Ryszard Legutko

Přidat do oblíbených Koupit knihy

polská, 1949

Populární knihy

Cesta národního konzervatismu
Cesta národního konzervatismu
Triumf průměrného člověka
Triumf průměrného člověka
Ošklivost demokracie a jiné eseje
Ošklivost demokracie a jiné eseje

Nové komentáře u autorových knih

Cesta národního konzervatismu Cesta národního konzervatismu

„Nuž, tak som si počas covidovej PN-ky prečítala v tomto roku asi jedinú odbornejšiu knihu a rovno o ideológii. Toto lákadlo s koncovkou -izmus ma primälo k napísaniu aj blogu, tieto témy sa totiž dostávajú pod kožu a majú iritujúce účinky, ktoré sa na mne prejavia potrebou napísať slovo k téme. Aspoň si priebežne brúsim zmysel pre humor a nadhľad. V prvom rade mi bolo tak trochu ľúto anglického nešťastníka Johna Lockea, na ktorého sa spustila plejáda nervóznych slovných prejavov u väčšiny autorov tejto knihy. Vysomáriť sa z toho dá iba študovaním samotného Lockea, jeho biografie a jeho doby, ktorá ho ovplyvnila, pretože sa mi nechce veriť, že bol až taký "liberárny darebák" :D Kniha nie je inak zlou voľbou, niečo nové sa dozvieme a niečo si overíme zo života, ako teda fakt, že mnohé pravdy sa píšu o črtách typických liberálov a dlhé roky mám s nimi skúsenosti. "Sebestřednosť" jednotlivca sa preklenuje do jeho každodennej činnosti, môžeme to zažívať na sociálnych sieťach, liberalizmus cítiť v každom rozhodnutí aj o banálnej maličkosti, ako čo si dať na raňajky až po organizovanie výletu, cieľom všetkých skutkov a myšlienok je vychýrená túžba dosiahnuť v nich nezáväznosť a najlepšie žiadne puto, zväzok. Slovo sľub je nočnou morou liberála. Život po boku takýchto ľudí je náročný, povedzme si na rovinu. Nespoľahlivosť, nezodpovednosť nie sú ideálne vlastnosti... Rovnako nevyzerá pekne narastajúci počet rozvodov, rozchodov, konfliktov, nezáujmu o toho druhého, medziľudské vzťahy sú na bode mizérie v porovnaní s minulým storočím, kde aspoň vojna bežných ľudí zomkla. Teraz skôr hľadáme v sebe ženskosť, mužskosť, vlka, samuraja, vílu, femme fatale, platíme za to peniaze, robíme zo seba idiotov, neviem sa rozhodovať, nevieme si vybrať, vieme iba jedno: že sa chceme učiť milovať seba samých, svoj čas a vážiť si vysokoabstraktné pojmy ako sloboda, rovnosť, demokracia... čo tam po láske, úcte, empatii... umení... estetike, kráse, jazykoch, bozkoch a objatiach, veršoch... rodinných hodnotách... dôležité je udržať v rukách mobil čo najdlhšie. :) Liberalizmus výdatne podporuje plytkosť našej doby, jéj. Lebo rozum (cením si ho veľmi) vie byť naozaj plytký v kombinácii s ľudskými motívmi tých, ktorí sa pokúšajú ideológiou ovládať spoločnosť. Tento svet potrebuje nie vojnu, ale celosvetový výpadok elektriny aspoň na pol roka. Ale aj bez toho liberalizmus čaká to isté čo predošlé ideológie. Pád. Je len otázkou, čo preberie z liberalizmu nová ideológia.“... celý text
— zipporah

Ošklivost demokracie a jiné eseje Ošklivost demokracie a jiné eseje

„Kniha ve stylu „demokracie je ten nejhorší systém, s výjimkou všech ostatních“. Kritika toho, že lidé chtějí práva, často i zbytečná, kvůli kterým se spouští zbytečný byrokratický moloch. Autor si všímá existence dvou ideologií, jedna chce maximalizovat sílu stát (socialisté) a druhá minimalizovat (liberálové). Přes rozdílné ideologie však složitost i síla všech vyspělých států roste. Kritika šířící se masovosti a průměrnosti. Některé úvahy jsou zajímavé, nicméně problém konfliktu masovosti a demokracie autor uspokojivě neřeší. „Obrovská většina liberálů odmítla Platónův či Aristotelův názor, že zákonodárci-filozofovi přísluší ustanovit (nebo odhalit) etický cíl, který se liší od cílů individuálních, a který je těmto cílům nadřazen. Usuzovali, že pokud lze státu připisovat nějakou morální funkci, musí tato funkce vždy podléhat procesu verifikace prostřednictvím autonomních rozhodnutí jednotlivců;““... celý text
— NGC6715

Triumf průměrného člověka Triumf průměrného člověka

„Filozofické zamyšlení nad dnešní i minulou dobou. Nad průměrností a schopností vybočovat z řady. Zajímavé myšlenky, někdy je filozofování příliš abstraktní, ale tomu se v moderní době dokáže vyhnout jen málokdo. „Frekvence slov socialismus a socialistický v minulém režimu se rovná frekvenci slov demokracie a demokratický dnes,“ postřehl Legutko. A čím to? „Pro průměrného je přece splynutí se systémem tou nejjednodušší cestou k získání dojmu, že průměrný není.““... celý text
— NGC6715

Přejít na knížky autora