Emmanuel Levinas citáty

litevská, 1906 - 1995

Citáty (21)

Bible je knihou knih, v níž se říkají ty nejzákladnější věci, věci, které musí být řečeny, aby lidský život měl smysl. Etika a nekonečno


Být svobodný, to znamená dělat to, co nikdo nemůže udělat na mém místě.


Bytost, jež se prosazuje, svým výrazem neomezuje mou svobodu, nýbrž rozvíjí ji tím, že podněcuje mou dobrotu. Totalita a nekonečno


Cílem vzdělání v judaismu je zavedení spojení mezi člověkem a svatostí Boha a udržování člověka v tomto vztahu. (Náboženství pro dospělé)


Etika není jen jakousi zplodinou náboženství, nýbrž je sama o sobě prvkem, v němž náboženská transcendence nabývá svůj originální smysl. Etika a nekonečno


Milovať znamená existovať tak, ako keby milujúci a milovaný boli tí jediní vo svete. (Entre nous,p.33)


Mravnost začína tehdy, když svoboda namísto toho, aby samu sebe ospravedlňovala, pociťuje sebe samu jako svévolní a násilnou.


Nejvíc nahá, nejvíce obnažená je vždycky právě pokožka tváře. Ale je to nahost cudná. Tvář je vystavená, ohrožená, jakoby přímo vyzívající k aktu násilí. A přitom právě tvář je to, co nám brání zabít.


Nemoci se schovat – právě to je já.


Odpoveď na lásku, ktorú Boh udeľuje človeku, je láska človeka k jeho blížnemu.


Odpovědnost předcházející svobodu je vyjádřením příslušnosti k Bohu, té jediné příslušnosti, jež má prvenství před svobodou, přitom však svobodu neruší a právě tím, lze-li to tak říci, definuje smysl onoho výjimečného slova Bůh. Etika a nekonečno


Povinností přibývá s tím, jak se plní. Čím lépe plním svoji povinnost, tím méně mám práv.


Pravý život je život inspirovaný. Etika a nekonečno


Proroctví jistě není schopnost předvídat budoucnost. Ale možná ji zvládnout. A rozhodně učení o druhém. Být pro druhého


Přistoupit ke Druhému v rozmluvě znamená přijmout jeho výraz, kde v každém okamžiku překračuje představu, jakou by si o něm udělalo myšlení.


Přítomnost Druhého není proti svobodě, nýbrž ustanovuje ji.


Sexualita dáva příklad vztahu (k bližnímu), ustaveného ještě předtím, než je reflektován: druhé pohlaví je jinakost, jejímž nositelem je bytost jakožto esence, a nikoli jako rub své identity, a přitom nemůže afikovat (citovo oslovit) nějaké bezpohlavní já.


Tí, čo nepočítajú so žiadnou odmenou, sú hodní odmeny.


Umírání je úzkost, protože umírající bytost, přestože sa ukončuje, přece nekončí.


Způsobu, jak se představuje Druhý a jak přesahuje moji představu Druhého, říkáme Tvář.


Žádný přirozený sklon není dostatečně čistý, aby se nemohl zvrhnout. Čistotu čistého zaručuje pouze svatost. Etika a nekonečno