Alice Crowleyn
komentáře u knih
Hry o život
Suzanne Collins
Mám pocit, jako kdybych četla úplně jinou knihu, než všichni ostatní -.- ale každý má jiné chutě, tak to prostě je. Jen mě vždycky rozesměje, když se někdo zmíní o tom, jak je kniha násilná a plná krve. Když to říkají děti 12-14, chápu to, ale pokud tohle řekne někdo v mé věkové kategorii, říkám si, že moc knih na podobnou tématiku asi nečetl. Smrti tam je dost, to ano. Ale mám pocit, že je to jen takový 'vedlejšák'. Já v knize neviděla nic jiného než přehnanou romantiku a naivitu. To je ale asi tím, že jsem měla vysoká očekávání a těšila se na pořádný akčňák a tyranii.
Další díly si určitě nepřečtu a zůstanu raději u filmů, které zbožňuji.
Teď mě prosím neukamenujte :)
Nejsem sériový vrah
Dan Wells
Jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla! Na tak úžasnou a zajímavou hlavní postavu, jakou je John, jsem už dlouho nenarazila a přiznám se, že už teď mi chybí. Cítím se, jako kdybych přišla o dobrého kamaráda (v tomto případě krapet divné, já vím).
Hodně lidí si tu stěžuje, že se jim pletky s nadpřirozenem v knize nelíbily, ale já osobně jsem je skoro nepostřehla. Moje pozornost byla neustále na Johnovi a jeho myšlenkových pochodech a problémech, které musí vyřešit nebo se jim nějakým způsobem vyhnout. Možná jsem trochu zaujatá, jelikož s ním sdílím hodně názorů a v určitých situacích bych se zachovala stejně (nemluvím tu o jeho vražedných choutkách, kdyby si to náhodou někdo myslel). Taky s ním sdílím problém porozumět lidem a určitému lidskému chování. Díky těmto aspektům jsem se do příběhu ponořila tak hluboko, že jsem ani nepostřehla, když mi někdo vlezl do pokoje. Prostě jsem nevnímala nic jiného, jen Johna a jeho mysl.
Mám v knize dokonce tři záložky, které značí oblíbené scény, ale nechci je nijak rozepisovat kvůli spoilerům. Řeknu tedy jen něco.
Hrozně se mi líbí věta: "Ty říkáš sociopatovi, aby běhal za holkama?", kterou John řekne své matce. Četla jsem to ve škole na chodbě při čekání na cvika a málem jsem se neudržela a rozesmála se!
Další věcí, která mě uspokojila a naplnila hrdostí (směšné, já vím, ale prostě to tak je) je scéna na Halloweenské party, kde John pěkně setře svého spolužáka, který ho neustále ponižuje a šikanuje. Chtělo se mi zařvat "Ano!", ale ve vlaku se takové věci nedělají.
A pak Johnovo nepěkné rozzuření a ztracení kontroly při rozhovoru s matkou. To bylo opravdu silné! S každým slovem jsem měla víc a víc vykulené oči a jen jsem čekala, co se nakonec stane. Ještě že v tu chvíli už jsem byla doma.
Taky se mi líbily jeho rozmluvy s psychologem.
U knihy jsem se nasmála, chvílemi jsem se bála a na konci mi i slzička ukápla. Pana C. jsem měla ráda :(
Doporučuji všem, kdo už má plné zuby přeslazené romantiky a nebojí se nahlédnout do mysli sociopata :)
Z krve a popela
Jennifer L. Armentrout
Jak já se na knihu těšila! Anotace mě uchvátila a těch pár recenzí, co jsem četla, mě velice navnadilo.
O to tvrdší byl pád po přečtení.
(hodnotím originál, netuším, jak vypadá český překlad)
Začátek knihy vypadal slibně. Ačkoliv nás autorka hodí do světa, o kterém prakticky nic nevíme a sem a tam hází výrazy, které jsou pro čtenáře úplně cizí a tím pádem to poněkud kazí požitek ze čtení, člověk si říká, že to vše přijde později, a tak vydrží.
