veriszv
komentáře u knih
Čarodějky malostranské
Petra Kubašková
Skvělá atmosféra, bavilo mě to moc, i když už dávno nejsem dítě!
Samotářky
Barbora Šťastná
Líbilo se mi, že postavy nebyly vůbec černobílé a většinou se daly pochopit motivy jejich jednání. Až teda na Ludmilu, té jsem moc nerozuměla, ale tak nemůžeme si rozumět s každým, že?
Nejzajímavější žena potom pro mě byla Evla Škrlandová, která nepatřila mezi ústřední trojici, ale klidně bych jí dopřála více prostoru.
Knížka jako celek je povedená, pokud máte rádi knihy Aleny Mornštajnové, je to podle mě čtení přesně pro vás. Nicméně i přesto si myslím, že je to jedna z těch knížek, které po čase úplně zapomenu, protože ničím nad jiné generační romány nijak zásadně nevynikla.
I tak ale můžu s čistým svědomím doporučit.
Čtyři ženy a jeden pohřeb
Narine Abgarian (p)
Osudy žen byly zajímavé a kruté. Na druhou stranu si byly taky dost podobné, takže časem začnou trochu splývat.
Navíc ideál Simona, chlapa, co nedokáže udržet zapnutej poklopec a je tu vylíčen jako zachránce všech žen, mě prostě hrozně rozčiloval!
Jazykem i stylem vyprávění, stejně tak jako schopností vylíčit vztahy i postavy mě autorka pořád moc bavila.
Jen mi prostě nějak unikl smysl toho všeho bohužel.
Nicméně pokud autorka napíše další knihu, budu ji stejně vyhlížet.
Dilema
B. A. Paris (p)
Kniha, která stojí na nedostatku komunikace mezi dvěma hlavními postavami. Nic víc nic min. Kdyby si to řekli hned, byla bych tohoto čtení ušetřena. Bohužel nestalo se tak
Námi to končí
Colleen Hoover
Rozjezd tak sladkej, až vás z toho budou bolet zuby. Musím říct, že jsem se u té první části trochu nudila. Jenže druhá půlka bolí, a to hodně, takže ještě rádi vzpomínáte na tu sladkou chuť.
Příběh o tom jaký to je, když ti co milujeme nejvíc, dokáží nejvíc ublížit.
Těžké téma s velkým přesahem, které vám pomůže pochopit, jak se cítí oběť domácího násilí.
Moc oceňuju autorčin doslov, který na příběh vrhá ještě další světlo.
A navíc se mi líbí celkové vyznění příběhu, protože dává prostor pro naději.
Rozhodně nejlepší autorčina kniha, z těch co jsem stihla přečíst!
Velké léto
Ewald Arenz
Měla jsem strach se pustit do Velkého léta, aby mě po Starých odrůdách nezklamalo?
Měla.
Bylo to úplně zbytečný?
Bylo.
Při čtení Arenzových knih mám pocit, jako když se dívám na opravdu krásnej východ slunce nebo jako když si lehnu do čerstvě povlečené postele. Taky jsou trochu jako vzpomínka na spaní u babi a dědy, kdy mě budilo kakao a čerstvý rohlíky, pro který děda skočil ještě ráno.
A taky mám pocit, jako kdyby ty knihy psal přesně pro mě.
Velký léto má nádech nostalgie.
Přenese člověka do toho jednoho velkého léta, kdy se věci změnily a už nikdy nebyly stejné. Na první pohled se nic nedělo a na ten druhý se dělo úplně všechno. Možná, že každý nějaké takové léto máme, i když žádné není úplně stejné.
Autor má tak nádherný jazyk, že jsem měla nutkání si podtrhávat každou druhou větu. Postavy jsem si zamilovala a nechtěla se s nimi na konci léta loučit.
Zkrátka, ta kniha měla všechno. Přátelství, lásku, první velké průsery, začínající dospělost i poslední záchvěvy dětství.
Krása! Ještě krásnější je, že se můžeme všichni rovnou vrhnout do podzimních Starých odrůd. A pak, jak už jsem říkala, by to chtělo, aby autor napsal zimní a jarní knihu, ať ho můžu číst ve smyčce celý rok!
Den falešné kočky
Pasi Ilmari Jääskeläinen
Moje třetí kniha od autora a musím říct, že za mě nejslabší.
Nebo spíš prostě jiná tohle mi spíš než finské podivno, přišlo jako podivné sci-fi.
