1. Domů
2. Autoři
3. Tereza Herzogová
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 7
• Bazar
• Životopis
• Citáty 4
• Diskuze 1

Nová kniha Terezy Herzogové

Tanečnice

Jak tančit, když vám vina šlape na špičky? Klaudie bojuje. Táňa se hněvá. Laura sní. Vendy uniká. Každá má svůj hřích, svůj bolestný tón. Před deseti lety je ro... detail knihy

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Terezy Herzogové

Tanečnice

„Román od Terezy Herzogové spojuje osudy čtyř ženských postav s uměleckým prostředím – hudbou a tancem. Nic podobného jsem ještě nečetla a musím zdůraznit, že mě kniha velmi nadchla, po stránce dějové a popisné – především si cením popisu tanečních technik, barokních skladeb a co bych zde vypíchla, je dějová souhra mezi jednotlivými postavami. Každá má v knize dost prostoru, přesto je tam hlavní zásadní bod, který se točí pouze kolem jedné z nich.   Táňa, Klaudie, Vendy a Laura. Čtyři kamarádky a bývalé členky taneční skupiny Lukrécie. Dnes žijí své životy. Táňa hraje na housle ve filharmonii, Klaudie je učitelka a vede kurz tance, Vendy má tři holčičky a vlastní svatební salón a Laura je sestrou v andrologické ambulanci a má smůlu na chlapy. Všechny čtyři pojí láska k hudbě a tanci, k tomu, co dříve milovaly. Když se po 10 letech mají opět shledat a cvičit barokní tanec na vystoupení, objevují se mezi nimi napjaté vazby, skrytá tajemství a nad celou knihou visí otázka, proč se vlastně tehdy jejich taneční spolek rozpadl.   V knize se mi líbí prokládání životů všech postav. Autorka poukazuje na životní dilemata a osudy, přešlapy a odpovědnost vůči svým rozhodnutím. Dominantou knihy byly partnerské vztahy a krize, předně si cením, že autorka otevírá společensky nepřijatelnou věc, kterou zde nemohu plně zmínit, abych neprozradila podstatu děje.   Dále bych znovu zmínila ten jistý nádech uměleckého prostředí a popis barokního tance skrze Braunovy sochy, které můžete spatřit v areálu Hospital Kuks. Je to alegorie Ctností a Neřestí, z nichž Hněv, Pýcha, Obžerství a Lehkomyslnost jdou ruku v ruce s našimi hlavními postavami.   Moc pěkně napsané. Všem doporučuji!“... celý text
— Triša22

---

Tanečnice

„Děkuji za poskytnutí knihy k recenzi za účelu spolupráce s @albatrosmedia Je pro mě vlastně dost těžké knihu ohodnotit. Zpětně si nemyslím, že jsem úplně cílovka takových románů, i když to vypadalo fakt dobře - čtyři kamarádky, každá v jiné životní situaci, tajemství a poslední společný tanec. Určitě nemůžu říct, že je kniha špatná, autorka píše dost čtivě, lehce a dokáže zasadit humor tak, že se přirozeně bavíte. Znáte ale ten pocit, kdy vás příběh moc nebaví, protože vám nejsou sympatické postavy? To se bohužel stalo mně. Jediná sympatická mi byla Laura. Táňa dejme tomu taky ještě šla, ale Klaudie a Vendy? Držte mě Já ty dvě fakt nezvládala, ani nevím, která mi vadila víc. Jenže na druhou stranu, i tohle je důkaz o dobře napsaných postavách. Připadají vám reálné a vzbudí ve vás emoce. Čím víc se hlavní postavy projevovaly, tím méně mě jejich příběh bohužel zajímal. Místy jsem se přistihla, že čtu hlavně dialogy, abych byla pořád v obraze. Děj za mě taky nebyl nijak rozvětvený, podle mě mohla autorka bud přitvrdit anebo naopak knihu zkrátit, ale to je věc názoru. Na druhou stranu se mi ale líbilo rozuzlení některých dějových linek a styl psaní + 1/3 příběhu. Určitě knížku doporučím mamce, té by mohla sednout víc než mně. 3/5“... celý text
— ctupredspanim

---

Tanečnice

„Co se stane, když se po letech znovu setkají čtyři ženy, které kdysi spojovalo přátelství, láska k tanci a jedno společné tajemství? Román Tanečnice vypráví příběh čtyř bývalých tanečnic a kamarádek. Každá z nich je úplně jiná, každá si nese vlastní životní příběh, své chyby i bolavá místa. Přesto je stále spojuje minulost a sen, který nikdy úplně nevzdaly. Po letech se znovu setkávají, aby oživily svůj dávný plán – nacvičit náročnou barokní choreografii. Jenže společné zkoušky neotevírají pouze taneční kroky, ale také staré rány a vzpomínky. Dokážou překonat vše, co je kdysi rozdělilo? Autorka vytvořila velmi uvěřitelné a detailně propracované postavy. Táňa je nenápadná houslistka s velkým životním příběhem, sebevědomá Klaudie si jde tvrdě za svým, Laura přitahuje jednu pohromu za druhou a Vendy jako matka tří dětí začíná mít pocit, že jí život protéká mezi prsty. Každá z žen si získala mou pozornost a každé jsem postupně fandila. Po celou dobu čtení autorka nenápadně připomíná tajemnou událost z minulosti, která kdysi jejich přátelství rozbila. Právě tato dějová linka mě neustále nutila obracet další stránky a zjišťovat, co se vlastně stalo. Kniha je velmi čtivá, svižná a napsaná s lehkostí. Během čtení se ve mně střídala celá škála emocí – chvílemi jsem se smála, chvílemi mi bylo smutno a občas jsem měla chuť některou z postav pořádně probrat z jejího chování. A přesně to mám na knihách ráda. Velkou radost mi udělalo také prostředí příběhu. Část děje se odehrává v Plzni, kde jsem se narodila a prožila prvních pětadvacet let života, takže pro mě mělo čtení i osobní rozměr. Nezůstane ale jen u Plzně – zavítáte také do Prahy a dokonce i do Paříže. Autorka navíc velmi věrně zachytila fungování ženského kolektivu. Najdete zde závist, soupeření, vzájemné podrazy i házení klacků pod nohy. Zároveň ale ukazuje, že opravdové přátelství dokáže přežít i velmi těžké zkoušky. Tanečnice je chytrý, emotivní a čtivý román o přátelství, druhých šancích a snech, které stojí za to si splnit. Hodnotím 5/5* a doporučuji všem milovníkům současných románů se silnými ženskými postavami. Tak co, odhalíte i vy tajemství této čtveřice?“... celý text
— lejera

