1. Domů
2. Autoři
3. Max Hastings
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 6
• Bazar 8
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Max Hastings

Velitelství bombardovacího letectva

„V čem knížka rozhodně vyniká je množství zdrojů, ze kterých autor čerpá. Jednak zaznamenává osudy konkrétních osádek, s některými se i setkal. Takže věrně popisuje, jak probíhaly bombardovací kampaně. Jejich zážitky pak konfrontujte s tím, jak to vyhodnotilo velení a vcelku často se to od sebe zásadně liší. Obecně bombardéry bez doprovodu byly snadným cílem stíhacích letounů, ale na to nechtělo velení slyšet, na začátku války dokonce probíhalo bombardování i během dne, takže to byla jatka. Dalším zdrojem jsou německé záznamy, takže dle Britů: cíl byl zcela zničen. Dle Němců: cíl byl sice zasažen, ale za týden se podařilo provoz zcela obnovit. Tohle je udělané solidně, dal si práci, že u jednotlivých akcí porovnává tvrzení z různých zdrojů. Často i cituje, ať už vzpomínky, dopisy, nařízení, memoranda, noviny... Nevyhýbá se ani vzpomínkám Němců, kteří bombardování přežili, přímo tam třeba popisuje zničení Darmstadtu, to je jedna z nejsilnějších pasáží celé knihy. Opravdu se snaží zachytit všechny aspekty bombardovacího letectva: jeho úkoly, vývoj letadel, strategie, nové prostředky radiolokace a obrany proti nim, vývoj bomb, popis, jak probíhalo bombardování z pohledu jeho účastníků i jak trávili chvíle volna… Poměrně často udává i číselné údaje, na nich si člověk uvědomí, jak malá šance byla, že přežijí celý „turnus“. Obecně měli absolvovat 30 letů a počítalo se s tím, že ztráty budou kolem 5 % na jednu akci, takže nebyla příliš velká šance, že přežijí. Co bych knížce vytknul, zmiňuje tam příběhy opravdu velkého množství lidí, ale ono se často vyprávěním jen mihnou, zmíní, kým byli, kdy nastoupili a o pár řádků níže na jaké akci umřeli. Neříkám, že je to špatně, ale tohle určitě mohl trošku zredukovat, stejně není šance, že by si čtenář všechna ta jména zapamatoval. Občas taky skáče trošku od jednoho ke druhému, určitě mohla být knížka uspořádána přehledněji. Celkově je každopádně velmi kritický k výkonu bombardovacího letectva nebo přesněji k jeho velení, že se nezaměřovalo na ty správné cíle. Je to zajímavé čtení, určitě můžu knížku kvůli velkému množství informací doporučit, celkem bych hodnotil 75 %.“... celý text
— xulij01

---

Vietnam 1945–1975: Podrobné dějiny tragické války

„Kniha měla velký potenciál, ale výsledné zpracování je bohužel slabé. Možná z logiky věci. Autor je totiž novinář, a to je ten problém. Respektive nemusel by být, pokud by tu nebyly přítomny všechny neduhy mainstreamové novinařiny. Členění knihy a její uspořádání, vnitřní logika obsahu a volba témat, to všechno bylo vlastně dobré a tedy koherentní, ale obsahová stránka byla plytká, lépe řečeno žurnalisticky povrchní, ideologicky podbarvená, lehce bulvární, často prvoplánově hrající na city, zdrojově monotónní a nejdoucí do hloubky. Popis a analýza těch problémů tam sice byly, ale bylo to přinejlepším nedotažené a obklopené přílišným množstvím balastu. Kde tedy soudruh z NDR udělal chybu? Kniha má dva základní zdroje a oba jsou plytké. Zaprvé je tlačena neustále drobnými "medailonky" účastníků (nejen vojáků, ale i novinářů, agentů zpravodajských služeb, politiků, právníků apod.), ale je jich tam zbytečně moc a zadruhé je to začasté psáno tím stylem, že autor účastníka v pěti větách představí (a fakt mně nezajímá, že např. pilot Harry byl sukničkář a novinář Frank nebyl příliš oblíbený v kolektivu) a on nám potom tři věty řekne. Asi jako očitý svědek při televizní reportáži. Prima, ale takové věci mají jen dokreslovat informačně-analytickou linku příběhu, nikoli být stěžejním prvkem mnohosetstranného díla. Zkrátka a dobře, tady autor zaměnil krtka za autíčko. A ano, autor sice udělal rešerše, ale víceméně jen opinionmakerových médií, vytáhl to, co se psalo v novinách a populárních magazínech, kde se to ovšem hemží povrchností, touhou po senzaci, levicovým vidění viděním světa a pacifismem. A to je druhá vrozená vada této knihy. Čili, pokud by náhodou někdo knihu přepsal, vyhodil nepodstatná sdělení a ideově podbarvené pasáže, opravil místy až nekriticky přijímané propagandistické lži Severního Vietnamu a zkrátil ji tím na polovinu či dvě třetiny (z cca osmi set stran - a to je vlastně ten největší problém), mohla to být zajímavá novinářská sonda do války ve Vietnamu. Výše zmíněné vady ji degradují na dílo, které mi nestálo za to ho dočíst.“... celý text
— Jenda...I/I

