petrarka72
komentáře u knih
Truchlivý Bůh
Jiří Kratochvil
Vynikající čtení! Uživatelka Rihatama všechno řekla za mne... Variace na Kunderu jen do jisté míry - zde čtivější a nejednoznačnější, tolik nedávající na odiv autorovu výjimečnost (poslední věta boží!); Borghes také jen do jisté míry - v devadesátkách tento autor v Brně "frčel" (dokonce byl součástí přijímaček na neJmenovAnou Múzickou školU), ale bloudění v labyrintech včetně vlastní duše má rafinovanější a neprůhlednější... Od viselce k viselci. Od rodinného klanu ke gangu. Od undergroundu do podzemí. Od vůle neušpinit si ruce k touze po svobodě. Zkrátka bílovický knihovník, adept na Dušičku a (novo)manžel zevnitř i zvenčí, uprostřed hry, které nerozumí... Tohle ve mně bude rezonovat ještě dlouho. Včetně konce, který jsem vnímala jako přirozený, i když mi není úplně jasný. (Ale ten obraz, jak sedí před maringotkou a kouká do mlhy, je skvělý.)
Rudá pyramida
Rick Riordan
Vcelku zklamání. Edukace o egyptských bozích vcelku funguje, ale akčnost za každou cenu se rychle přejí, stejně jako sourozenecké škorpení. Navíc tam není tolik tajemství, aby mne to zlákalo na další díly. Nicméně - vždycky Bastet!
Kdyby se slunce nevrátilo
Charles-Ferdinand Ramuz
Paráda. I když - nečte se to lehce. Neokázalý příběh o čekání na konec světa střídá podmanivé pasáže, v nichž příroda žije, se situacemi vynořujícími se jakoby z mlhy a zachycujícími lidské reakce na čas ubíhající směrem k nejistotě. Zapalme lampu, propijme poslední pole, shromážděme zásoby, ožeňme se, vyjděme na horu... Prostě udělejme cokoliv, než prorok odejde a prororoctví si vezme s sebou.
Zimní hrob
Peter May
Funguje to. Drsná škola v klimaticko krizové době. Detektiv Brodie s vědomím konečnosti několik desetiletí po sebevraždě manželky, a mordy, co se řeší sice se snovými technologiemi, ale hlavně s vypětím všech psychických i fyzických sil.
Před sebou neutečeš
John Boyne
Nepodceňujme staré dámy! Tahle vážně není Missis Sympatie, ale žije bohatý život a s pocitem viny (oprávněným? zbytečným? kdo to posoudí?) zachází většinou vědomě a ku prospěchu světa. Znalost Chlapce v pruhovaném pyžamu není nezbytná, ale násobí požitek z četby. A nenápadná úvaha, co z člověka dělá zrůdu, nakolik je možné se samostatně rozhodovat a co lze překonat a co už ne, je propletená se silným příběhem.
Černočerné srdce
Robert Galbraith (p)
I kdyby J. K. Rowlingová převyprávěla návod na vyplnění daňového přiznání nebo sestavení skříňky z IKEA, stálo by čtení za to. Cormoran a Robin jsou k tomu výborní průvodci po imaginárních 100 radách, jak nereagovat na přitažlivý protějšek. Černočerné srdce by mě asi bavilo, protagonisty si umím dost dobře představit (od Hartyho po okrajové postavy, a třeba hrobník cestující časem v rakvi je boží) a nenávistná prostředí v několika podobách, od neonacistického přes narušené rodiny a pedofilní komunity po troll space, jsou vystižena přesně. Jo! A taky je to napínavé, protože krimithriller... Prostě spokojenost.
Nic
Janne Teller
Takové střepy Pána much a Betonové zahrady, promíchané s Nadaným žákem a tmelené Cizincem. Prostě zpráva o vstupu do dospělosti, ve které NIC (ne)čeká. Bavilo mě to velmi. Skoro jako by to mělo význam.
Vodník
Tereza Bartošová
V rámci žábru vcelku povedená záležitost. Prostředí přesné a s atmosférou, postavy zapamatovatelné, motivace pochopitelné.
Kočičí král
Pavel Šrut
Převyprávěné ostrovní pohádky. Napsáno s fortelem, s citem pro styl a pointu. Bozhan German by měla radost (a veršované vložky neuměla tak hezky). Ovšem co mne to napadlo, kombinovat četbu Kočičího krále s Farmou zvířat... :-)
Farma zvířat
George Orwell (p)
Připomínám si tak jednou za deset let. I tentokrát přečteno na jeden zátah. Orwell byl truchlivý vizionářský bůh (tentokrát jsem měla pocit, jako by parafrázoval ruský styl, zejména Tolstého), Kulikovy ilustrace tomu dodávají nový rozměr.
