Hvězdy nám nepřály

Hvězdy nám nepřály

Hazel Grace diagnostikovali ve třinácti letech rakovinu štítné žlázy, teď je jí šestnáct a rakovina je v posledním stádiu. Nikdo neví, jak dlouho bude žít, ale vědí, že smrt je nevyhnutelná. Hazel Grace tráví dny sledováním nekonečného pořadu Amerika hledá topmodelku a čtením dokola její oblíbené knížky Císařský neduh od holand...celý text

Hazel Grace diagnostikovali ve třinácti letech rakovinu štítné žlázy, teď je jí šestnáct a rakovina je v posledním stádiu. Nikdo neví, jak dlouho bude žít, ale vědí, že smrt je nevyhnutelná.

Hazel Grace tráví dny sledováním nekonečného pořadu Amerika hledá topmodelku a čtením dokola její oblíbené knížky Císařský neduh od holandského spisovatele Petera Van Houtena. Začne z donucení rodičů chodit do podpůrné skupiny, kde se schází lidé s rakovinou. Tam se seznámí s okouzlujícím Augustem Watersem, neboli Gusem, s klukem, jenž vyšel z boje s rakovinou s amputovanou nohou.

Hazel začne trávit s Gusem hodně času. Baví se například sledováním filmů, hraním videoher a jinými naprosto běžnými činnostmi. Gus jednoduše probudí v Hazel znovu chuť žít. Hazel si ale plně uvědomuje, že brzy umře, a proto se zpočátku bojí do Guse zamilovat, neboť má obavy, že mu její smrt zlomí srdce. Gus ji ale neustále přesvědčuje, že by si tu krásu zamilovanosti měli užít právě proto, že oba dobře vědí, jak málo času jim zbývá. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/16_/168907/hvezdy-nam-nepraly-OhQ-168907.jpg 4.34697
Originální název:

The Fault in Our Stars (2012)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno:, Knižní klub
Více informací...
Nahrávám...

Komentáře (1113)

Přidat komentář
betule3
20. dubna

Tuhle knihu jsem měla doma více než rok a stále jsem se k ní nemohla dokopat. To, co jsem o ději věděla (a bylo toho docela dost vzhledem k neustálému doporučování) mě moc nelákalo. Ale musím říct, že jsem byla mile překvapena. Není to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla, ale líbila se mi. Stále se něco dělo a kniha vás vtáhla do děje. Rozhodně si myslím, že stojí za to si ji přečíst.

violet1313
18. dubna

Kdo nebrečel, lže. Nebo má kliku. Já brečela. Možná už kvůli představě toho,že sama umírám. A musím sledovat lidi okolo, kteří se na to dívají.
Hrozně mě tohle děsí, ne smrt, ale to před tím. A kdyby to mělo trvat měsíce? Bože.
Možná proto mě ta kniha vlastně hodně oslovila. Nebyl to skvost. Nebylo to něco neuvěřitelného, ale bylo to něco.
Vážně jsem si to užila (jak jen si umírání hlavních hrdinů užívat jde)

Nebylo to tak dobré jako knihy jako Je to i můj život nebo Ještě než umřu, ale rozhodně mi to něco dalo.
Líbily se mi rozhovory hlavních hrdinů, protože ačkoliv nepatřily do hlav nezletilých, ty děcka umírala. Možná proto jsem to všechno nějak přijala, tak jak je. Kniha je víc než průměr a dooručuju ji. Protože ať už je děj jakkoliv přeslazený, prostě zasáhne.

Toffee
17. dubna

Je to dobře napsaný dojemný příběh, který se dá číst různým způsobem. Může to být romantický a tragický příběh mladé lásky, ale i kniha o pocitech a prožívání těch, kdo ví, že nemají naději, o jejich touhách, vzteku, strachu i odevzdání. Je to ale třeba i zajímavý pohled na rodiny a blízké, kteří se vyrovnávají s faktem, že jejich dítě umírá.
Myslím, že tahle knížka si zaslouží být čtena mladými čtenáři, protože to není jen laciný sentimentální doják.

