kolacky komentáře u knih
V první povídce mě Leško dost iritoval, takové pako aby pohledal. Ve druhé a třetí povídce se zapojili i kolegové a byla docela legrace.
Ze seriálu Přátelé jsem neviděla ani minutu, tak budu věřit kolegům z Databáze, kteří sepsali nápovědu. Billyho jsem si vychutnala i podruhé a podruhé se mi moc líbil.
Díky Bazaru Databáze mám konečně i třetí díl téhle příjemné série.
Miluju kočky. A kocoury. Frankie je kocour, z čehož plyne, že miluju Frankieho. Jeho moudra jsou i pro lidi a jeho kamarádi jsou neobyčejní tvorové. Mohli bychom se od nich poučit, jak spolu vycházet. A zahnat deprese. Přeju Goldovi, aby se dokázal zhluboka nadechnout.
000nugatovej má fantasticky přesný komentář.
Vypravěčka je výborná mystifikátorka, co se jejích aktivit týče, miluju ji a její kamarády Mátohu, Diona, Borose a Dobrou zprávu. Popravdě, možná bych na jejím místě provedla něco podobně nepříčetného, protože vražda je vražda, natož takhle sprostá.
Moc se mi líbila ukázka těžkého života překladatelů - Blakeova báseň na straně 84.
Stanislav Rudolf holčičí romány uměl, to se musí nechat. Moc se mi líbí, jak dokázal popsat prostředí učňáku, rodiny a kamarádek. Jsem sice už stará páka, ale zamlada jsem milovala Kopretiny pro zámeckou paní...
Příběh je dobře vymyšlený, zamotaný a záhadný. Vítek z Březnice musí napnout všechny síly, aby přišel záhadám na kloub.
Ale korektor, byl-li vůbec nějaký, by potřeboval zpráskat bičem. Těch pravopisných i faktických chyb! Nejdřív byl zabitý kněz Boreš, potom byl Boreš z Oslova naživu a mrtvý se jmenoval Slavek. Zabitý zbrojnoš Hrabiš se v jednu chvíli jmenoval Mstiš, což byl nadmíru živý velitel Vítkovy družiny. Ale nejhorší bylo milostné obětí, nápadník stavitelovi dcery, o patro víš, psům jazyky vysely z tlamy a tahaly je za sebou a slunce stoupající víš a víš... Prostě hrůza.
Opět moc dobré čtení. (Jenom těch pravopisných chyb kdyby nebylo... ) Sympatický doktor, opat a hornický předák. A Vítkovo veliké úsilí zachránit děti.
Pomalé vyprávění pověstí v textu je zajímavé a mně nevadí. Hlavního padoucha jsem tedy objevila brzy, ale stejně jsem si čtení užila.
Taky jsem Vítka z Březnice objevila náhodou. Je to dobré čtení, napínavé a tak trochu nadpřirozené... A málo hodnocení je tady proto, protože knihy téhle série nejsou naprosto k sehnání. Ani fyzické, ani elektronické. Mám kamaráda, který je v tomhle super jednička, a sehnal "jenom" první, druhý a čtvrtý díl.
Třetí díl se mi líbil ještě víc než ty dva předchozí. Evangelisti a jejich starší kolegové a přátelé, včetně staré Marthe, byli skvělí, jak se bili o pravdu a za mladého Clémenta. A zase jsem si početla ve slovenštině, docela mi to chybí.
Opět jsem se skvěle bavila. Dala jsem postupně celou sérii, je to jiné než film, který je spíš "na motivy". Pavel Liška rozhodně - a bohužel - nevypadá jako pan Spock... Ale obojí, knížky i film, jsou příjemně oddechové.
Zajímavé čtení... Louis Ludwig byl správně potřeštěný a jeho ropušák mu dodával šmrnc. Kluci evangelisté nezklamali, byli pořád příjemně moudře nedokonalí. Zápletka kriminální byla zašmodrchaná a vyřešila se moc narychlo, ale vyřešila. Jenom nechápu titul - proč O kousek dál napravo? Ani přešlápnutí nepomohlo.
Tak trochu jiné než Adamsberg, ale dobře se to četlo. Jsem zvědavá na další příběh.
Řekla bych, že první díl bude Z kamene a vápna, druhý tady Písařovo pole a pak Na zemské stezce, tam je Odo už tedy dospělý a "na stezce". A další díly, jak jdou po sobě.
(Vezměte si pana Vondrušku, ten mastí knížky chronologie nechronologie, co mi dá pokaždé práce zařadit novou knížku do série...)
Další vynikající Eva Dallasová. Miluju ji, Peabodyovou, Roarka a Mavis a všechny poldy kolem. Tentokrát to po bylo obzvlášť ohavné, Tetička a její "podnikání". Naštěstí to Eva vzala za správný konec. Mimochodem, že Luna udělá to, co udělala, mi bylo ihned jasné. A dobře tak.
Líbilo. Paní Novotná umí. Tadeáš z Příhraz je z masa a kostí, není neomylný a umí to přiznat, přemýšlí a nejde hlava nehlava. Příběh je zamotaný a ten konec... Nechte se překvapit.
Zase trochu víc politiky. Ale jinak čtivé. Líbili se mi Matocha a Annalena. A pro změnu zmatek v pražských purkrabích a posloupnosti Oldřichových případů, ale na to už jsme si u p. Vondrušky tak nějak zvykli...
Zase vynikající příběh. Hrdiny jsou tentokrát starý písař Uppo a Kuno, Sigibertův přítel. Odhalí spiknutí a zachrání čerstvě dostavěný hrad před zlosyny. A knížka je podle mě druhá v pořadí, tady jsou Sigibertovi kluci Odo a Benno ještě malí.