1. Domů
2. Autoři
3. Daniel Pastirčák
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 29
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 29 knih

Nové komentáře u knih Daniela Pastirčáka

Evangelium podle Jóba

„Slovenský kazatel církve bratrské Daniel Pastirčák zaznamenal svá kázání, která postupně měl k textu starozákonní knihy Jób, a vydal je v knize s trochu provokativním názvem Evangelium podle Jóba. Chtěl tím naznačit, že jako křesťan vnímá tuto starozákonní knihu nejen v kontextu Starého zákona, ale i v novozákonní perspektivě. Ráda jsem přijala pozvání a knihu si s jeho doprovodem znovu celou přečetla. Jde o úvahy nikoli odborníka – biblisty, ale řadového kazatele. Často mi v jeho textu přišly nejzajímavější citace dalších autorů – různých básníků a křesťanských myslitelů, ale i za ty jsem mu vděčná. Text doplnil i vlastními ilustracemi, které mě bohužel příliš nezaujaly. Daniel Pastirčák nás často vede k hlubšímu zamyšlení nad jednáním postav v knize a nad paralelami tohoto jednání v našem současném životě: Elíhúovo odsouzení prozrazuje jistou míru zlomyslnosti, kterou jsme v obviněních Jóbových přátel nezaslechli. Dopřál by Jóbovi ještě více trápení, než se mu dosud dostalo. Elíhúovu zdánlivou zlomyslnost však vnímám spíš jako lásku postavenou na hlavu. Ten mladý muž si zbožného Jóba zamiloval natolik, že by nyní dal všechno za to, aby se zmatený stařec ze své bludné cesty vrátil. Pokud mu dosavadní utrpení nepomohlo, ať tedy trpí více, dokud se nezlomí a neodvrátí od svého odpadlictví. Tato despotická tvrdost pramení ze srdce ovládaného náruživostí dvou lásek, lásky k Bohu a lásky k nešťastnému zbloudilci. Láska k člověku bez empatie, bez vědomí vlastní křehkosti, i láska k Bohu bez zlomenosti, bez vědomí relativnosti všech zbožných názorů, zrazují samy sebe a stávají se svým vlastním opakem. Co se zrodilo ze zaslepené horlivosti srdce, srdce zatvrzuje a mění na kámen. Dokáže také z knihy vybrat nadčasové myšlenky, nad kterými můžeme přemýšlet stále: Jób si bytostně uvědomuje, že ve svém pozemském životě nemůže Boha vnímat přímo, nemůže o něm říct nic – pouze v symbolu a v podobenství. Právě toto vědomí je pro víru, která prošla ohněm zkoušek, charakteristické. Víra neočištěná plameny bolesti si ještě mnohé věci, které Bohem nejsou, s Bohem plete. Své myšlenky o Bohu, pocity z Boha, zkušenosti s Bohem, ztotožňuje s Bohem samotným. Ten, kdo prošel ohněm jako Jób, ví, a už nikdy na to nezapomene, že jeho pocity z Boha nejsou Bohem, jsou to pouze pocity z Boha. Myšlenky o Bohu nejsou Bohem, jsou pouze myšlenkami o Bohu. Zkušenosti s Bohem nejsou Bohem, jsou jen zkušenostmi s Bohem. Máme-li od mentálního materiálu zrozeného z malého nitra předstoupit před skutečného Boha, musíme se odvážit ke kroku od poznaného k nepoznanému. Z toho, co si umíme představit, o čem můžeme přemýšlet, musíme vstoupit do tajemství, jež lze vnímat pouze v paradoxech. Otevřít své bytí přítomnosti Toho, kdo ve mně vyvolává podivuhodné myšlenky, fascinující pocity, dovoluje mi zažít překvapivé zkušenosti, ale sám ve své podstatě zůstává skryt v mystériu bytí, které vše znatelně přesahuje. Boha nikdo nikdy neviděl. Když milujeme, Bůh setrvává v nás a my v něm. Život s Bohem obsahuje stejně tak oslovení jako zamlčení. Jsou období zjevování – kdy Bůh zřetelně mluví, jsou však i období zatmění, kdy Bůh mlčí. Knihu jsem četla na doporučení a času stráveného s ní nelituji. Motivovala mě znovu si pozorně přečíst biblickou knihu Jób. Doporučit ji mohu ne odborníkům, ale běžným lidem, kteří se chtějí nad textem knihy znovu zamyslet a promýšlet ho do hloubky – kniha má úctyhodných 360 stran velkého formátu.“... celý text
— Matematicka

---

Evangelium podle Jóba

„Nedočteno. Ale ne z důvodu, že bych knihu považoval za špatnou. Naopak, je to čtivé, zajímavé. Ale veškeré tyto záležitosti okolo Boha, Bible, Evangelií, biblických knih jdou úplně mimo mne, takže číst tuto sice skvělou studii Knihy Jóba pro laika mi přišlo zbytečné.“... celý text
— Maraiser