kendllajf
15. dubna

Knihu jsem dostala od kamarádky na narozeniny a dva roky(asi) mi ležela v knihovničce. Touha po romantickém příběhu byla tak velká, že jsem s malou nelibostí sáhla po této knížce, když už jsem neměla co číst. Z dosavadních komentářů a zpráv ze světa jsem věděla, že tato kniha neskončí dobře, a to mě štvalo, protože většina příběhů by měla skončit dobře, z důvodu, že opravdové životní příběhy končí už tak špatně, že už nad nimi nechci myslet ani nad knihami, ale musím říct, že je to velmi pěkné počtení. Co všechno jste si schopni splnit, když Vám smrt klepe na dveře.

sebemi
14. dubna

Nejdříve jsem viděla film, ale kniha mě i tak dostala, brečela jsem jak malá.

Janeyx
13. dubna

Řekla bych, že tohle je jedna z jeho slabších.. just sayin...

kazecha
10. dubna

Kdybych na tuto knihu nečekala v knihovně tak dlouho, snad bych ji ani nezačala číst ... dozvěděla jsem se, že moje dítě je taky onkologicky nemocné a v této knize se umírá a o nadějích tu také nemůže být řeč. Nicméně kniha je i o něčem jiném a můžu říct, že se mi líbila.

Globuska
04. dubna

U knížek s podobným tématem je dost těžké přiklonit se na jednu nebo druhou stranu. Četla jsem ji ještě předtím, než se zvedla "vlna odporu" a názor jsem na ní nezměnila ani teď. Mně chytla. Nedělali si z nemoci srandu prvoplánově. Oba si prošli peklem, které bychom nikomu nepřáli a vyrovnat se s něčím takovým chce pořádnou dávku odhodlání a síly. Dnešní mladí dospělí jsou mnohem víc cyničtější než bývali jejich předchůdci. Takže těžko soudit (a myslím si, že nám to ani nepřísluší), jak by se měli chovat.

V knize se ale dá najít mnohé. Minimálně dojemný cit, který naráží na nepřekonatelné překážky, láska v mnoha podobách, která přeje, trpí a je prožitá na 100%. Jako novodobí Romeo a Julie, kterým nepřejou hvězdy.

Stilinski_xoxo
03. dubna

Z Greenovek, ač jí všichno hrozně opěvují, mě zaujala nejméně. ejsem si jistá jestli to bylo kvůli tomu, že jí všichn tak chválily, ale prostě pro mě nejslabší...

PinkAlicorn
30. března

Krásná knížka! Dlouho jsem se jí bránila, protože kolem ní bylo hrozné haló, ale nakonec jsem podlehla. A je to dobře. Dojemný, vtipný, smutný příběh se spoustou krásných citátů :)

Pichoval
24. března

smutný příběh, u kterého jsem slzela. Ač je smyšlený, myslím si že může být i reálný

pastelka53
21. března

Mé srdce pookřálo ... Slzné kanálky se rozjely a nedaly se zastavit.
Málo kdy u knih pláču, ale tohle mě dostalo. Možná, že čím víc stárnu, tím víc jsem patetická ...

Láska, která rychle začala a rychle skončila.
Láska, ze které bychom si všichni měli vzít příklad - nefalešná, nezaložená na vzhledu, penězích nebo čemkoli jiném. Založená na NÍ a na NĚM, na dvou hvězdách, jejichž světlo vyhaslo příliš brzy, ale zanechalo tolik lásky ...

Richelle
17. března

Nevím proč, ale tato kniha mě nijak zvlášť nezaujala. Popravdě si nejsem jistá, zda si někdo může dělat legraci s toho, že je nemocný. Přišlo mi to zcela hloupé. Vyrovnávají se s tím vlastním způsobem. Přesto, na druhou stranu, se mi kniha líbila. Ukazuje, že zdraví a rodina jsou nejdůležitějšími prvky v našem životě, bez kterých se já osobně neobejdu.

EternityLove
16. března

Téma smrtelné nemoci, velké lásky a charaktery postav... to vše by se dalo tak krásně zpracovat. Dovedu si knihu představit v pojetí spisovatelky J. Moyesové, ale pana Greena ne. Čekala jsem od ní mnoho, bohužel zklamání, velké. Film pěkný, kniha docela o ničem. Nelíbilo se mi její zpracování, špatně se mi četla a autorovy myšlenkové procesy jsem nechápala. Ani jsem si nesedla s jednou postavou. Za mě ne!

