jaroiva komentáře u knih
Zajímavý námět, poměrně dost k zamyšlení, dle mého názoru. Sama jsem si říkala, kolik by asi napařili mně. Konec byl nějak rychlý, řekla bych,že to ještě něco chtělo. Proto strhávám jednu hvězdu.
Po zkušenostech se Staříkem jsem raději koupila audioknihu. A řekla bych, že Analfabetka mě bavila víc, příběh byl nějak konzistentnější nebo jsem už možná víc věděla, co od autora čekat. Pro mě Analfabetka neobsahuje žádné nudné pasáže a i popis politické situace je kratší než u starika
Pratchetta a knížky o hlídce jsem objevila určitě hlavně proto, abych si mohla přečíst tuhle knížku. Je to pro mě top všech topů.
Více oblíbených žánrů v jednom - hlavně tedy detektivka a časová sci-fi. K tomu oblíbený Elánius... člověk se může zanořit do děje a naprosto přestane vnímat okolí...
Navíc jsem to poslouchala jako audio načtené Jiříkem (z Království mluveného slova) a to zážitek ještě umocnilo.
slabší než první díl, ale přečetla jsem do konce a přežila to :), třetí díl už jsem nedočetla
nejlepší na této knížce je to, že se ve vydání, které jsem četla, Tim už zmiňuje o knížce, kterou vydává na přání čtenářů této knihy - a sice Čtyřhodinové tělo. A to je opravdu bomba kniha. 4hodinový týden tedy beru jako předvoj a tedy jsem za něj taky ráda, i když je to takové... no, na mě až moc americké.
"Hana" se mi moc líbila, tak jsem se rozhodla číst i Slepou mapu. Narozdíl od Hany mi tady připadalo, jako by to bylo z nějaké větve naší rodiny, příběhy jsou tak blízké, jako kdybych je četla mezi řádky při sestavování vlastního rodokmenu. Přečetla jsem to na jeden zátah a určitě si ještě koupím Hotýlek a budu se těšit na další knihy, které, doufám, paní autorka napíše
Nečtu schválně žádné válečné knihy, ale tady jsem udělala výjimku, protože mě zaujalo, kolikrát je knížka navržena na knihu roku 2017... nelituji, že jsem se nechala inspirovat a jdu se přidat k těm, kdo ji nominují. Silný příběh skvěle napsaný. Text ubíhal tak rychle a hladce, že jsem si ani nevšimla, že čtu a najednou byl konec. Přečtení mi trvalo míň než 24hodin a to je dnes pracovní den a v práci číst nemůžu.
Normální standardní Brown. Pro mě konec nebyl moc překvapivý, asi poslední Langdon, co bych četla. Jestli vyjde ještě něco dalšího s Langdonem, už to asi nepotřebuju číst. Jako podle kopíráku. Ale kdyby to byl jediný Langdon, co jsem četla, líbilo by se mi to moc. I když se obávám,že to zapomenu stejně rychle jako Ztracený symbol a Inferno. Víc mi zůstaly v paměti Demoni i Šifra, ale asi nejvíc se mi stejně líbila Pavučina lží -bez Langdona. Jo, a scéna se schodištěm byla někde hrozně podobná, nevim, v které knížce.
James Bond by záviděl, z čeho všeho se dá dostat živý...
ale stejně mě to bavilo a považuju to za nejlepší knížku od Browna. Kromě událostí na lodi Goya, tuhle část bych z knížky vytrhla, ta už je za veškerým rámcem uvěřitelnosti i pro případ, že by se s problémem potýkal ten James Bond.
Jen nechápu, jak je možné, že si každý překladatel může hodit jiný název... Četla jsem to v druhém překladu - jako Pavučinu lží. A při zmínce o této jsem chvíli přemýšlela, jestli to není nějaký jiný román.
ale joo, nakonec mě to bavilo :) narozdíl od třeba 50 odstínů to má i děj :)
jeden z mých nejoblíbenějších filmů, knížku si asi budu muset nutně přečíst
knížku jsem měla dlouho "v hledáčku", ale právě kvůli své aktuální snaze o minimalismus jsem chtěla knihu v elektronické podobě. Dalo mi dost práce, než jsem našla elektronickou verzi, nakonec přímo na stránkách vydavatele, jinde je jen papírová.
tak tedy čtu. Spoustu věcí už praktikuji, ale další nápady ráda zkusím. Vím, že některé extrémní nápady asi nezavedu, ale i tak si je ráda přečtu.
kniha o ničem a přesto o všem důležitém. Nemůžu říct, že by se mi líbilo, co čtu, ale zanechalo to ve mě hlubokou stopu. Nemohu jinak, než dát 100%, i když bych to možná raději nečetla, nepřipadá mi to až tak sci-fi, jak se to tváří. Kdybych měla tu moc, zařadila bych do osnov jako povinnou četbu aspoň na gymplu nebo rozhodně na takzvaně manažerských oborech.
první půlka mě vůbec nebavila, dala jsem na radu helca.sz a raději to poslouchám jako audioknihu.
Nevím, jestli je to ještě zbytkovým alkoholem po Silvestru, ale dneska u poslední třetiny knížky prskám smíchy. Možná si to zkusím pak poslechnout ještě jednou :)
asi nejlepší z detektivek od mé oblíbené Agathy...
přestože jsem díky nějakému spoileru kdesi věděla, kdo je vrah, začala jsem o tom v průběhu čtení pochybovat a naznala jsem, že ten spoiler asi byl napsán o nějaké jiné knížce, že si asi přesně nepamatuju název...
opravdu mě překvapilo, že to bylo tak
od Agathy mám nejraději knížky s Tommym a Pentličkou. Asi proto, že jich je tak málo...
až tak mě nebavilo jako první dva díly, ale některé pasáže se mi zas líbily víc než v prvních dvou dílech... takže hodnocení dávám stejné, vč. rušivého product placementu, který je podle mě ve všech dílech naroubován poněkud rušivě. Snad jen zmínky o starém "modrém Ericssonu" mi připadají, že mají trochu smysluplné opodstatnění vzhledem k ději, aby se poznalo, na který telefon se teda volá. Ostatní produkty jsou prostě zmíněné moc násilně na můj vkus. Nicméně - přečetla jsem všechny 3 díly za 3 dny, to se mi snad u ničeho ještě nepovedlo
skvělé čtení, opět otravný product placement, stejně jako u prvního dílu
4,5 hvězdiček, zaokrouhluji na 5, ale připadal mi otravný a text zbytečně prodlužující product placement v knize. Číst si reklamu fakt nechci. V tomto dílu je to možná ale ještě lepší než v druhém, který jsem začala teprve číst.
Jinak děj i zápletka je dobrá, konec možná zbytečně zdlouhavý.
Přečetla jsem jedním dechem, nějak krátká knížka :) Hodně k zamyšlení, ale zároveň tak napínavé, že není čas přemýšlet ...