Hermann Hesse citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

německá, 1877 - 1962

Citáty (47)

„Nemám právo o sobě tvrdit, že všechno vím. Byl a stále jsem tím, kdo hledá. Ale už nehledám ve hvězdách nebo v knihách; postupně se učím naslouchat učení, které koluje v mé pulzující krvi. Můj příběh není krásný, idylický ani ladný, jak to známe z vymyšlených příběhů. Má v sobě chuť pošetilosti i úžasu, bláznovství a snění, jak to bývá u všech, kteří už nechtějí lhát sami sobě.“ — Demian

„Není, není, není jiné povinnosti pro probudilé lidi než jedna jediná: hledat sám sebe, sám v sobě upevňovat, propátrávat svou vlastní cestu vpřed, lhostejno, kam povede. Pravé povolání je pro každého jen jedno jediné: dostat se k sobě samému. Věcí každého je najít svůj vlastní osud, ne nějaký libovolný, a prožít ho v sobě, naprosto a nezlomně.“

„Neustále jste Boha hledali, ale nikdy v sobě samých. Jinde není. Není jiného Boha než ten, který je ve vás.“

„Nic nebylo, nic nebude; všechno je bytí a přítomnost.“

„Palmu vítězství získává ten, kdo miluje, nikoli ten, kdo víc ví.“

„Stařecký věk je jedním ze stupňů našeho života a má jako všechny ostatní svou vlastní tvář, vlastní atmosféru a temperaturu, vlastní radosti a strasti.“

„Tomu, kdo prožil rozpad svého já, ukazujeme, že muže jednotlivé kousky kdykoli a v libovolném řazení znovu sestavovat a tím docilovat nekonečné rozmanitosti hry života.“

„Úžasná myšlenka: život beze strachu! Překonat strach, to je blaženství, to je vykoupení. Kdo celý svůj život trpěl strachem, ten z toho teď, kdy ho škrtí smrt, už nic necítí, ani strach, ani hrůzu, cítí pouze úsměv, pouze vykoupení, pouze srozumění. Náhle ví, co je strach a že ho může překonat jen ten, kdo ho poznal. Máme strach z tisíce věcí, z bolesti, ze soudců, z vlastního srdce, máme strach ze spánku, strach z probuzení, ze samoty, z chladu, ze šílenství, ze smrti - zejména z ní, ze smrti. Avšak to vše jsou jen masky a přestrojení. Ve skutečnosti je jen jediné, z čeho má člověk strach: ono nechat se vtáhnout, ten krok do nejistoty, ten krůček ven mimo všechna zjištění, která existují. A kdo se jednou, jedinkrát nechal vtáhnout, kdo jednou pojal tu velikou důvěru a svěřil se osudu, je osvobozen. (Klingsor)“

„Vše se trochu změní, sotva to vyslovíme nahlas.“

„Všechny ty pocity byly uz tehdá v srdci dítěte tytéž, jaké zůstávaly napořád: pochyby o vlastní hodnotě, kolísání mezi sebevědomím a skleslostí, mezi idealismem dívajícím se na svět s pohrdáním a obyčejnou rozkoší smyslů – a jako tenkrát, tak jsem i později stokrát v těch rysech své povahy spatřoval hned opovrženíhodnou chorobu, hned zas vyznamenání, a občas věřím, že mě Bůh touto mučivou cestou chce dovést k obzvláštní osamělosti a hlubinnosti, a jindy zas v tom všem nevidím nic než znaky ničemné slabosti charakteru, neurózy, s jakou se namáhavě vlečou životem tisíce. (Klingsor)“

„Všem lidem však, kteří mají dobrou vůli, je společné toto: že nás naše díla nakonec zahanbují, že musíme opět a opět začínat od začátku, že se oběť musí přinášet stále znova.“ — Narcis a Goldmund

„Vždycky existuje pár takových lidí, kteří po životě požadují to nejvyšší a těžko se dokáží smířit s jeho hloupostí a surovostí.“

„Vždyť jsem nechtěl nic než pokusit se žít to, co se samo ze mne dralo ven. Proč jen to bylo tak těžké? (Demian)“

„Zákon lásky je spíše než přikázáním výzvou ke štěstí.“

„Zlo se vždy rodí tam, kde schází láska.“

„Zoufalství na nás Bůh nesesílá, aby nás usmrtil, on nám je posílá, aby v nás vzbudil nový život.“

„Žádné učení nemohl převzít někdo, kdo opravdu hledá, někdo, kdo chce opravdu najít. (Siddhartha)“