1. Domů
2. Autoři
3. Natalie A. Rollko
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 4
• Bazar 2
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha Natalie A. Rollko

Hlava 21

Někdy stačí odečíst jedno číslo a vše je zcela jinak. Když Hellerův román Hlava XXII dobyl svět, jeho název se v hlavách lidí udomácnil jako označení pro situac... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Natalie A. Rollko

Hlava 21

„Na zadních deskách se dočteme, že Hellerova hlava XXII se vžila jako označení pro rozhodnutí, která nevedou k úspěchu. Nikoli, Hlava XXII je metaforou bezvýchodné situace, která nemá řešení. O žádných rozhodnutích se tam vůbec nedá mluvit, stala se označením pro absurditu a nesmyslnost. Metaforou čeho je však Janečkova Hlava 21? V první řadě mě udivuje, proč Janeček neusiloval spíše o knihu, která by byla součástí některé dobře zavedené a kvalitní řady (Rozhovory nakladatelství Vyšehrad nebo knižní rozhovory Martina Moravce,...). V úvodní části knihy se dovídáme, že Natalie Rollko původně přišla do bytu Karla Janečka, aby pomohla najít vydavatele knize, která je výstupem projektu "Žena Evropa" a je zaměřena na evropské bohyně, a při této příležitosti byla prý spontánně oslovena manželkou Karla Janečka, zda by s ním nechtěla napsal knihu. Musím říct, že mě velmi nemile překvapilo, kolik chyb a nepřesností se najde už jen v tomto jediném odstavci, dokonce jsem zvažovala, zda knihu vůbec dál číst. Zmíněný projekt se totiž ve skutečnosti jmenuje "Jsem žena" a má několik dílčích částí, zde byly paní Rollko spleteny dohromady dvě z nich, úvodní kniha "Jsem žena, jsem bohyně" (zaměřená na údajné slovanské bohyně), která vyšla již v roce 2020, a druhá kniha "Jsem žena, jsem Evropa" (zaměřená na významné ženy v evropské historii). Pokud člověk věnuje tak málo pozornosti knize, které sám hledá vydavatele, nepůsobí to na mě právě seriózním dojmem, paní Rollko se tímto počátečním přešlapem u mě jako autorka znevěrohodnila a vše co uvádí, jsem pak už brala s velkou rezervou. Chybně je v kapitole Backstage uvedeno i jméno Michaely Cáskové, dnes Šedo (omylem je uvedena jako Csásková). Překvapuje mě, že knize, kterou Karel Janeček považuje za svůj asi nejotevřenějším portrét, byla věnována tak malá pozornost při korekturách, jména projektu i obou knih jsou přece dostatečně zanámá a lehko dohledatelná. Copak si knihu před předáním do tisku nepročetl nikdo z Janečkova okolí či rodiny? Sám v knize uvádí, že v poslední době vytunil a zefektivnil svůj tým, ale konkrétně na této knize to tedy vidět není a spíš připomíná onu nepovedenou a divokou úvodní část prezidentské kampaně. Natalie Rollko uvádí, že nesnáší, když "někdo plýtvá časem někoho jiného", ale její setkání s Karlem Janečkem jsou v úvodních kapitolách popisovány právě jen jako věčné čekání, až na ni Janeček konečně bude mít čas. První schůzka: je stanovena na 19.21, Natalie ve smluvenou dobu zvoní v Lázeňské ulici, ale nikdo neotevírá. Pak Karel volá, ať za ním přijede do mlýna Dänemark, což žena nemůže udělat, protože neřídí. Druhá schůzka: Natalie se již dostane do bytu (18.21), ale tentokrát dlouhé desítky minut čeká, až Karel skončí s natáčením jakéhosi rozhovoru. Pak je navíc Karel unavený a jde si dát polévku a těstoviny. Ani zmínka o tom, že by Natalii nabídl také. Třetí schůzka: opět čekání, tentokrát kvůli výběrovému řízení na novou chvůvu (která je v dalších kapitolách ale spíše jakousi děvečkou pro všechno, protože místo práce s dětmi vaří celé společnosti ve mlýně těstoviny - moment, zase těstoviny?). Další schůzka, která proběhne v Dänemarku, je popsána tak, jako by tam vlastně ani k žádnému jejich rozhovoru nedošlo, protože Karel vyřizuje spousty věcí s dalšími lidmi a pak chce být sám a chodit po lajně. I přes všechno toto (pro mě krajně nuctivé) chování Rollko na Janečkovi vysoce oceňuje, že si na ni "vždycky udělal čas" - tak moment, knihu chce přece on po ní, ne ona po něm, takže by pro to měl něco udělat. Kniha místy vypadá spíš jako nekritická a chvílemi až patolízalsky podlézavá oslava Karla Janečka a spol. - autorkou je označován jako ztělesnění dobra, když Lilia Khousnoutdinova přirovná Natalii k martenskám, ta to považuje za "jeden z nejkrásnějších komplimentů v životě". Martensky - boty vycházející z pracovní obuvi? Boty, původně vytvořené nacistickým lékařem? Nošené skinheady? To jako vážně? Mně připadá spíš nechutné, přirovnávat někoho k (jakýmkoli) botám, byť třeba krásným nebo kvalitním. Takhle by se dalo pokračovat ještě dlouhom, ale myslím, že je to ztráta času. Takže suma sumárum, o Karlu Janečkovi, jeho smýšlení, cílech a jeho povaze jsem si z knihy obrázek udělala a... děkuji, nechci.“... celý text
— Sisssi

---

Všechno je dar

„Knihu jsem dostala jako dárek a je skvělá, protože mám ráda šlechtické rody tak jsem se opět něco zajímavého dozvěděla“
— Anajkaa39

---

Všechno je dar

„Příjemné čtení k zastavení, zamyšlení a seznámení se s panem Kinským a jeho světonázorem.“
— dagmar7365

---

---

Všechno je dar

„Kniha plná moudrých postřehů, životních zkušeností, rozumného, ale zároveň tvůrčího pohledu na svět a všeobecného nadhledu. Forma knížky je velmi příjemná, moc se mi líbila. Četla se mi pěkně, lehce, byť témata v ní zmíněná svým zaměřením vždy tak lehká nejsou - často právě naopak: komplikovaná, nelehká, odrážející problémy doby. Osobně jsem při čtení měla neustále nejasný příjemný pocit, že je mezi řádky stále postřehnutelná linka optimismu, odhodlání, víry, naděje...“... celý text
— tulipi

---

Všechno je dar

„Kniha plná myšlenek noblesního člověka. Není to žádný román, spíš soubor glos a názorů, na druhou stranu nic, co by člověk “zhltnul” na posezení, pokud se chce nad jednotlivými postřehy zamyslet. Kniha obsahově minimalistická, přesto plná inspirativních myšlenek. Myšlenka, že “jsme jediným živočišným druhem, který umí vyprávět pohádky” se mi moc líbí, stejně jako řada jiných poznámek v duchu: “Být, nebo mít?” Určitě se vydám na návštěvu žďárského zámku, abych si prohlédla jak pokračuje jeho obnova a rozhlédla se po okolí. Kniha se mi opravdu líbila.“... celý text
— Mabie