Bohužel, za mě to řádné vysvětlení nepřišlo. Worldbuilding je v této knize velice ošizen. Plno věcí nedává smysl nebo je nedomyšleno (a to říkám i přes to, že jsem přečetla dvě a půl knihy).
Postavy za mě byly ok. Je fakt, že Poppy je poněkud naivní a v některých ohledech hloupá, ale to se dá asi pochopit, vzhledem k tomu, kde a za jakých podmínek vyrůstala.
Co na knize ovšem nemohu vystát jsou ty neustále se opakující a recyklující se rozhovory a vnitřní monology. Během celé knihy člověk čte neustále jedno a to samé akorát řečeno jinak. Lezla jsem z toho po zdi.
Nejhorší na tom všem je, že samotný nápad mě velice zaujal. Ale styl, ve kterém je to napsané zkrátka není nic pro mě. Kniha by si zasloužila pořádný edit. Takhle to vypadá, že ji autorka prostě napsala na první dobrou, zkontrolovala pravopisné a gramatické chyby a tím to skončilo. Ale to rozhodně nestačí. Kdyby si k tomu sedl pořádný editor, mohla by kniha být zkrácena klidně i o 200 stránek a na ději by se nic nezměnilo. Což samo o sobě vypovídá o kvalitě...
2,5 hvězdy za námět - ten mě opravdu zaujal.
Jen zmíním že opakování a recyklace dialogu i monologu se rozhodně nezlepší ani v druhém ani ve třetím díle. A to je taky ten hlavní důvod, proč jsem třetí knihu ani nedočetla a v sérii nebudu pokračovat. Neskutečné zklamání.
Volání netvora
Patrick Ness
Úžasná kniha! Ze začátku jsem s ní měla malinko problém, ale po pár stránkách to přešlo a byla jsem vtažena do příběhu, ze kterého se na konci těžko leze ven. Přečteno jedním dechem a i poté jsem nad knihou dlouze přemýšlela.
Ilustrace krásně doplňují děj a dodávají příběhu ještě větší kouzlo.
Stoprocentně doporučuji!
Fangirl
Rainbow Rowell
Božínku, jak já se těším, až vyjde v češtině! Doufám, že se po překladu neztratí to kouzlo, které kniha má! Určitě si koupím i českou kopii (přestože mám doma knihu v angličtině) ^^
Ale teď ke knize.
Příběh Cath je mi opravdu blízký, protože mám dost podobnou povahu, takže jsem se do děje ponořila od samého začátku a nepřestala jsem číst dokud jsem nedošla k poslední stránce. Kniha je jedním slovem úžasná, plná roztomilých pasáží a sladkých rozhovorů. A fakt, že hlavní mužský hrdina je hodný, vtipný a nepatří do skupiny dnes tolik oblíbených 'bad boys' je jedno velké plus!
Nenarazila jsem tam na jediný incident, při kterém bych obracela oči v sloup a měla chuť někomu plesknout a už jen za to bych autorce poděkovala, protože takové knihy poslední dobou hledám velice těžce.
Rozhodně doporučuji! A to i nováčkům tohoto žánru. Fangirl byla první 'contemporary', kterou jsem kdy četla (pokud nepočítám Hvězdy nám nepřály, ale ty mě tak nenadchly, takže na ně často zapomínám) a musím říct, že jsem si nemohla vybrat lépe! Přála bych si, abych mohla zapomenout o čem kniha je a přečíst si ji znovu, protože ten zážitek je k nezaplacení! :)
Prázdné sliby
Lexi Ryan
Nejdřív musím zmínit, že jsem knihu četla v originále, takže nemůžu hodnotit český překlad.
Každopádně jsem takhle zklamaná po přečtení knihy již dlouho nebyla. Příběh je jen slátanina několika již existujících (a velice populárních) knih. Některé scény jsou tak podobné jiným příběhům až si člověk říká, jestli je to vůbec legální. Hlavní hrdinka je otravná, dětinská a tak hloupá, že to ani není možné. Osobně na mě působila jako sotva dvanáctileté dítě a ne sedmnáctiletá dívka, která měla doposud opravud těžký život a musela se sakra otáčet, aby vůbec sebe a sestru nějak uživila.
