Prateri komentáře u knih
Knihu jsem dočetla, potíže mi to nedělalo, občas jsem se zasmála. Jdu na druhý díl.
Napínavé jako všechny knihy pana Olsena a ten konec překvapivý, rozhodně nečekaný. A to se mi zdálo všechno jasné, o to větší z rozuzlení šok.
Jedu podle knihy od února. Bez hladu a "chutí na něco" je pryč 7 kg. Jestli se mi bude i nadále dařit, přidám další hvězdičku:-).
Září - 11 kg dole :-)).
Začátek knihy mě málem odradil,ale pak jsem si asi zvykla, protože jinak to není možné, že jsem ji během neděle přečetla:-)
Barevní a bílí - nevím, proč si na tom někteří zakládali (nebo snad i stále zakládají), že jsou chytřejší a více cenní, protože jsou bílí. Bílá je přece taky barva. Všechny nás bolí stejně rána holí i rána slovem. Kniha Černobílý svět nám přiblíží život v Americe v šedesátých letech 20. století. Kniha rozhodně stojí za přečtení.
Mezi knihami, které jsem v poslední době četla, tato hraje prim. S obavami jsem sledovala příběh, který dostal hrdiny do patové situace. Fakt jsem se chvílemi bála číst dál. Světlo mezi oceány je pětihvězdičkové.
Kniha se mi líbila víc než Nebezpečné vyhlídky od téže autorky. Cizí tvář mě pobavila, nic jiného jsem
v ní nehledala a ani neobjevila.
Zázračný lék - záhadná úmrtí, je to napínavé, čtivé. Je to Amerika. U nás v knihách z lékařského prostředí se to nehemží vraždama, ale většinou sledujeme boj lékařů s nemocí. To býva také pěkně napínavé. Ovšem o těch zahraničních si také ráda přečtu, a usínám s vědomím, jak je to fajn, že v tomto směru nejsme tak světoví:-).
Šokovala mě hned první kapitola, následující stránky byly v podobném duchu. Milovníci napětí nebudou litovat, pokud si knihu přečtou.
Možná, že bych dala i pět *, kdybych se dozvěděla, co skrývala minulost doktorky Lydie.
Působivé, děsivé - také věřím, že v našem zdravotnictví něco takového není možné.
Kniha je napínavá. Práce lékařů při řešení nepředvídaných situacích, kdy času není nazbyt, to je teda něco, to je koncert mistrů.
Moc pěkně se mi kniha četla, žádné velké přemýšlení nevyžadovala a přesně souhlasila s tím, co vyprávěla naše maminka o dobách svého mládí.
Neobyčejný příběh neobyčejné dívky. Rozhodně neváhejte s přečtením knihy, která nás zavede do života tak odlišného od našeho, že rozum nad tím zůstává v němém úžasu.
Moc se mi to koukání okolo líbilo. A potom ta čeština - je to úžasný jazyk! Fejetonky mě hladily po duši, i jsem se smála a nahlas. Prostě je to za *****.
No, umí psát lépe paní Robertsová. Její knihy čtu ráda, ale tuhle jsem protrpěla.
Jsou knihy, které nás pobaví a jsou knihy, které nás poučí. Mezi tyto patří Skleněný pokoj. S osudem domu sledujeme příběhy jeho obyvatel. Nemusí to být jen brněnská vila, která má svůj dramatický příběh. Každý dům, chalupa i byt ukrývá osudy lidí, co tam žili, akorát je svět nezná a nikdo to tak pěkně nenapsal jako pan Mawer.
Kniha napínavá, ale některá místa jsem měla chuť přeskočit, bylo to takové popisování o ničem a pak zase děj pěkně odsypával. Když "zavřu oči", je to skoro za 4 *.
Tak to se mi líbilo. Možná, že to není literární skvost, ale knížka mě pěkně držela ve svém zajetí. U mne je to za 5*.