Navíc jsem toho spoustu vytušila moc brzo a po nějaké době mě začala rozčilovat i nekonečná městská honička, která tu na vás čeká.
Závěr to dost vylepšil, proto je můj dojem spíš pozitivní. Nicméně ke knize se asi vracet nebudu, to si radši zopakuju Lauru Sněžnou nebo Magického průvodce.
Dům v blankytně modrém moři
TJ Klune (p)
Krásný příběh! Trochu mi překážel preslazeny závěr, ale jinak jsem si tohle milé čtení, moc užila.
Bláznivá jízda
Christina Myers
Najít dobrou feelgood knihu, která něčím dokáže překvapit a má v sobě něco navíc je někdy oříšek.
Jsem ráda, že Bláznivá jízda byla přesně taková.
Roadtrip staré dámy, která je stará tělesně, ale rozhodně ne duchem společně s Ruthií, u které je to přesně naopak, mě moc bavil. Bylo to akční, mělo to spád a spoustu zábavných i dojemných momentů.
Ruthie byla sice místy dost nemožná, ale díky Kay, její dvaasedmdesátileté spolucestující se to dalo vydržet.
Miluju chytře a s láskou napsané starší postavy. A Kay byla přesně ta dáma, se kterou bych ráda debatovalo o životě.
Pokud si chcete prodloužit léto, nebo si jen prostě dát nějakou oddechovku, tak Bláznivá jízda je to pravé.
Malibu v plamenech
Taylor Jenkins Reid
TJR mě opět dokázala naprosto nadchnout pro příběh a strhnout svým vyprávěním.
Jako vždy mě bavilo, jak pracuje s emocemi. Všechny aktéry jsem dokázala nesnášet, obdivovat, litovat, jakoby to byli moji vlastní příbuzní.
Navíc mě bavilo, že se tu objevovali lidé z jiných autorčiných příběhů.
Moc jsem nepochopila detailní popis večírku, kde se přidalo nesmyslně moc postav, na kterých vlastně nezáleželo. Čekala jsem také více plamenů, i když chápu symboliku, jakou v příběhu sehrály.
Možná tu taky s odstupem času po dočtení vidím pár neuvěřitelných momentů, ale ve víru příběhu jsem je ani nevnímala.
TJR zkrátka opět potvrdila, že umí skvěle psát a že její místo mezi mými nejoblíbenějšími autory jí právem patří. Protože její vykreslení charakterů a emoční jízda se jen tak někde nevidí. A jak už jsem o autorce jednou říkala, možná si její příběhy nepamatuju do detailů, co se týče děje, ale emoce, které ve mě dokázala rozdmýchat jen tak nezapomenu.
Nečekejte ani Daisy, ani Evelyn a nebudete zklamaní!
InTyMně
Markéta Lukášková
Nevím jestli by mě bavilo, kdybych nebyla podobně stará jako autorka, ale tím, že jsem se ve spoustě vzpomínek taky viděla, to byla fajn oddechovka.
V pasti pohlaví: O politice, péči, sexu, násilí a postavení žen v Česku
Silvie Lauder
Autorka skvěle vyzdvihuje oblasti, ve kterých feminismus a ženská otázka v Česku zaostává, i když si spoustu lidí myslí, že tím, že ženy mají volební právo, je vyhráno.
Je to mimořádně čtivé i přesto, že je to kniha odborná, podložená výzkumy a zdroji.
Autorka dává vše do historického kontextu a ukazuje tak, že stereotypy, které máme zaryté pod kůží vlastně světu zas tak dlouho nevládnou.
Spoustu věcí mi kniha pomohla si ujasnit, upřesnit, podložit.
Pokud se chcete v ženské otázce vzdělávat, tato kniha je skvělou příležitosti.
Díky za to, že u nás takové knihy vznikají!
Gallant
V. E. Schwab (p)
Co bylo nejlepší na této fantasy jednohubce?
Rozhodně pochmurná až hororová atmosféra, která se nesla celým příběhem. Kniha byla moc dobře vystavěná a pořád mě to nutilo číst dál.
Abych si z toho nadšením sedla na zadek, tak tomu něco chybělo. Ocenila bych taky, kdyby byly některé věci víc rozepsané. Ale rozhodně jsem se nenudila a těším se, až se konečně pustím do Addie LaRue, kterou mám už doma nějakej ten pátek.
