Lubomír Doležel

česká, 1922 - 2017

Populární knihy

/ všech 13 knih

Nové komentáře u autorových knih

Kapitoly z dějin strukturální poetiky. Od Aristotela k Pražské škole Kapitoly z dějin strukturální poetiky. Od Aristotela k Pražské škole

Vynikající publikace.
Kabuky


Fikce a historie v období postmoderny Fikce a historie v období postmoderny

Jelikož nemám příliš zkušeností s texty o literární teorii, měl jsem obavy, zda knihu pochopím. Přestože občas nějaké větě nerozuměl, tak musím říci, že se jedná o velice zajímavou knihu plnou zajímavých myšlenek, která mi dala dost přesvědčivě a zevrubně odpověď na otázku, jestli se dá brát historický román jako zdroj historického poznání. Koho tato otázka také zajímá, rozhodně doporučuji sáhnout po této publikaci.... celý text
Cortegos


Heterocosmica: Fikce a možné světy Heterocosmica: Fikce a možné světy

Jedná se o základní publikaci zpracovávající teorii fikčních světů, a jako Češi můžeme být pyšní, že právě tato teorie je z velké části českým objevem. Její počátky se však dají datovat až k možným světům Leibnizovy teorie nejlepšího z možných světů a dalším rozvinutí možných světů bylo a je součástí praxe logiků. Teorie fikčních světů se však od možných světů liší, že pojímá možné světy v rámci omezené textury, což s sebou nese určité změny, co do úplnosti/neúplnosti světa atd. Doležal podává hutný text, jež ze své podstaty nemůže být vyčerpávající, avšak myslím, že Doležal řekl vše co mohl v dané chvíli, a je také na jeho pokračovatelích, rozvíjet nadále tuto slibnou teorii. Sám se přidávám k podpůrcům této teorie a to z několika důvodů. Za prvé, teorie fikčních světů vyděluje fikci od aktuálního světa, což umožňuje literární fikci určitý stupeň autonomie (neznamená to, že by fikční literatura nebyla v kontaktu s realitou, souhlasím s Ecem, že literární fikční svět je nutně parazitem aktuálního/reálného světa, ale vztah mezi těmito světy není 1:1, což by mohli tvrdit někteří naivní mimetikové, kritická mimese je již však jiná story). Za druhé, teorie fikčních světů je dílocentrická, přičemž ponechává aktivní roli čtenáře při rekonstrukci fikčního světa, čtenář však dílo/fikční svět netvoří. Za třetí, teorie fikčního světa je sémantikou dvou úrovní, extensionálního (makrostruktury světa) a intensionálního významu (významy přenášené samotnou texturou), oba významy jsou nezbytné a jejich zkoumání je přínosné. Publikaci určitě doporučuji všem, kdo si chtějí počíst o tom, jak vlastně číst literaturu. Vnímám, že teorie možných světů v literatuře tedy teorie fikčních světů, může leckomu otevřít nová zákoutí mysli, a přemýšlet o literární fikci úplně jinak než doposud.... celý text
Knišíl



Narativní způsoby v české literatuře Narativní způsoby v české literatuře

Knížku jsem četla do školy ke zkoušce. Velké plus je, že knížka je napsaná čtivým způsobem. Člověk se u toho rozhodně nenudí a dozví se nemálo informací o narativním textu. Pro zájemce o studium teorie literatury rozhodně doporučuji...... celý text
Strayed


Poločas rozpadu Poločas rozpadu

Prozaický debut v 93 letech, to už stojí za pozornost.
eva.haf