Radvana
16. března

Líbil se mi popsaný cynický přístup teenagerů k nemoci- byli smíření a dělali si z rakoviny legraci,na rozdíl od rodičů, pochopitelně.Pracuju na onkologii,a takhle to ,obvykle, nebývá

sporran
12. března

Tato kniha otevřela stavidlo... Stává se vám, že se ve vás hromadí pocity a někdo, něco je najednou pustí ven. Co je vlastně smrt? Konec... Konec má přece všechno, tak proč mít strach? Smrt je tím nejhorším právě pro ty, kteří tady zůstávají. A pro umírající je často vysvobozením ze zoufalých bolestí, ale i ze zoufalého čekání. Smrt patří k životu a rakovina je bohužel v dnešní době bolestnou cestou ke konci života. Kniha, ač aspiruje na velkou americkou romantiku, tak v sobě nese zajímavý příběh, který se klidně mohl stát, protože takhle nemocní lidí, včetně takhle mladých jsou běžně mezi námi a mohlo to tak být. Zajímavé je zapojení knihy, právě knihy mohou být pro nás vodítkem, berličkou i stavidlem, co se otevírá. Každá kniha má svůj čas a tahle našla právě ten můj správný čas.

JmenujiSeZuzla
11. března

Tato knížka se mi dostala do rukou už dřív létě, ale asi jsem na ni ani neměla nálad až do teď. Viděla jsem film (samozřejmě slzička ukápla) a dneškem dočtena kniha.
Abych byla upřímná, asi polovina knihy mi přišla jako obyčejná nadprůměrná knížka, která má zasáhnout kousek člověka a trošku jsem se vzdávala představy o BESTSELLERU. Co mě ale zasáhlo více, byla část, kdy Gus umírá. Přišlo mi to jako velmi realistické a tak jsem s postavami prožívala každičkou vteřinku. Možná by se někomu konec zdál zdlouhavý (a taky že nebyl nejkratší), ale já jsem spokojená s koncem příběhu. Že se spisovatel nebál, vytvořit trošičku více reálný konec s tak hlubokou myšlenkou.
Knížka je pro mne asi spíše zklamáním než objevem, ale jsem ráda, že jsem s knihou přišla do styku a mohla tak okusit, trošku jiný život.

Tlapka
10. března

Ke knížce jsem se dostala možná o pár let později, než jsem měla - už jsem ve svých pětadvaceti asi starší než cílová skupina. Přijde mi dost nepatřičné, když tady teď napíšu, že tohle je fajn "oddechová" knížka. Fakt, fakt divné, a přitom je to pravda.
Dávám 4 hvězdičky,
- jednu za čtivost
- jednu za to, že jsem si trošku zaslzela, což se mi nestává
- jednu za postavu Izáka, protože ten byl přece jen nejuvěřitelnější a nejpřiměřenější (kdo mi lezl na nervy, byla Kaitlin, zjevení spisovatele v autě už se mi taky zdálo trošku moc)
- jednu za... já ani nevím, i když mám mnohé výhrady, tak tři se mi zdají málo. Postavy by to asi nazvaly jako úlitba rakovině. :)
Doufám, že s tímto tématem nezískám zkušenosti, ale třeba to fungování s bombou (až na schody popisované docela normálně) se mi zdálo přehnané. A nechce se mi věřit, že člověk s vědomím smrti v zádech chce hlavně koukat na reality show. Možná v nějaké přechodné fázi? Pochopila bych, kdyby se taková postava zlomila. Pochopila bych, kdyby se vybičovala k zažívání nevšedních věcí, žití naplno s tím, že nemá co ztratit (jako třeba v knížce Veronika se rozhodla zemřít), ale tohle mi přišel jako docela mdlý kompromis.
Láska je tu vykreslená krásně a doháněla mě k slzám - mluvím o pasážích o lásce rodičovské.
Čím menší celek, tím lepší. Některé věty toho obsahovaly opravdu hodně na malém prostoru. Některé scény doléhaly a působily tak, jak měly. Ale jako celek knížka přece jen trochu zaostává. No, užívám si ty detaily, takže proto je mé hodnocení v hvězdičkách pozitivnější než komentář samotný. :-)

KikinkaV
08. března

Kniha mi vedle čistě romantického filmu, připadala o dost zajímavější a emotivnější. Děj měl spád a celkový vývoj mě překvapil... Pár slz samozřejmě taky ukáplo, takže nemohu hodnotit jinak než 5*.

dancadragneel
06. března

Nevím proč ale prostě mě tato kniha nijak nezaujala. Možná velkým problémem bude, že jsem jako první viděla film a tomu dávám najednou větší přednost. Kniha mě nijak extra nezaujala.

