1. Domů
2. Autoři
3. Sabina Zelená
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 6
• Bazar 3
• Životopis
• Citáty
• Diskuze 2

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Sabiny Zelené

Tisíc východů slunce

„Silný, smutný, dojemný a krásný příběh.“
— Cher

---

Nejdelší cesta domů

„Román Nejdelší cesta domů je velmi emotivní příběh mladé dívky, která v nefunkční rodině prožila dětství bez lásky. Ve zlomovém životním okamžiku se vydává na putování, díky kterému doufá, že nalezne novou životní cestu. Mladá česká autorka Sabina Zelená, toužila po psaní knih už od dětství. Svůj sen si splnila až na svých toulkách po světě, které ji zavedly až na druhý konec zeměkoule, kde se nakonec také usadila, momentálně žije v Austrálii. Jak sama uvádí, zajímají ji silné lidské příběhy a ráda píše o složitých mezilidských vztazích. To potvrdila ve svém literárním debutu Tisíc východů slunce, na který navázala svým druhým románem Nejdelší cesta domů, který je velmi silný a emocemi nabitý. Ne nadarmo se říká „co tě nezabije, to tě posílí,“ ač je dvacetiletá Jindřiška křehké dívčí postavy, na svůj věk je životem posilněna ažaž. Už svým narozením překazila své matce slibnou právnickou kariéru a ta jí to za celý život neodpustila. Bohužel Jindřišce na bedra spadla i vina za smrt svého mladšího brášky a to její vztah s rodiči zabilo úplně. Naštěstí nachází útočiště u své milované tety Zlatky, která úspěšně její chmury rozhání a snaží se jí vynahradit odpíranou rodičovskou lásku. Jindřiška je zvyklá se o sebe starat sama a po dokončení studia plánuje svůj odchod od rodičů a s tetou spřádají společné životní i podnikatelské plány. Osud si s ní dál zahrává, když teta Zlatka náhle umírá, Jindřišce se hroutí její poslední jistoty. „Já vím, že ti toho život zatím moc nenadělil, broučku. Ale jestli ti všechno připadá moc černý, udělej něco krásnýho, abys to změnila.“ Tetina smrt odstartuje Jindřiščinu dobrodružnou cestu po Čechách, s cílem najít sama sebe. Budete s ní prožívat každý krok a každičký kilometr ucítíte i ve svých nohách. Tak moc živě je to napsané. Postupně se o Jindřišce dozvíme vše o jejím osudu, o jejím velkém trápení a pocitu viny. Budete si klást otázky, jak je možné, že se někdo může takto vyřádit na vlastním dítěti, co to může být za člověka, za matku? Do knihy jsem se velmi rychle začetla a nemohla jsem se odtrhnout. V polovině románu se začne štěstěna pomaličku naklánět na Jindřiščinu stranu a seznámíme s Hanušem, jeho vnukem Filipem a celou jejich početnou rodinou a začneme děj sledovat i z jejich pohledu. Ovšem nečekejte zpomalení, protože emoční smršť pokračuje až do samotného závěru. Jestli Jindřiška najde svoji vytouženou náruč, si musíte přečíst sami. Nejdelší cesta domů je velmi silný a hluboký příběh o hledání svého místa na světě. Můžu ho vřele doporučit čtenářům všech věkových kategorií, kteří mají rádi emocemi nabitý děj a propletenost nelehkých lidských osudů. „Citlivý příběh o uzdravení zraněné duše,“ s velmi sympatickou hrdinkou, kterou si čtenář zamiluje pro její houževnatost, srdečnost a láskyplnost. Jednoduše vás chytí za srdce.“... celý text
— Kočičáci