Děj postrádá emoce a hloubku. Strohé a nezajímavé. Jen jsem se modlila, aby už byl konec.
Hrůza.
Skleněný trůn
Sarah J. Maas
(SPOILER) Pustit se do této série po Dvorech byla chyba. Jde vidět, že to autorka psala jako teenager a upřímně jsem knihu malém nedokončila.
Hlavní hrdinka je nesnesitelná. Očekávala jsem zkušenou, bezcitnou, chytrou a arogantní nájemnou vražedkyni, ale dostala jsem mladou hloupou holku, která je prakticky neschopná. Nejen, že se jako trénovaný vrah nechová (sníst bonbóny, které našla v pokoji aniž by věděla od koho jsou - zatímco v paláci umíral soutěžící za soutěžícím....), ale její chování absolutně neodpovídá jejím zkušenostem. A její věk ji absolutně neomlouvá. Její rodiče byli zavražděni, od osmi let byla trénovaná Arobynnem, několik let plnila mise, pak byla zrazená a rok strávila v Endovieru. Po tomhle všem se člověk nechová jako rozmazlená princezna, ani když je stále teenager.
Díky bohu za Dorianův a Chaolův pohled, jinak bych to vzdala. Děj a svět jako takový je zajímavý a budu pokračovat. Jen kdyby Celaena nebyla hlavní postava -.-
Pád andělů
Susan Ee
Úžasná kniha. Po dlouhé době YA, které mě ničím nezklamalo, hlavní hrdinka mě nerozčilovala a romantika byla spíš vedlejším článkem příběhu, než tím hlavním.
Celkově byly postavy i příběh dobře propracované. Je pravda, že bych chtěla vědět víc ohledně sestupu andělů na Zemi, ale od toho jsou hádám další díly, takže to zatím autorce vytknout nemůžu.
V knize bylo i pár děsivých scén, které mi opravdu pokřivily obličej hrůzou a znechucením (viz. děti) a to se mi moc často nestává, takže i tohle je jedno velké plus!
Doufám, že u nás vydají i třetí díl.
Doporučuji!
Nabíječ
Alice Clayton
Na knihu jsem se těšila, ale rozhodně jsem nedostala to, co jsem od ní očekávala. Obrovské zklamání. Brečím tu nad ztraceným časem.
Upřímně nechápu, jak může mít tak vysoké hodnocení. Neustálé kecání o tzv. Óčku a chování postav, které připomínalo tak 7-8 třídu základní školy (občas jsem si opravdu připadala, jako kdybych nečetla o dospělých lidech, ale o teenagerech - vzpomněla jsem si přitom na svoje chování ve 14 letech -.-) mi lezlo neskutečně na nervy a zkazilo mi celý dojem z knihy. Nemluvě o tom nechutném mňoukání na začátku - snesu hodně, ale tohle bylo opravdu odpudivé -.-
Nedočetla jsem a ani to nehodlám změnit.
První
Kiera Cass
Bezesporu nejlepší kniha ze série. Obzvlášť se mi líbilo, jak se autorka vypořádala s tím trojúhelníkem. Ve většině knih, kde milostné trojúhelníky najdeme, je autor nedovede dobře napsat a už vůbec ne zakončit. V tomto případě to tak ale není. Vztah Americy - Aspena - Maxona skončil dle mého názoru výborně. To je taky věc, která mě přesvědčila knize dát plný počet, tedy 5/5.
SPOILER
Vždycky mě štve, jak autoři dělají z toho nechtěného 'vrcholu' trojúhelníku bastardy, záporáky, nebo se jich jednoduše zbaví. To se tady ale nestalo a jsem za to neskutečně vděčná, protože danou postavu zbožňuju!
Epilog je nezapomenutelný!
Selekce
Kiera Cass
Čekala jsem opravdu všelicos. Ale že budu po dočtení knihy v takovém šoku, to opravdu ne.