Bonnet
05. březnaodpad!

Tři léta od nákupu uběhly a já začala se čtením. No. Možná jsem ani nemusela, protože bych si mohla nalhávat, že tvorba pana Greena není tragická. Je. A to z prostých důvodů - slabá a předvídatelná linka děje, který se vyvíjí až moc rychle, takže se čte sice pěkně, ale k čemu to je, když si člověk po odložení knihy nic neuchová a ještě slabší postavy. A hlavně ten hloupý motiv rakoviny a umírání, je toho zapotřebí? Přečteno v originále, na český překlad hozeno očkem a následně přetrpěn tik v oku. (Jo a věta my lungs suck at being lungs úspěšně konkuruje vnitřní bohyni z odstínů, tolik k mému váhání mezi žádnou a jednou hvězdičkou.)

Lokina
05. března

Nad touhle knihou jsem dlouho přemýšlela jestli si přečíst nebo ne. Nakonec jsem si ji vzala k maturitě a i když jsem z ní nebyla zkoušená, tak toho nelituji. Díky dojemnému, citlivému příběhu se kniha četla sama. Film jsem viděla až po knize, i ten se mi moc líbil :)

IvusP
24. února

Nejprve jsem viděla film a až poté četla knížku... A ač jsem u filmu řvala jako želva, knížka ve mně ani z daleka nevyvolala takovou vlnu emocí, a to v podstatě žádnou...

Filchie
23. února

Upřímně, opravdu nechápu, jak se něco takového mohlo stát bestsellerem a klidně se přiznám, že jsem knihu ani nedočetla, protože mě to prostě strašně nudilo. Nejde o nic originálního, ať už chceme mluvit o zápletce, nebo o autorově stylu... přesto však vím o pár lidech ze svého okolí, kteří po knize sáhli a po jejím přečtení se začali dívat i po jiných dílech, což je jedině dobře (proto taky ta jedna hvězda) a pokud Greenovy knížky někoho fakt baví, neberu mu to. Ale z mého pohledu je to prostě totální shit.

Elisbooks
16. února

Krásná kniha u které mi nejednou ukápla slza a v závěru jsem si pěkně poplakala. Knihu hodnotím jako skvěle napsanou s dojemným příběhem. Člověk může mít všechno, ale zdraví si prostě nekoupí. Hazel s Gusem k nemoci přistupovali s nadhledem a na svůj věk díky tomu byli velmi vyspělí a pokorní. Líbily se mi také životní citáty z knihy a nejvíc Gusův: ,,Jsem na horský dráze, která jede jenom nahoru, kamaráde." Určitě doporučuji přečíst, ale připravit si taky kapesníčky :-)

bubblebut
15. února

Špatně se četla z jednoho důvodu - první jsem totiž viděla film. Nedělejte to! Zkazí vám to celkový dojem a budete stále srovnávat knihu s filmem, a to je škoda :)

Vlajdula
13. února

Docela pěkná kniha. Ale neplakala jsem :-(.

slaska77
12. února

Hezký příběh, ale nevím, jestli přinesl něco nového. Knihy s podobnou tématikou se píšou podle téměř identického mustru, takže ničím moc nepřekvapil. Holt jsem to četla těsně po "Než jsem Tě poznala" a "Vypravěčce" a neubráním se srovnání.

Sarka25
11. února

Jelikoz jsem zdravotnik tak tao kniha pro mne byla zajimava .. krasny pribeh o tom ze ikdyz je clovek nemocny tak muze najit lasku .. nekolikrat jsem i plakala ..opravdu krasna kniha..

hadenka
09. února

tato kniha se mi strašně líbila ,ale do dalších knih jsem se nemohla už začíst, nebavilo, nemohla jsem se prokousat dějem