---

Nejdelší cesta domů

„Spisovatelka Sabina Zelená je skvělá autorka knihy Tisíc východu slunce a Nejdelší cesta domů. Tahle kniha mě opět nezklamala. Jako předešlá, tak i tahle má v sobě spoustu citu. Spisovatelka ví jak slova napsat, aby jste o hlavní hrdince Jindřišce věděli jak se cítí a rovnou ukazuje na různé problémy kolem nás a také na to, že stele existují hodní lidé. Jindřiška zažije v životě velké potíže, zklamání, ale i když nedoufá, tak přece jen najde rodinu, která ji bude mít ráda a potká i lásku. Hlavní hrdinka poukazuje na to, že i děti to v životě nemají někdy jednoduché a potíže se můžou táhnout až do dospělosti, ale také ukazuje na to, že život i prez všechny překážky může nakonec být krásný. A také naše hrdinka Jindřiška si dokáže zamilovat hodnou rodinu a dělá si o všechny členy starosti. Stará se i o jejich zdraví a to i o lidi kteří ji nepřijali a myslí si, že je jen zneužívá, ale vše krásné dopadne. Knihu doporučuji přečíst, rada se sama k ní vrátím,jelikož je krásná a čte se snadno. Mate přehled o postavách a hlavně se začtete hned a nemůžete přestat číst než to skončí. Věřím že tohle nebude poslední kniha a dočkáme se dalších knih..“... celý text
— Veselka386

---

---

Nejdelší cesta domů

„Dvacet let žije na světě s vědomím, že se raději neměla ani narodit, že je strůjcem všeho neštěstí, které její rodinu potkalo. Jindřiška zanedlouho oslaví dvacáté narozeniny. Nečeká, že by ji rodiče popřáli, možná si na ni ani nevzpomenou. V jejích očích neexistuje. Už jen tím, že se narodila, zničila matce slibně nastartovanou právnickou kariéru. Rodiče ji nemohou odpustit také něco daleko horšího. Ve dvanácti letech neuhlídala malého brášku Adámka, pod kterým se prolomil led a ze smrtícího sevření vody už se nedostal. Jindřiška si bratrovu smrt stále vyčítá, dodnes má z vody trauma. Ještě že má alespoň svou milovanou tetu. Nedaleko má statek, kde provozuje vyjížďky na koních. Jedině zde nachází Jindřiška útočiště. Osud je však vrtkavý. Jindra ztrácí i tuto jedinou spřízněnou duši. V rodné Třebíči ji už nic nedrží. Balí stan a krosnu a vydává se na pouť přes celou republiku. Ráda by navštívila někoho z tetina dřívějšího života a zavzpomínala na místa, kde spolu něco pěkného zažily. Několikaměsíční honba za vzpomínkami přinese Jindřišce ne jen nostalgická rozjímaní, ale i krušné chvilky. Hlavní hrdinka Jindřiška si vás získá hned od prvních stránek. Její život, ve kterém od útlého dětství nezná přívětivé slovo, rodiče ji přehlíží a je ustrkovaná, je popsaný velmi sugestivně a dojemně. Jindřiška se i přes své pochybnosti o sobě samé chce osamostatnit, snaží se při škole vydělávat a nesedí v koutku, aby se litovala. Je odhodlaná postavit se nepřízni osudu, spoléhat se sama na sebe a najít místo, kde by mohla být konečně šťastná. Kniha se moc dobře čte a děj plyne vcelku rychle. Hlavně ve druhé polovině autorka využívá styl, kdy příběh sledujeme z pohledu různých osob. Takto byla koncipovaná i její předešlá kniha a mně osobně tento způsob vyprávění moc vyhovuje. Přináší to do příběhu druhý rozměr, dodává to vyprávění spád a dynamiku. Zároveň je to ideální nástroj, jak pochopit chování a smýšlení jednotlivých postav. Kde mi příběh trochu drhnul, byla pasáž, kdy je Jindra na své vzpomínkové pouti. Cestování s odkazy na tetiny zážitky mě brzy ukolébalo. Pocit jednotvárnosti ale vymizel vždy, když postava Jindřišky dostala v příběhu nového protihráče. „Nejdelší cesta domů“ je autorčinou druhou knihou a opět jde o příběh, kdy se hrdinka musí poprat s nelehkým životním údělem. I přes vážné téma působí kniha až laskavě, je napsaná jednoduše, bez zbytečných odboček a dokáže nás svým příběhem pohltit. Tentokrát je hlavní hrdinka v mnoha situacích až naivně přímočará, ale to nijak nekazí celkový dojem. Svým pojetím se kniha bude beze sporu líbit čtenářkám dívčích románů a románů pro ženy, které hledají v příběhu cit, přívětivost a sympatickou hrdinku, která se umí poprat s osudem. Jindřiška si získá vaše srdce a s dychtivostí budete prožívat její nelehkou cestu až k vytouženému cíli.“... celý text
— a.k