Dlouho se mi do Selekce nechtělo, protože v mnoha recenzích se mluví o tom, jak je hlavní hrdinka otravná - a buďme upřímní, jméno America Singer je už samo o sobě příšerné - a co já v knihách opravdu nerada jsou právě nesnesitelné hlavní hrdinky z jejichž pohledu je příběh vyprávěn, ale nakonec jsem byla příjemně překvapená.
Na Americe jsem osobně neviděla nic, co by bylo otravné. Spíš naopak, vážně mi padla do oka a já si ji oblíbila, což se u mě často nevidí. Nejvíc oceňuji absenci insta-love. To je pro mě v dnešní době v YA knihách zázrak a opravdové plus.
I přes to, že jsem si knihu opravdu užila jí ale nemůžu dát plný počet hvězd. Něco mi na celém příběhu chybělo. Nevím co to je, ale i po dočtení nemám takový ten pocit neuvěřitelné spokojenosti, který mívám po 5 hvězdičkových knihách. Ať už ale tápu jakkoli, nedovedu přijít na to, co přesně jsem v příběhu postrádala. Navíc mi malinko vadí, že už předem víme, jak celá trilogie skončí. Je to průhledné a já bych tak nějak ocenila více napětí.
Každopádně do dalšího dílu půjdu s chutí!
On
Carey Heywood
Obsahuje spoilery!
Knihu jsem si užívala - pokud nepočítáte přehnané používání slovíčka 'chew' (četla jsem v originále, nevím, jak se s tím překladatelka porvala), které bylo snad na každé stránce (!!) a já z toho lezla po stropě - ale pak přišel konec.
Víte, já nemám nic proti happyendu, ale tohle bylo moc. Neviděli se 7 let. 7 let žili v trpkosti a se zlomeným srdcem, ale stačí jim jen pět minut a zjištění, že šlo o 'nedorozumění' a hned se dají celí šťastní dohromady? Tohle mě naštvalo a přiznám se, že od tohoto bodu jsem zbytek knihy jen tak zběžně pročetla a přeskakovala jsem zbytečně dlouhé odstavce, protože jsem byla znechucená.
Chtěla jsem dát 3,5-4 hvězdičky, ale díky tomu konci si u mě kniha vysloužila pouhé 2,5 hvězdiček.
V temnotě
Robyn Thurman
Opravdu mě mrzí, že u nás knihy nejsou tolik oblíbené/známé. Série má další tři díly, které se zřejmě nedočkají překladu -.-
Jinak jedna z mých nejoblíbenějších sérií vůbec!
Půlnoční koruna
Sarah J. Maas
(SPOILER) Prvních pár kapitol to vypadalo, že se hlavní hrdinka konečne vzchopila, ale bohužel se ukázalo, že tomu tak není. Opět jsem knihu malém hodila z okna, obzvlášť v momentě, kdy se madam pokusila zabít jednu z dalších hlavních postav jen proto, že má v hlavě místo mozku mech.
Co musím uznat je, že děj se začíná prohlubovat a nemůžu se dočkat, až se dozvím víc. I samotný styl psaní byl v této knize již lepší a ne tak infantilní, což je veliké plus (četla jsem v originále, netuším, jak vypadá český překlad).
Svůdné nebezpečí
Wendy Higgins
Svůdné nebezpečí se mi líbilo víc než první díl. Je pravda, že Anna je stále stejně otravná (co se Kaidana týče), ale za to jsem hvězdu strhla a kromě pár dalších menších zádrhelů jsem si knihu opravdu užila.
Menší spoiler!
Musím ale říct, že jsem momentálně v takovém menším transu. Nemůžu z hlavy dostat to, jak jedna z mých oblíbených postav umřela. Pořád se mi to přehrává před očima, jako kdybych to snad viděla ve filmovém zpracování a je mi smutno... T_T
(Ne)obyčejný kluk
Raquel J. Palacio (p)
Tohle je jedna z těch knih, na které ještě dlouho po jejím přečtení nezapomenete. Auggie je úžasný hlavní hrdina, jehož příběh čtenáře ne jednou rozpláče a měl by si ho přečíst úplně každý – bez výjimky.
