Jan Skácel citáty

česká, 1922 - 1989

Citáty (48)

Nepřijde-li trest hned vzápětí, musíš si vinu odžít životem. Květy z nahořklého dřeva


Od narození po smrt pršívá. Květy z nahořklého dřeva


Odpichuje dálku k hvězdám berlami jako kružítkem... Květy z nahořklého dřeva


On jediný dokázal dětem říci, že na světě je smrt, a nevylekal je. (O Janu Karafiátovi v předmluvě k Broučkům v roce 1967)


Osud je mince, která dlouho padá. Květy z nahořklého dřeva


Papír je bílý, řemeslo černé jako obrácená noc. Květy z nahořklého dřeva


Pokus se jako dítě bát... Květy z nahořklého dřeva


Povědět to nesmíme. Potichu jsme to zapomněli, hlasitě o tom nevíme. Květy z nahořklého dřeva


Přemýšlíme, jak smrt oslovit. Bez ní by nebylo dětství... Květy z nahořklého dřeva


Smrt je jen jednou jedenkrát a navždy. Květy z nahořklého dřeva


Štěstí je tu jen pro mrtvé a pro děti. Květy z nahořklého dřeva


Tak dopodrobna zabývám se tichem, že podle hmatu podřezávám strach. Květy z nahořklého dřeva


Umřeme všichni pro ten sníh. Květy z nahořklého dřeva


Vím, že pětiletka stejně jako revoluce v básních celého světa jediný má rým. Ruce. Květy z nahořklého dřeva


Vítr má křídla z motýla. Květy z nahořklého dřeva


Vzít za úzkost jak za kliku a vejít. Květy z nahořklého dřeva


Zahodit vše, co o jaru vím z knih, a místo cizích očí dívat se jen svýma. Květy z nahořklého dřeva


Život je, když něco zbylo, a smrt, když nic už nezbývá. Květy z nahořklého dřeva