Červotoč
Layla Martínez
Skvělý debut. V hlavní roli (sebe)nenávist a pomsta. A taky dům, stíny, svatí - a ženy. Ty zejména.
Padesátka: Čím žijí ženy v období přechodu
Lenka Kapsová
Empatické a poučné. Vědět, co se s člověkem v tomto období děje fyzicky, co psychicky a co s tím může dělat (i když je to samozřejmě individuální a kdo je bez víry, má to složitější), mi připadá důležité. Výpovědi jiných žen dávají uklidnění. A naději.
Loď v písku
Jenny Nowak (p)
Příjemné překvapení, díky, čtenářská výzvo. Nadávala jsem si, že spoustu věcí o Egyptě jsem přečetla před dovolenou a během ní, od Waltariho a Smithe přes Klabouchovou a Christie po všechny možné průvodce. Na druhou stranu, Loď v písku o konci světů, prolínání náboženství a magie, světla s temnotou a věčných a nesmírných, skrze intenzivně působivý příběh, dramatické obrazy, charismatické postavy a vytříbený jazyk, byla trochu zjevení a trochu návrat do dětství k dobrodružným příběhům. Velmi, velmi uspokojivé.
Zpíváš, jako bys plakala
Zuzana Kultánová
Leccos si pamatuji, leccos jsem měla s Andreou společného. Nemá mé sympatie, pochopení ano. Ale stejně jsem nebyla schopná přistoupit na způsob vyprávění.
Královna děsu aneb Panická porucha
Aleš Cibulka
Panická ataka letem světem. Rozhovory s pěti inspirativními osobnostmi, které se nebojí o "královně děsu" alias "mrše" mluvit a pojmenovávat tu svoji verzi. Škoda, že komentáře psychiatra jsou spíš glosy a překlepy tu a tam mění smysl...
Čokoládová krev
Radka Denemarková
Deset let psaný románový esej, sebezpytování přes kořeny v devatenáctém století, převádění příčin a důvodů skutečností silně prociťované přítomnosti. V kontextu Denemarkové návrat k věcnosti knihy o Léblovi, k tomu zvýšení čtivosti minimálně o padesát procent. Nejde ani tak o informace o Boženě Němcové, George Sandové a Johnu D. Rockefellerovi plus dalších (i když se jich dozvíme požehnaně), ale o jejich srovnávání, dávání do souvislostí, porovnávání, jak souvisejí s dneškem. Skvělý jazyk a vzorová práce s rytmem a refrény. Polykala jsem jako nezbytnou krmi, vychutnávání příště. Díky.
Jana Eyrová
Charlotte Brontë
Emancipační román s prvky bílé gotiky - jak jsem se dozvěděla v doslovu - mě naštěstí minul coby součást povinné četby; kdysi jsem si ho přečetla sama a s potěšením. Řekla jsem si, že je čas na návrat - a byl to návrat šťastný. Kupodivu mě Janina osobnost i její pouť bavila snad více než tenkrát. Jen pan Rochester, navzdory svému démonickému vzezření, má řeči jak staropanenská teta... Kombinovala jsem dva překlady - Miroslava Kaftana v tištěném vydání z Ledy a Petry Diestlerové v e-knize - a jsem po dlouhé době spokojená s oběma.
Zbabělí hrdinové
Simona Bohatá
Autorka mě velmi baví, ať už píše povídky či delší útvary. Klikař Beny mě svého času uchvátil, zde okouzlení pokračuje. Navzdory tomu, že v jádru všech příběhů je hořkost a postavy odpovídají názvu. Koneckonců, odvaha žít je zaklad - ale ne každý ji má...
Dětství a mládí : vzpomínky a myšlenky
Alice Masaryková
Napsáno vcelku nezajímavě. Dobré pro nahlédnutí do všednodennosti Masarykovy rodiny a kontext (pár jmen, která jsem zatím neobjevila nikde jinde).
Podivuhodný život Augusta Marche
Aaron Jackson
Příjemná oddechovka, divadelní prostředí, hrdina na pomezí Olivera Twista, Arsena Lupina a mladého Garricka. Atmosféra 19. století v tom dvacátém, pocta talentu v jakékoliv oblasti. Lehkým perem napsáno, snadné, ale ne pitomé čtení.