1. Domů
2. Autoři
3. Robert Ervin Howard
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 41
• Bazar 50
• Životopis
• Citáty 8
• Diskuze 6

Populární knihy

/ všech 41 knih

Nové komentáře u knih Robert Ervin Howard

Krok ze tmy

„K téhle knížce jsem se dostal po poslechu audioknihy "Příšera z Mohyly", která mne oslovila natolik, že jsem si musel knížku pořídit (což není vůbec lehké). Kromě uvedené povídky se tu setkáváme s různými strašidelnými příběhy z nejrozmanitějších míst a časů z celého světa. Vlastně mě trošku překvapilo, že jsem tu a tam našel zmínku na Necronomiconu, který ve svých knihách velmi často vzpomíná H.P. Lovecraft, kterého jsem přečetl od A do Z a mohl jsem tak jeho povídky srovnávat s příběhy Howarda. Příběhy se mi všechny líbily, některé víc a některé maličko méně, nicméně celkový dojem z téhle útlé knihy je překvapivě dobrý a vlastně v něčem opravdu připomíná Lovecraftovy vesmírně hrůzné povídky. Tvorba počátku 30 let 20. století je pro mě velmi zajímavé téma a tehdejší tvorba má myslím co nabídnout i dnešnímu čtenáři. Z celéh knihy se mi opravdu nejvíc líbila Příšera z Mohyly, kde Steave "fightí s upírem" a vidí na vzdáleném pahorku podivnou postavu, která prchá k chatrči Chuana Lopeze. Užil jsem si další tajemné povídky a musím knihu všem, kteří mají třeba rádi H.P. Lovecrafta jen doporučit. U některých jsem se tak pěkně bál, že bych ani neřekl, že je možné na stránkách knihy takhle mistrně někoho vystrašit a nepoužít k tomu vlastně ani tolik krutostí nebo lekavek. Kdo se rád bojí upírů, vlkodlaků nebo jiných tajemných tvorů z minulosti, tak popadnětě tuhle knihu a nechte se trošku vystrašit.“... celý text
— ArthasKarfa

---

Conan a kletba monolitu

„Krátké příběhy, které brousí meč tam, kde novodobí pokračovatelé teprve dobývají rudu. Bez pozlátek, bez hlubších zápletek, prostě jen cesty za krveprolitím, slizuprolitím, případně bez prolití, pokud netvor nemá v sobě tekutiny. Přesto stále mnohem lépe hodnotím ucelená Howardova díla, která měla navíc hlubší atmosféru, tady mi to přijde takové až jalové. Carter i de Camp se sice snažili, ale možná až moc podlehli strachu, že z Howardových nedokončeňátek učiní něco jiného, než původní autor zamýšlel. A vědí, co zamýšlel?“... celý text
— Terror

---

Rudá Soňa: Stín supa

„Opäť sa mi vyplatilo nečítať anotácie; pravdepodobne by som ku knihe (resp. knižke) pristupoval inak, či by som ju rovno založil medzi ďalšie neprečítané, čo by bola škoda - ležala tam už tak na môj vkus pridlho. Takmer by sa patrilo povedať, že autora je pri fantasy škoda. To by sme však nikdy nedostali vynikajúce poviedky, novely, a samozrejme jediný román, Hodina draka. I tak ale musím vyzdvihnúť neuveriteľné osmanské obliehanie historickej Viedne; niečo tak napínavé sa mi podarilo čítať snáď len pri Tolkienovi, či pomerne nedávno v príbehoch o Gotrekovi a Felixovi, kde skaveni obliehali Praag. Ale to sa opäť bavíme o fantasy! Priznám sa, včasné roky po Bitke pri Moháči rozhodne nepatria k mojim obľúbenej ére svetových (i našich) dejín. O to svižnejšie mi to v Howardovom podaní ubehlo a nakoniec aj prinútilo k vyhľadávaniu dodatočných informácii. Iste, hlavní hrdinovia sú síce fiktívni, no dej neobsahuje žiadne fantastické prvky a ako vo výbornom doslove zisťujeme, aj tie vlastne mali svoju oporu v skutočnosti. Nie, toto veru nie je Rudá Soňa (či vlastne Sonja), ktorú nám predstavil Hollywood a to napokon vôbec nie je škoda! Do Hyborského veku sa vieme vrátiť v rôznych neconanovských príbehoch, no táto Soňa je len jedna. A je drsná, naturalistická v najlepšom zmysle slova, vtipná a čtivá. Plusom je veľmi originálny minimalistický dizajn samotnej drobnej "skorobrožúrky", ten ale pri hodnotení neberiem do úvahy; prosto potešil. Záverom musím povedať, že by sa REH s prehľadom uživil historickou prózou a touto črtou veľmi pozitívnym spôsobom prekvapil. A možno dám tejto temnej dobe ľudských dejín ešte šancu, ktovie.“... celý text
— BlackTom

---

---

Conan - Lidé černého kruhu

„Tenhle poklad jsem našel v knihobudce maskované za starou lednici. Howard nejspíš napsal lepší conanovské povídky než Lidé černého kruhu, ale kouzlo mýtických dob a barvitá líčení stojí za čtení i tady: "Byla třesoucím se atomem, unášeným černou, řvoucí, ledově studenou pustinou větrem, který hrozil sfouknout útlý plamínek její existence, jako poryv bouře hasí hořící svíci. Potom pocítila náhlý impuls a pohyb, když se atom, kterým se stala, smísil a spojil s miliardami jiných v rodícím se životě v kvasícím bahně prvotního bytí, uhnětena tvořivýma rukama přírody a znovu se stala jednotkou vědomí, vířící volně po nekonečné spirále existence. (…) Znovu se roztřesená choulila v prvotních džunglích před prapočátkem věků, stíhána krvežíznivými šelmami." Půvab dávných časů má i sešitové vydání s krásně pulpovou (respektive pro někoho toxicky maskulinní) obálkou od Káji Saudka a s větami jako „jeho dílo se řadí do pro nás dosud neznámého literárního žánru fantasy“. Nebo to, že se v úvodu slibuje seznámení „s galaktickým světem Ursuly K. LeGuinové“, přičemž to nakonec z obsahu jaksi vypadlo. Poutník č.1 naopak obsahuje ještě přehled filmů s Godzillou a docela slušnou sci-fi povídku Stanislava Komárka.“... celý text
— Lískaran

---

Bran Mak Morn

„piktové měli vzdycky něco do sebe. Sice to není Conan, ale je to chuťovka jako střižená pro nás co zbožnujeme fantasy“
— fantasyyloverr