Musím se ale přiznat, že nejvíc mě rozbrečela Julianova kapitola. Přesněji řečeno příběh jeho babičky, který mu vyprávěla a jeho následná reakce. Je sice pravda, že v knize je právě Julian tím ‚záporákem‘ a jeho činy ani omylem neomlouvám, ale díky této kapitole má alespoň člověk trošku přehled, co ho vedlo k tomu, jak se choval.
„There are two sides to every story.“
Hvězdy nám nepřály
John Green
Je to dobrá kniha. Ale bohužel v ní nevidím tu úžasnost, kterou tam vidí ostatní. Možná je to tím, že jsem se nechala ovlivnit vlnou popularity a vychvalujících recenzí a očekávala jsem díky tomu přespříliš. Nebo tím, že mě styl psaní pana Greena nesedl.
Pravda, u některých scén jsem slzičku uronila, ale mě dovede rozbrečet i reklama, takže to bych moc nehrotila.
Upřímně, když se nad tím teď zamyslím, nechápu, jak jsem se dokopala k tomu, abych to dočetla až do konce. Některé věci mě totiž nesmírně rozčilovaly - například ta pitomá cigareta, pokaždé jsem skřípala zuby, jak to bylo trapné.
Znovu si ji určitě nepřečtu.
Elita
Kiera Cass
Tolik smíšených pocitů...ani nevím, kde bych měla začít. Snad tím, že nechápu, proč každý nenávidí Aspena? Neříkám, že je bezchybný, ale rozhodně si nemyslím, že si zaslouží tolik nenávisti. Co udělal tak strašného? Pokud máte chuť někoho obviňovat, je to spíš America, která Aspenovi neřekla NE. Samozřejmě, že se bude pořád snažit, když mu dává naději.
Když už mluvíme o Americe... nevím, jestli jsem obě dvě knihy četla s obrovským nadhledem, protože jsem se bála, že mě hlavní hrdinka dovede k šílenství, ale ani v Elitě jsem neviděla nic, co by z ní dělalo nesnesitelnou protagonistku. Jasně, je nerozhodná, ale když si představím, že jsem v její situaci, asi bych se chovala podobně. Je pravda, že od ní není hezké jak Aspena a Maxona vodí za nos, ale svým způsobem je to pochopitelné. Musíte brát v potaz, že pokud se rozhodne pro Maxona a vezme si ho, časem se z ní stane královna a na to America rozhodně není připravená - a vzhledem k tomu, kde vyrůstala si ani moc nevěří, že by to zvládla. S Aspenem zase strávila dva roky a nikdy ho nepřestala tak úplně milovat. Navíc je jí sedmnáct. Kdo se v sedmnácti chová rozumně?
Další věc, co mnohé možná šokuje, je fakt, že...Maxon u mě v této knize opravdu klesl. V Selekci byl v pohodě, ale v Elitě se mi extrémně znechutil. Obzvlášť v jedné scéně. Nejdřív jsem si myslela, že k tomu byl tak nějak dotlačen, ale když se ukázalo, že ne, že jen využil situace, aby ze sebe 'dostal trochu stresu a uvolnil se'... odporné. Na konci knihy si to trochu urovnal, ale rozhodně ne dostatečně. Kdybych měla být upřímná, v tento moment mám mnohem raději Aspena a přála bych si, aby dostal opravdovou šanci (což se, jak všichni víme, určitě nestane).
Co se krále týče... už v prvním díle jsem věděla, co je zač. Jeho chování v tomto díle mě vůbec nepřekvapilo a opravdu jsem si přála, aby ho při útoku rebelové zabili! Já toho chlapa nenávidím!
Celkově jsem si knihu užila, ale zase nemohu dát plný počet hvězd. A to zejména proto, že se mi nelíbila rapidní změna v chování mezi Americou a Maxonem. Asi je to tím, že jsem knihu četla hned po dokončení Selekce, ale vztah mezi nimi byl úplně jiný, než na konci prvního dílu. V Selekci k sobě měli blízko, ale v Elitě si hned od začátku skákali do náručí a padaly tam slova jako 'miláčku' a celé to tak na mě působilo, jako kdybych měla špatnou knihu, ve které chybí několik desítek kapitol.
