví se, že ze střechy spadla taška, že opilý Ukrajinec spadl do výkopu a že opět zdražilo kafe – a cítí v duši potěšení, jako by vyslechl rozpravu Platona.““

„„Jedině kočku a hada nedojala smrt Buddhova. Což lze chápat i jako projev nejvyšší moudrosti.““

„„Každý třetí obyvatel zeměkoule je přesvědčen, že Slunce obíhá kolem Země. Z toho vyplývá, že dvě třetiny mají správný názor; ani se tomu nechce věřit.““

„„Když Františka Palackého varovali před sňatkem s Terezkou Měchurovou a dokládali, že nebude nikdy úplně zdravá, řekl: „Ale to je ještě závažnější důvod, abych si ji vzal.“““

„„Když se staří Vikingové přiblížili k neznámým břehům, vypouštěli havrany. Pokud se ptáci nevrátili, šli za nimi.““

„„Kepler i Einstein se prý neradi myli. Proč se tak chovali zrovna matematikové s kosmickým přesahem? Asi jim to vzhledem k nekonečnu připadalo malicherné.““

„„Konečným smyslem existence je neexistence smyslu. Ne tedy nesmysl, ale právě chybějící smysl. Ten hledají hledači smyslu, tedy filozofové.““

„„Lásce se daří ve svobodě i v nesvobodě. Rovněž tak i umění. Ale je tu přece jen rozdíl. Co vyroste v nesvobodě, je otužilejší. Jako ty severské jabloně.““

„„Má vůbec smysl historie? Co má vůbec smysl při všeobecné pomíjivosti, když nakonec všechno stejně vezme za své: zeměkoule i život na ní? Smysl má přítomný o k a m ž i k. Smysl má smích, humor, odvaha, láska. Snad.““

„„Má-li kdo velké starosti, učiní nejlépe, když jde spát. Ve spánku splývá duše s nekonečnem a tam se všechny trampoty rozplývají v nic.““

„„Nikdo nepočítá miliardy slov pronesených a napsaných v polemikách mezi Trockým, Bucharinem, Stalinem... Co životů to stálo, kolik tragédií a hrůz. A kdo měl nakonec pravdu? Nikdo.““

„„Oči psa bez pána. Podívej se do nich, chceš-li vědět, co je utrpení.““

„„Odysseus. Když se to tak vezme, jsou to vlastně dějiny protekcí a nepotismu na nejvyšší úrovni. Každý hrdina má svého ochránce na Olympu, jednoho zachraňuje Zeus, jiného Athéna, každý má nějakého strýčka či tetičku tam nahoře.““

„„Podle starých Řeků ani bozi nedokáží změnit minulost. Jedna z mála jistot, jaké máme.““

„„Proč jsou hrdí horalé a beduíni? Jsou nezávislí, nemají co ztratit, kdo má co ztratit, těžko může být hrdý a je nucen se pitvořit.““

„„Proč miloval Stendhal matematiku? Protože vylučuje dvě věci: přetvářku a neurčitost.““

„„Radost – zbytek ráje podle Otokara Březiny – radost už jen z toho, že věci jsou.““

„„Rozmýšlení nad záhadou DNA. Kdyby to někdo stvořil, jakou obrovitou inteligenci by to předpokládalo. A jestli DNA nikdo nestvořil, jak tedy vznikla? Obě otázky zůstanou bez odpovědi.““

„„Řecký filozof Herakleitos byl přesvědčen, že světu rozumí jen jeden člověk – on sám. A ti ostatní jsou pouzí babralové. Takových herakleitů dneska máme, jako když naseje.““

„„Sen – cosi stejně intimního jako láska nebo přátelství. Takže i o něm by se mělo spíše mlčet anebo používat znakovou řeč hluchoněmých. Převyprávět nelze, stejně jako nelze převyprávět lásku. Slova jsou buď slabá, anebo příliš silná. Snový příběh je záhadný, plný úskoků a kliček. Nikdy není doslovný – a jeho smysl je věčná záhada, navzdory doktoru Freudovi.““

„„Smutná pravda. Co je socialismus? Nejdelší a nejbolestivější cesta od kapitalismu ke kapitalismu.““

„„Staří Řekové věřili – a s nimi ovšem i Odysseus –, že každý neznámý, kterého potkáme cestou, může být Bůh, zvláště je-li mimořádně krásný. „Jsi žena, nebo bohyně?“ ptá se Odysseus. Není to úžasné? Mrzutí rozumáři se tomu mohou smát.““

„„Stáří se podobá chůzi po šikmé ploše. Zpočátku je sklon zcela zanedbatelný, vlastně docela příjemný, ale naše kroky se bezděky začínají zrychlovat. A najednou čas počne spěchat, dny i roky prchají stále rychleji. Náhle už nejsme vládci svých kroků, strhává nás proud, jemuž nelze odolat. Poučení? Žádné.““

„„Stáří? Loď pluje podle vytčeného kurzu, staříka nechají otáčet něčím, co považuje za kormidlo. Kapitán a posádka se vlídně usmívají.““

„„Strýc pozoruje sklenice se zavařeninami ve spíži. Takové jsou lidské duše, napadá ho, do sebe uzavřené a nikdo nikoho neposlouchá.““

„„To nejhorší tajíme i sami před sebou. A pak pište dějiny národa, nebo dokonce vlastní rodiny.““