Alice Crowleyn
přečtené 140
Skleněný trůn
2015,
Sarah J. Maas
Pustit se do této série po Dvorech byla chyba. Jde vidět, že to autorka psala jako teenager a upřímně jsem knihu malém nedokončila. Hlavní hrdinka je nesnesitelná. Očekávala jsem zkušenou, bezcitnou, chytrou a arogantní nájemnou vražedkyni, ale dostala jsem mladou hloupou holku, která je prakticky neschopná. Nejen, že se jako trénovaný vrah nechová (sníst bonbóny, které našla v pokoji aniž by věděla od koho jsou - zatímco v paláci umíral soutěžící za soutěžícím....), ale její chování absolutně neodpovídá jejím zkušenostem. A její věk ji absolutně neomlouvá. Její rodiče byli zavražděni, od osmi let byla trénovaná Arobynnem, několik let plnila mise, pak byla zrazená a rok strávila v Endovieru. Po tomhle všem se člověk nechová jako rozmazlená princezna, ani když je stále teenager. Díky bohu za Dorianův a Chaolův pohled, jinak bych to vzdala. Děj a svět jako takový je zajímavý a budu pokračovat. Jen kdyby Celaena nebyla hlavní postava -.-... celý text
Půlnoční koruna
2016,
Sarah J. Maas
Prvních pár kapitol to vypadalo, že se hlavní hrdinka konečne vzchopila, ale bohužel se ukázalo, že tomu tak není. Opět jsem knihu malém hodila z okna, obzvlášť v momentě, kdy se madam pokusila zabít jednu z dalších hlavních postav jen proto, že má v hlavě místo mozku mech. Co musím uznat je, že děj se začíná prohlubovat a nemůžu se dočkat, až se dozvím víc. I samotný styl psaní byl v této knize již lepší a ne tak infantilní, což je veliké plus (četla jsem v originále, netuším, jak vypadá český překlad).... celý text
Prázdné sliby
2021,
Lexi Ryan
Nejdřív musím zmínit, že jsem knihu četla v originále, takže nemůžu hodnotit český překlad. Každopádně jsem takhle zklamaná po přečtení knihy již dlouho nebyla. Příběh je jen slátanina několika již existujících (a velice populárních) knih. Některé scény jsou tak podobné jiným příběhům až si člověk říká, jestli je to vůbec legální. Hlavní hrdinka je otravná, dětinská a tak hloupá, že to ani není možné. Osobně na mě působila jako sotva dvanáctileté dítě a ne sedmnáctiletá dívka, která měla doposud opravud těžký život a musela se sakra otáčet, aby vůbec sebe a sestru nějak uživila. Děj postrádá emoce a hloubku. Strohé a nezajímavé. Jen jsem se modlila, aby už byl konec. Hrůza.... celý text
Z krve a popela
2021,
Jennifer L. Armentrout
Jak já se na knihu těšila! Anotace mě uchvátila a těch pár recenzí, co jsem četla, mě velice navnadilo. O to tvrdší byl pád po přečtení. (hodnotím originál, netuším, jak vypadá český překlad) Začátek knihy vypadal slibně. Ačkoliv nás autorka hodí do světa, o kterém prakticky nic nevíme a sem a tam hází výrazy, které jsou pro čtenáře úplně cizí a tím pádem to poněkud kazí požitek ze čtení, člověk si říká, že to vše přijde později, a tak vydrží. Bohužel, za mě to řádné vysvětlení nepřišlo. Worldbuilding je v této knize velice ošizen. Plno věcí nedává smysl nebo je nedomyšleno (a to říkám i přes to, že jsem přečetla dvě a půl knihy). Postavy za mě byly ok. Je fakt, že Poppy je poněkud naivní a v některých ohledech hloupá, ale to se dá asi pochopit, vzhledem k tomu, kde a za jakých podmínek vyrůstala. Co na knize ovšem nemohu vystát jsou ty neustále se opakující a recyklující se rozhovory a vnitřní monology. Během celé knihy člověk čte neustále jedno a to samé akorát řečeno jinak. Lezla jsem z toho po zdi. Nejhorší na tom všem je, že samotný nápad mě velice zaujal. Ale styl, ve kterém je to napsané zkrátka není nic pro mě. Kniha by si zasloužila pořádný edit. Takhle to vypadá, že ji autorka prostě napsala na první dobrou, zkontrolovala pravopisné a gramatické chyby a tím to skončilo. Ale to rozhodně nestačí. Kdyby si k tomu sedl pořádný editor, mohla by kniha být zkrácena klidně i o 200 stránek a na ději by se nic nezměnilo. Což samo o sobě vypovídá o kvalitě... 2,5 hvězdy za námět - ten mě opravdu zaujal. Jen zmíním že opakování a recyklace dialogu i monologu se rozhodně nezlepší ani v druhém ani ve třetím díle. A to je taky ten hlavní důvod, proč jsem třetí knihu ani nedočetla a v sérii nebudu pokračovat. Neskutečné zklamání.... celý text