---

Tisíc východů slunce

„Dnes a denně čteme o dopravních nehodách a modlíme se, aby se některá z nich nedotkla nás. Jak se s tragickými následky jedné takové nehody poprala Pavla, hlavní hrdinka knihy Tisíc východů slunce? Pavla momentálně prožívá šťastné období. Je vdaná za toho nejskvělejšího chlapa pod sluncem a čeká miminko. Rodinná idylka bohužel končí dopravní nehodou, při níž umírají Pavlin manžel a otec. Mladá žena rázem přichází o dva nejbližší a nejmilejší muže svého života. Ze Ženevy, kde všichni žili, se stěhuje zpátky do Čech k babičce, aby se dala dohromady a našla ztracenou rovnováhu. Pavla má dojem, že už na ni nic hezkého v životě nečeká. Může se zmýlit? Pavla, která si sáhla na dno svých psychických sil, se musí vzchopit a žít dál. Po přestěhování k babičce se seznamuje se sousedy, sourozenci Zbyškem a Eliškou. I oni se vyrovnávají s tragédií - Eliška při nehodě na motorce, kterou řídil Zbyšek, oslepla. Zatímco on se trápí a uzavírá do sebe, jeho sestra se s následky nehody vyrovnává velmi dobře a svou slunečnou povahou prosvětluje všechno kolem. Pro mě byla Eliška takovým záchytným bodem, když už jsem měla pocit, že se na mě při čtení emoce valí jako lavina. V knize se v jednotlivých kapitolách střídají vypravěči. Máme tak možnost vidět události očima samotné hlavní hrdinky Pavly, zamlklého Zbyňka, stejně jako Věrky, nezdolné Pavliny babičky. Musím říct, že babička Věrka mi byla nejsympatičtější, možná je to tím, že je vykreslená jako moudrá žena, ošlehaná životními zkušenostmi. Poměrná část knihy se odehrává v malebném městečku Hory Páně. Líbilo se mi nejen jméno, jež evokuje představu idylických časů, ale také živý, barvitý popis krajiny a vykreslení některých svérázných obyvatel, kteří se v příběhu objevují. Román je velmi čtivý, má svižné tempo a krátké kapitoly, takže vám bude rychle utíkat, a to i díky vícero vypravěčům. Primárně je určen především čtenářkám, nebojím se říct, všech generací. Spojuje v sobě rodinný příběh s velkou dávkou emocí, takže si můžete připravit kapesníky. Měla jsem tento román v merku už delší dobu, do rukou se mi dostal díky autorce Sabině Zelené. Upoutal mě nejen anotací, ale také krásnou obálkou. Obecně nemám příliš v lásce knižní obálky, na nichž figuruje fotografie konkrétní osoby. Na téhle je zabrán obličej mladé sympatické dívky hledící do dáli. Také název je decentně vyvedený a vkusný. Tisíc východů slunce je román o ztrátě, smutku, hledání i naději. Toho smutku je na takový křehký příběh docela dost, někdy možná zakroutíte hlavou, jestli je to vůbec možné, a zda by v reálném životě člověk tolik bolesti unesl. Možná si díky této emotivní knížce uvědomíte, že to, co máte, nelze vždy brát jako samozřejmost.“... celý text
— bookcase