Populární knihy
/ všech 7 knihNové komentáře u knih André Castelot
Marie Medicejská
„Velmi čtivá kniha.“
— Kabuky
Krásné a tragické lásky v dějinách
„Velmi zajímavá kniha.“
— Kabuky
Královna Margot
„Po přečtení Dumasova románu Královna Margot a po opětovném zhlédnutí jeho filmové verze s Isabelle Adjani (podařilo se mi najít původní dlouhou verzi!) jsem si řekl, že by mě zajímalo, jak to bylo s fascinující postavou Markéty z Valois řečené Margot (1553 - 1615), královny navarrské a francouzské, doopravdy, protože, jak víme, Dumas si s historií hlavu příliš nelámal ("Historie je jen hřebík, na který věším své příběhy."). Je to navíc mé oblíbené historické období už od dospívání, kdy jsem postupně hltal Merleho ságu Dědictví otců. Doma mám knihu o Kateřině Medicejské, což byla matka Margot, ale zatím jsem dal přednost útlejšímu životopisu Královna Margot od francouzského spisovatele André Castelota.
Margotin život byl tak pestrý a bohatý a její postelí prošlo tolik milenců, že není divu, že se o ní píšou romány a točí filmy. O její nymfomanii a promiskuitě Dumas kupodivu mlčí, ve filmu to naopak zdůrazněno je. Kniha přibližuje Margotin život od dětství, které poznamenala smrt otce Jindřicha II. v souboji v roce 1559. Na trůně se pak postupně vystřídali tři její bratři, František II., Karel IX. a Jindřich III. Ani jeden z nich neměl legitimního mužského potomka, a tak rod Valois vymřel po meči a na trůn v roce 1589 nastoupil Jindřich Navarrský jako Jindřich IV. Právě za něj, za hugenota, byla Margot provdána v roce 1572, takže nejprve byla královnou navarrskou a od roku 1589 pak i francouzskou.
Oslavy jejich svatby v srpnu 1572 vyvrcholily tragickou bartolomějskou nocí, tedy vražděním hugenotů v Paříži. Jindřich konvertoval ke katolictví, pak uprchnul a vrátil se k protestantské víře. S Margot si nikdy nebyli věrní, on měl četné milenky, ona zástupy milenců včetně hraběte de La Mole, s nímž to bylo trochu jinak, než jak je tomu v Dumasově románu. Později nechal Jindřich IV. nepohodlnou Markétu uvěznit na zámku Usson, kde strávila takřka devatenáct let. V roce 1599 bylo jejich bezdětné manželství rozvedeno a Jindřich se oženil s Marií Medicejskou, s níž zplodil budoucího Ludvíka XIII.
Margot přežila jak své bratry, tak i Jindřicha, který byl v roce 1610 zavražděn. Krásná Margot byla vzdělaná, uměla latinsky a další jazyky, četla, psala básně a ve stáří napsala i paměti. Vskutku pozoruhodná žena!
(Na obálce knihy Isabelle Adjani ve filmu Královna Margot z roku 1994.)“... celý text
— milan.valden
Napoleon a ženy
„Castelot se Napoleonovi věnoval jak v obecné a velice kvalitní biografii, tak v téhle specializované. Dokázal bez jakékoliv bulvárnosti předvést, co byl lidsky Napoleon zač. Omlouvat jakkoliv fakt, že v jeho slavném zákoníku (který hlavně přejmenoval podle sebe z původního a pozdějšího Code Civil) se rovnost týkala pouze mužů a ženy si naopak oproti feudální "hrůzovládě a absolutismu" pohoršily může jenom někdo, kdo v něm vidí hrdinu a díky své zaslepené posedlosti není schopen pochopit, proč tomu tak bylo. Tahle kniha to ukazuje a nepřímo vysvětluje velice jasně. Ženy pro něj byly cosi méněcenného, nebo spíš nekompletního a v každém případě se vztah k nim a nebo s nimi nesměl dostat do rozporu s jeho posedlostí mocí a touhou po ovládání všech a všeho. Snad nejlépe je to vidět na jeho vztahu k první snoubence, dceři obchodníka s hedvábím z Marseille Desirée, kterou odkopl jako kus hadru, když poznal Josefinu. Ta byla jediná, kterou jakž takž bral za sobě rovnou (asi proto, že kromě svých nesporných schopností ho měla nejlépe "přečteného" a věděla jak s ním má zacházet), ale jakmile se potřeboval "na úrovni" rozmnožit, musela Josefina stranou, aby si mohl vzít Marii Louisu. Úplně nejvíc jsem litoval věrnou, naivní a přitom statečnou hraběnku Walewskou, kterou Poláci vstrčili Napoleonovi doslova do postele. Nemohli vědět ani tušit, že na Polácích Napoleonovi nezáleželo a využil je pouze jako jeden z mnoha nástrojů své zločině dobyvatelské politiky. A tak bylo snad jedním z mála viditelných záblesků spravedlnosti to, že bezohledně a sobecky odvržená Desiree se stala spoluzakladatelkou nové, dodnes ve Švédsku vládnoucí dynastie v době, kdy on dožíval svůj život na Svaté Heleně.“... celý text
— jadran
Královský trojúhelník
„Takový dějepis, plno letopočtu jmen, vůbec mě to nechytlo.“
— TamaraKrejčí
André Castelot knihy
1970 | Cisárov syn |
1998 | Napoleon Bonaparte |
2000 | Napoleon a ženy |
1995 | Královna Margot |
1996 | Marie Medicejská |
1999 | Královský trojúhelník |
1993 | Krásné a tragické lásky v dějinách |
Žánry autora
Literatura světová Romány Literatura naučná Biografie a memoáry Historie Historické romány
Štítky z knih
láska 19. století zfilmováno 16. století Francie 16.-17. století Napoleon Bonaparte, císař, 1769–1821 Alžběta I., královna, 1533-1603 panovníci 18.-19. století
Castelot je 0x v oblíbených.