1. Domů
2. Autoři
3. Lubomír Kopeček
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 21
• Bazar 2
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze

Nová kniha Lubomíra Kopečka

Čeští prezidenti a válka: Od Havla k Pavlovi, od Kosova k Ukrajině

Války v Kosovu, Iráku, Gruzii a na Ukrajině, jak je vnímali a jak k nim přistupovali čeští polistopadoví prezidenti. Český prezident není jen ceremoniální „k... detail knihy

Nové komentáře u knih Lubomíra Kopečka

Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus a Zeman: Paralelní životopisy

„*Přesto se v budoucnu ukázalo, že první volba hlavy českého státu byla i volbou historicky bezkonkurenčně nejsnadnější.* Nevyrovnaně vystavěné. Staví to na konceptu "paralelních životopisů, kde hodný není hodným, ošklivý ošklivým a zlý zlým a kde každý s každým chvilku pragmaticky tahá pilku s tím proti tomu". A, s ohledem na osudy prezidentského tria i naší vlasti, je to zajímavý a (možná překvapivě) nosný úhel pohledu. Dá se to rozdělit na tři zásadní pasáže (před revolucí, devadesátky až Klausovo první období a "dovětek" v podobě klausovsko-zemanovského prezidentství), kde každá vykazuje jiný přístup, rozsah, úroveň detailu i zaujetí. První pasáž pokrývající dětství až závěr osmdesátek je nesporně zajímavá, jakkoli onen zvolený ústřední koncept do ní mnoho nesedne (paralelní část ano, "filmová" nikoli). Nedobře působí opakované rádoby vtipné bonmoty à la "to víte, v sedmdesátkách nebyly sociální sítě, ha ha ha" versus momenty, kdy autor předpokládá, že přesně znáte struktury a pravomoci Federálního shromáždění a jeho obou komor, a nijak se nezdržuje jejich osvětlením, byť s tím plně pracuje. Dobře však tato pasáž připravuje půdu pro gró celé publikace a sice nejrozsáhlejší (a nesporně nejlepší) část pokrývající revoluci až volební martyrium kolem druhé volby Klause, které mělo za následek přímou volbu. Tato druhá pasáž koncept naplňuje beze zbytku, je strhující rekapitulací časů i ústředního tria. Funguje odstup času dnešním pohledem, dostane se to pod kůži jim jako osobám veřejným i jim jako chybujícím lidem, ukazují se stinné stránky i přešlapy, stejně jako neopomíjejí přínosy, není to černobílá rekapitulace, motivace vedoucí k činům a... A vůbec celkově jde o četbu, kterou by si každý měl přečíst. V podstatě vám neřekne mnoho nového, ale skvěle vše zasazuje do kontextu, který je dobré si připomínat i pokud tyto časy pamatujete. A to vše napsáno neškolometským nesuchopárným způsobem. Je to takový "thriller (nejen) o devadesátkách prostřednictvím (ne)Hodného, (ne)Zlého a (ne)Ošklivého". O to větší šok přijde s finální pasáží, která pokrývá druhé Klausovo funkční období a zemanovská léta. První výtka je evidentní; vyšlo to moc brzy a rozhodně se "ten rok" mělo počkat, aby se pokrylo celé Zemanovo prezidenství. Druhá výtka je, že zcela zmizí jakékoli náznak původního konceptu a jde o suchý výčet "tak šel čas" na omezeném prostoru. Následkem je, že je to natolik letem světem, že i wikipedie je v tomto lepším a bohatším zdrojem. Žádné pídění se po důvodech a příčinách, žádná analýza, proč Klaus a především pak Zeman, kteří nikdy neměli problém se pragmaticky (či ze zášti) zbavit i těch nejbližších přátel a kolegů, si drží (či byli drženi?) Jákly, Mlynáře apod. Jde o zcela zbytečnou pasáž, která dělá knize ostudu; chybí jí odstup času i zájem dostat se pod povrch jako by se toho autor u tak čerstvých událostí obával. Výsledkem je kniha, kde jednu pasáž doporučím, jednu bych zařadil mezi povinnou četbu o moderních dějinách našeho státu a před jednou bych varoval na všechny světové strany pro její zbytečnost.“... celý text
— DaViD_082

---

Demokracie: Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy demokracie

„Není to špatné, ale dýchá z toho typický akademický přístup. Navíc rozbor jde do takových podrobností v členění typů demokracie, že začíná být náročný na paměť; je tak vhodný spíše k našprtání a dobrému výsledku u zkoušek. Praktické to však není, ve čtenářově (i studentově) hlavě vzniká spíše chaos než skutečné porozumění.“... celý text
— Hobo

---

Miloš Zeman: Příběh talentovaného pragmatika

„Tentokrát mi trvalo déle než než jsem se pročetla až do konce knihy. V některých pasážích jsem hodně panu politiku Zemanovi fandila, v obdobích jeho presidentování jsem byla místy hodně rozpačitá. Musím podotknout, že nejsem na politické dění žádný odborník, ale kniha byla napsána dobře, nelichotila ani nehaněla. Je dobré si přečíst o jakémkoliv období dění naší vlasti, potažmo i v Evropě.“... celý text
— bábuška

---

---

Já platím, já rozhoduji? - Političtí podnikatelé a jejich strany

„Velmi dobrý počin i na vysoké poměry spolupráce brněnské katedry politologie a nakladatelství Books&Pipes. Kniha velmi čtivě psaná, komplexní a podrobná, ale nikoliv bezbřeze, a bohatě strukturovaná. Obsáhlý úvod se zahraničními příklady podnikatelských stran jsem velmi uvítal. Pozitivně je třeba též ocenit zařazení kapitoly o voličích stran politických podnikatelů, která knize krom, pro někoho možná "suché", analýzy stranických struktur dodává kontext a relevanci pro zařazení do širší debaty o krizi a problémech liberální demokracie i tradičního stranictví. Snad jediná výtka: pro úplné vyčerpání české perspektivy mi v textu scházelo alespoň pár odstavců ztracených pro Republikánskou stranu Československa Miroslava Sládka, která je pro záběr knihy bezesporu relevantním případem, byť mnohem časově vzdálenějším, než všechny v knize dopodrobna rozebírané příklady: stejně tak i některé příklady z geograficky i mentálně blízkého Slovenska (minimálně projekty Igora Matoviče, Borise Kollára či Andreje Danka v mnoha ohledech znaky podnikatelských stran jistě nesou)“... celý text
— vojtahoodie

---

Od Palackého k Babišovi - Česká politika 19. až 21. století

„Velmi dobrý a uvážlivý výběr toho samotného minima nezbytného k alespoň rámcovému pochopení klíčových uzlů, dynamik a trendů moderní české politiky, nadto v extrémně čtivé a srozumitelné formě přátelské snad i k minimálně poučeným čtenářům. Osobně bych na několika místech uvítal přece jenom o něco detailnější propracování někdy nutně vágně shrnutých klíčových momentů a příkladů, ale je to spíš věcí vkusu. A vzhledem k tomu, že autoři se jinak velmi zdařile popasovali s ambiciózním úkolem shrnout celou českou politickou historii táhnoucí se přes tři staletí na ani ne tři sta stranách, jsou dílčí nedokonalosti zcela odpustitelné.“... celý text
— vojtahoodie