Mýty na talíři: Proč téměř všechno, co se říká o jídle, není pravda
Timothy David Spector
Pokud jste se někdy zajímali o to, jak byste měli jíst, aby to bylo pro vaše tělo nejlepší, určitě jste narazili na spoustu protichůdných doporučení.
Jednomu by se z toho zamotala hlava
Mýty na talíři jsou skvělou knihou pro všechny, kteří se v doporučeních ztrácejí.
Autor rozebírá jeden mýtus za druhým a snaží se dobrat toho, kde je pravda a proč daný mýtus vůbec vznikl. Vše je podloženo odkazy na data, studie, metaanalýzy, ale je to sepsáno velice přístupně a srozumitelně pro každého.
Pokud se o výživu zajímáte, opravdu dlouho, asi se nic úplně převratného nedozvíte, ale je fajn mít to hezky pospolu na jednom místě a podloženo daty.
Autor navíc přidává spoustu kontextu ohledně lobbingu potravinářského průmyslu a také ohledně dopadů výživy na životní prostředí - tyto informace pro mě osobně byly asi nejvíc nové a nejzajímavější.
Jako základní stavební kámen pro informace o výživě se tahle kniha určitě hodí do každé domácnosti.
Národní opruzení
Karolína Zoe Meixnerová
Drzé, svižné a opravdu zábavné. Bavil mě autorčin styl psaní. Zároveň poučné, i kdyby jen tím, že čtenáři dojde, které z obsazených historických postav se mohly reálně potkat.
Jediná výtka, mohlo to být místy více rozepsané, kniha je opravdu kraťoučká.
Jinak jsem ale moc spokojená, byla to originální jednohubka a já se těším na autorčinu další tvorbu.
Jeho poslední slova
Laura Dave
Sympatické postavy, jemné napětí i bez velkých zvratů a příjemný styl psaní. Zdařilá audioverze. Fajn oddechovka, kterou ale asi za chvíli zapomenu.
Dámský klub půlnočního plavání
Faith Hogan
Irské hrabství Mayo má nejdelší pobřeží ze všech irských hrabství, divokou přírodu a obyvatele, kteří se celoročně koupou v moři, ať je voda jak chce ledová.
Elizabeth právě zemřel manžel a kromě obrovského prázdného domu po něm zbylo nemilé překvapení.
Lucy je čerstvě rozvedená, vyčerpaná prací lékařky a neví kam by chtěla jít v životě dál.
Jo, matka Lucy a dlouholetá kamarádka Elizabeth, jako jediná vypadá, že je nad věcí. Může za to její každonoční utopení starostí v chladném moři?
Tento příběh byl zase jeden z těch, co se mě hluboce dotknul. A přitom byl zdánlivě obyčejný.
Zjišťuju, že ač čtu spoustu příběhů o beznaději, těžkých situacích a velkých věcech, o kterých je jistě důležité psát a mluvit, tak mého srdce se stejně vždy dotknou spíš ty laskavé příběhy.
Nenechte se ale zmást. Postavy příběhu řeší samé těžkosti a nemají to lehké.
Nicméně hluboké ženské přátelství, laskavost ke známým i neznámým, je přes to těžké vždycky nějak přenesou.
A to mi pro tento příběh asi stačilo. Ukázat, že hluboké, upřímné a opravdové, i když nedokonalé vztahy jsou to jediné, na čem ve skutečnosti záleží.
Jedna sladkobolná věc na závěr mi sice trochu zkazila dojem, ale autorce to pro ten zbytek knihy odpouštím a dělám, jako že se to nestalo.
Srpny
Jakub Stanjura
Kniha, o které se všude mluví. Kniha, která si to právem zaslouží.
Kniha, kterou jsem přečetla za necelý den, ale zůstala ve mně ještě dlouho po dočtení. Kniha, ze které mi bylo pořádně úzko, protože řeší těžké téma psychického násilí, které jak je ukázáno i v knize, pro některé není dost vážným tématem. Protože když na tebe nikdo nevztáhl ruku, tak co si stěžuješ! Kniha, při které vám nebude dobře, ale jsem moc ráda, že vznikla.
Kniha, kterou jsem symbolicky zahájila svůj čtenářský srpen. Kniha jejíž autor má opravdu velký potenciál a jehož další tvorbu budu vyhlížet.
Kniha Srpny, která určitě stojí za vaši pozornost!
Fazóna
Miika Nousiainen
Tohle mělo všechno - chytré, milé, trefné, skvělá témata.
Přeslazený konec pro to ostatní autorovi odpouštím. Tuhle knihu chcete číst!