Svůdné nebezpečí
2014,
Wendy Higgins
Svůdné nebezpečí se mi líbilo víc než první díl. Je pravda, že Anna je stále stejně otravná (co se Kaidana týče), ale za to jsem hvězdu strhla a kromě pár dalších menších zádrhelů jsem si knihu opravdu užila. Menší spoiler! Musím ale říct, že jsem momentálně v takovém menším transu. Nemůžu z hlavy dostat to, jak jedna z mých oblíbených postav umřela. Pořád se mi to přehrává před očima, jako kdybych to snad viděla ve filmovém zpracování a je mi smutno... T_T... celý text
První
2015,
Kiera Cass
Bezesporu nejlepší kniha ze série. Obzvlášť se mi líbilo, jak se autorka vypořádala s tím trojúhelníkem. Ve většině knih, kde milostné trojúhelníky najdeme, je autor nedovede dobře napsat a už vůbec ne zakončit. V tomto případě to tak ale není. Vztah Americy - Aspena - Maxona skončil dle mého názoru výborně. To je taky věc, která mě přesvědčila knize dát plný počet, tedy 5/5. SPOILER Vždycky mě štve, jak autoři dělají z toho nechtěného 'vrcholu' trojúhelníku bastardy, záporáky, nebo se jich jednoduše zbaví. To se tady ale nestalo a jsem za to neskutečně vděčná, protože danou postavu zbožňuju! Epilog je nezapomenutelný!... celý text
Elita
2015,
Kiera Cass
Tolik smíšených pocitů...ani nevím, kde bych měla začít. Snad tím, že nechápu, proč každý nenávidí Aspena? Neříkám, že je bezchybný, ale rozhodně si nemyslím, že si zaslouží tolik nenávisti. Co udělal tak strašného? Pokud máte chuť někoho obviňovat, je to spíš America, která Aspenovi neřekla NE. Samozřejmě, že se bude pořád snažit, když mu dává naději. Když už mluvíme o Americe... nevím, jestli jsem obě dvě knihy četla s obrovským nadhledem, protože jsem se bála, že mě hlavní hrdinka dovede k šílenství, ale ani v Elitě jsem neviděla nic, co by z ní dělalo nesnesitelnou protagonistku. Jasně, je nerozhodná, ale když si představím, že jsem v její situaci, asi bych se chovala podobně. Je pravda, že od ní není hezké jak Aspena a Maxona vodí za nos, ale svým způsobem je to pochopitelné. Musíte brát v potaz, že pokud se rozhodne pro Maxona a vezme si ho, časem se z ní stane královna a na to America rozhodně není připravená - a vzhledem k tomu, kde vyrůstala si ani moc nevěří, že by to zvládla. S Aspenem zase strávila dva roky a nikdy ho nepřestala tak úplně milovat. Navíc je jí sedmnáct. Kdo se v sedmnácti chová rozumně? Další věc, co mnohé možná šokuje, je fakt, že...Maxon u mě v této knize opravdu klesl. V Selekci byl v pohodě, ale v Elitě se mi extrémně znechutil. Obzvlášť v jedné scéně. Nejdřív jsem si myslela, že k tomu byl tak nějak dotlačen, ale když se ukázalo, že ne, že jen využil situace, aby ze sebe 'dostal trochu stresu a uvolnil se'... odporné. Na konci knihy si to trochu urovnal, ale rozhodně ne dostatečně. Kdybych měla být upřímná, v tento moment mám mnohem raději Aspena a přála bych si, aby dostal opravdovou šanci (což se, jak všichni víme, určitě nestane). Co se krále týče... už v prvním díle jsem věděla, co je zač. Jeho chování v tomto díle mě vůbec nepřekvapilo a opravdu jsem si přála, aby ho při útoku rebelové zabili! Já toho chlapa nenávidím! Celkově jsem si knihu užila, ale zase nemohu dát plný počet hvězd. A to zejména proto, že se mi nelíbila rapidní změna v chování mezi Americou a Maxonem. Asi je to tím, že jsem knihu četla hned po dokončení Selekce, ale vztah mezi nimi byl úplně jiný, než na konci prvního dílu. V Selekci k sobě měli blízko, ale v Elitě si hned od začátku skákali do náručí a padaly tam slova jako 'miláčku' a celé to tak na mě působilo, jako kdybych měla špatnou knihu, ve které chybí několik desítek kapitol.... celý text