---

Evangelium podle Jóba

„Knihu jsem četla na doporučení a času stráveného s ní nelituji. Motivovala mě znovu si pozorně přečíst biblickou knihu Jób. Doporučit ji mohu ne odborníkům, ale běžným lidem, kteří se chtějí nad textem knihy znovu zamyslet a promýšlet ho do hloubky – kniha má úctyhodných 360 stran velkého formátu. "Elíhúovo odsouzení prozrazuje jistou míru zlomyslnosti, kterou jsme v obviněních Jóbových přátel nezaslechli. Dopřál by Jóbovi ještě více trápení, než se mu dosud dostalo. Elíhúovu zdánlivou zlomyslnost však vnímám spíš jako lásku postavenou na hlavu. Ten mladý muž si zbožného Jóba zamiloval natolik, že by nyní dal všechno za to, aby se zmatený stařec ze své bludné cesty vrátil. Pokud mu dosavadní utrpení nepomohlo, ať tedy trpí více, dokud se nezlomí a neodvrátí od svého odpadlictví. Tato despotická tvrdost pramení ze srdce ovládaného náruživostí dvou lásek, lásky k Bohu a lásky k nešťastnému zbloudilci. Láska k člověku bez empatie, bez vědomí vlastní křehkosti, i láska k Bohu bez zlomenosti, bez vědomí relativnosti všech zbožných názorů, zrazují samy sebe a stávají se svým vlastním opakem. Co se zrodilo ze zaslepené horlivosti srdce, srdce zatvrzuje a mění na kámen."“... celý text
— Matematicka

---

---

Evangelium podle Jóba

„Evangelium podle Jóba je nádherná kniha, učarovala mi. Autor poctivě projíždí celou knihu Jób a interpretuje význam jednotlivých promluv a částí. Slovy mého manžela: "je to, jako by Ti tu knihu vykládal starší a zkušenější kamarád". Doplňuji: kamarád, který se do ní cele ponořil, zamiloval si ji a umí pro ni nadchnout. Pastirčák mistrně formuluje lidskou zkušenost, která je na hranici toho, co ještě lze slovy vyjádřit. Je to kniha velké hloubky, krásy a bolesti. Nelakuje Boha narůžovo. Nevzbuzuje pocit, že je poctivý duchovní život vstupenkou do trvalé pohody, vůbec ne. Líbily se mi taky vnořené básně. U epilogu a závěrečné básně o Magdaleně nešlo neplakat. Jediné, co bych vytkla, je délka, mohla být o něco kratší. Taky na obrázky jsem si musela zpočátku zvykat. Je mi líto, že kniha trochu zapadla, že je o ní tak málo slyšet. Jsem velmi vděčná, že jsem si ji mohla přečíst, a přála bych to všem.“... celý text
— marierachel

---

Dekalóg podľa Kieślowského

„Koho od tejto knihy odrádza neznalosť Kieślowského filmových poviedok z cyklu Dekalóg, nemusí sa obávať – autor v svojich esejach i Zuzana Mojžišová v doslove k nim ponúkajú opisné aj interpretačné vsuvky, vďaka ktorým sa čitateľ rýchlo zorientuje (a ktovie, možno aj nechá nalákať na samotné snímky). Gro je však inde; pre Pastirčáka je filmová percepcia „len“ odrazovým mostíkom k vlastnému uchopeniu Dekalógu a najmä dekalógu, zatiaľ čo Kieślowského séria je (citujúc Zuzanou Mojžišovou citovanú Katarzynu Jabłońsku „nebývalou výzvou poľskému katolicizmu. Je to polemika s falošnou, povrchnou zbožnosťou. Je to provokácia zameraná proti istému náboženskému infantilizmu, proti tomu, ako niektorí ľudia používajú náboženstvo, aby sa mohli zbaviť zodpovednosti za svoj vlastný život a za životy iných.“ Alebo inak – Kieślowský viac provokuje až znepokojuje a viac núti uvažovať; Pastirčákové úvahy sú skôr pokojné, pokorné, v určitom zmysle možno intelektuálne i teologicky ľahšie uchopiteľné, čo im však neuberá na hodnote, lebo tá je po všetkých stránkach u Pastirčáka i tak prítomná a výrazná. Musím však povedať, že pred pár rokmi ma zasiahol viac. Opätovné čítanie mi prinieslo omnoho menší počet podnetov a aj pocit, že nadčasovosť premysleného a odprezentovaného je až príliš zakotvená v problémoch a kauzách doby vzniku. Mne osobne to ako čitateľke vadiť nemusí, ale ak po knihe siahne o takých 20 rokov trebárs niekto z vekovej kategórie mojich detí, zrejme si už bude musieť niektoré veci dohľadávať.“... celý text
— Starmoon