---

Vietnam 1945–1975: Podrobné dějiny tragické války

„*"Naši nepřátelé nás pozvolna konvertují ke komunismu, protože pokud člověk může získat svobodu jedině tím, že se stane komunistou, pak se z nás stanou komunisté."* Ve spojení s dokumentární sérií Válka ve Vietnamu (2017) jde o kombo "vše co jste chtěli vědět o válce ve Vietnamu a báli jste se zeptat". Hastings jí byl jako reportér osobně přítomen, jeho publikace jsou již tradičně etalonem knih moderních válečných konfliktů, nikomu nestraní (naopak tepe veškeré zúčastněné strany a nenechává na nikom nit suchou) a má kromobyčejný talent spojovat detailní makro pohled (geopolitická situace od francouzské nadvlády po odchod Američanů, zákulisní politikaření Sovětů, Číňanů či Britů, zásobování, výdaje apod.) s názorným příkladem v podobě konkrétního dopadu na mikro level; a neopomenout přitom osudy a vzpomínky zainteresovaných. Umí beletristicky navodit zápletku, atmosféru i drama. Což na ploše takovéhoto dokumentárního "knižního Titanicu" (rozmachem i detailem do kterého se jde), je co říci. Ovšem je to třeba, jinak by se jeden v záplavě jmen (a není to jen v tom, že je zde Nguyen vedle Nguyena), lokací, datumů, událostí, příčin a následků ztratil dříve než v OC Chodov. Vše se točí kolem základní teze, že ať již za chybná rozhodnutí, zvěrstva mohl ten či onen (a v případě tohoto konfliktu je to jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet), tak tím trpěl Vietnam a jeho obyvatelé. Není to tedy "o americké noční můře", což mnohdy (pochopitelně) díla o Vietnamu mají tendenci být, ale je to "o noční můře pro Vietnam(ce)". Nezazní nic objevného, ale vše je podloženo, do detailu vyrešeršované, skvěle popsané i představené a zbavené stranění. Dozvíte se jak politické pozadí, tak průběh konfliktů, dozvíte se jaké to bylo pro lidi; od severovietnamského nosiče proviantu přes amerického letce bombardéru či australského příslušníka speciálních jednotek až po novináře. A stovky dalších. Jde se do hloubky z mnoha úhlů v mnoha tématech. Přesto to nepůsobí, že by si autor ukousl velké sousto a přebíhal od tématu k tématu. Místy je to nevyhnutelně poněkud suché (ovšem výrazně méně než by jeden čekal), což je tak asi to jediné, co lze vyčíst. Tedy autorovi. V tuzemském vydání je ještě potřeba důrazně pokárat práci korektora. Chápu olbřímí penzum práce (je to bichle s velkým bé a mini písmenky od kraje ke kraji stránek), ovšem ani tak není množství překlepů, chybných tvarů a hrubek akceptovatelné. Zpočátku to ještě jde, ovšem v druhé polovině snad není stránka bez chyby. Působí to, že nebyl dostatek času na korektury. Což zamrzí, zasloužilo si to péči. O nemalé ceně, kterou čtenář za tohoto macka platí, nemluvě. Pokud vás tedy zajímá pozadí a průběh vietnamského konfliktu (třeba již kvůli početné vietnamské komunitě u nás), tak zde se dočtete odpověď na vše, co by vás v tomto ohledu mohlo (a mělo) zajímat. Stěží publikaci podobného ražení vyseknout větší poklonu.“... celý text
— DaViD_082

---

---

Armageddon

„O druhé světové válce jsem toho přečetl celkem dost, ale Hastingsova práce je tak výjimečná, že se nerozpakuji ji označit za nejlepší knihu na téma největšího válečného konfliktu 20. století. Její síla je především ve snaze o maximální objektivitu, kdy se snaží charakterizovat tuto zničující válečnou řež ve vší její zrůdnosti a zároveň ji nepopisovat z pohledu vítězů. Činí tak velice pragmaticky a nestranně pojmenovává přístupy jednotlivých armád k vedení válečných akcí, vztahu k civilním ztrátám i k vlastním vojákům. Vzhledem k rozsahu knihy jednotlivé bojové operace spíše zjednodušuje pohledem z úrovně velitelů armádních sborů, ale na druhou stranu každou ofenzívu či bitvu plasticky oživuje i autentickými vzpomínkami jejich účastníků na těch nejnižší vojenských úrovních či obyvatel regionu, přes který se přehnaly dějiny. Výsledkem je práce, která nemá na našem knižním trhu moc srovnání a která je tak syrová, že se při jejím čtení bortí nejeden mýtus.“... celý text
— Inozuka

---

Armageddon

„Jedna z nejlepších válečných knih, kterou jsem četla. Občas je potřeba nahlédnout do historie a války do ní hold patří.“
— martianekk