---

---

Tanečnice

„Moje první kniha autorky a já se naprosto zamilovala. Miluji knihy, které ve mně vzbuzují emoce a dlouho na ně myslím a tato je jednou z nich. Autorka má velký talent k napsání příběhu, který je vyladěn do posledního písmene a každé slovíčko do románu zapadá jako puzzle. Čtyři kamarádky Tanečnice, které před lety spojila láska k historickým tancům a vznikla nadějná skupina, která měla šanci na velký úspěch, ale... Členky této skupiny se Vám zaručeně vyryjí do srdíčka, ať hezky, nebo je prostě nebudete mít rádi. Začínám Táňou, protože je nejen dá se říct hlavní aktérkou, ale nejvíc mě zasáhla. Táňa-Tak s touto postavou si život velmi nehezky zahrál a když to bylo naposledy, doslova ji to zničilo. Nejraději by se stala neviditelnou a nejlépe, kdyby zmizela na dobro. K tomu, a to je za mě nejhorší, byla na všechno svoje trápení sama. Její odmítavý, někdy až arogantní postoj je jen štít před bolestí, kterou v sobě nosí už od útlého dětství. Klaudie-Ano, přiznám se, nemám ji ráda. Ale. Když poznáte v čem vyrůstala a její rádoby milující rodiče asi malé pochopení, omluvu, pro její chování najdete. Vendy-Maminka tří holčiček a za mě má úžasného manžela. Ona to však po letech společného manželství nevidí a svému muži se začíná vzdalovat. Laura-je takové třeštidlo a myslí si, že ke svému životnímu štěstí potřebuje prince na bílém koni, k tomu musí být krásný a bohatý. Nešťastné události, které se jejím protějškům dějí její vinou naznačují, že by se měla porozhlédnout jinde a změnit názor. Po deseti letech je opět spojí Klaudie, která požádá věhlasného tanečního mistra Olivera. Oliver je velký puntičkář a k tomu aby byl tanec dokonalý, musí zajít do minulosti a zjistit, co se tenkrát stalo. Moc se mi líbilo jak autorka do příběhu zapojila i proč u některých je chování, které se nám třeba trochu nelíbí, nebo s ním nesouhlasíme. Její vyprávění vás prostě chytne a nepustí. Budete hltat stránku za stránkou a na konci vám bude líto, že už je konec.“... celý text
— Tevik

---

Tanečnice

„Čtyři ženy, jedna taneční minulost a spousta věcí, které mezi nimi zůstaly viset ve vzduchu. Přesně to mě na Tanečnicích chytlo hned na začátku. Seznamujeme se s Táňou, Vendy, Klaudií a Laurou. A přiznám se, že jsem si je ze začátku musela vypsat, co je která zač, abych byla v dalších kapitolách v obraze a nepletly se mi. Ale strašně rychle jsem si k nim našla vztah, protože každá byla úplně jiná a každá měla něco, co mě nutilo chtít vědět víc. Vendino manželství, Tánino dětství, Klaudiina osobnost i Lauřina budoucnost. Před deseti lety spolu tancovaly. Pak se něco stalo, rozhádaly se, přestaly se bavit a teď přichází Klaudie s tím, že by se měly znovu sejít. A já potřebovala vědět proč. Během čtení jsem měla v hlavě pořád samé otázky. Kdo je Viktor? Proč je Táňa taková, jaká je? Proč spolu holky přestaly tancovat? A proč na jejich nabídku kývl přední choreograf? Knihu jsem slupla za dva dny, protože jsem se potřebovala dostat k jádru pudla a přijít tomu všemu na kloub. Fakt jsem na holky při čtení mluvila nahlas. Nechápala je, nadávala jim, soucítila s nimi a občas jim promlouvala do duše. Měla jsem pocit, že sedím s nimi a jsem součástí jejich party. A strašně mě bavilo celé pojetí knihy. Baroko, ctnosti a neřesti, Kuks, Braun, Francie za Ludvíků. To bylo úplně něco pro mě a já jsem si v tom rochnila. Celé to působilo promyšleně a všechno do sebe krásně zapadalo. Velkým tématem je tu i žárlivost mezi ženami a kamarádkami. Přimělo mě to zamyslet se nad tím, proč si ženy mezi sebou tolik závidí a proč máme potřebu se pořád porovnávat. Konec pro mě byl asi od poloviny docela předvídatelný, ale vlastně mi to vůbec nevadilo. I tak tam bylo pár momentů, které jsem nečekala a kvůli kterým stálo za to dočíst až do konce.“... celý text
— Happy8