Karel Floss životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1926

Životopis

Rodiče byli drobní živnostníci, jeho bratrem je Pavel Floss. – Od r. 1934 bydlel v Olomouci, kde také v l. 1937–45 studoval na Slovanském gymnáziu (1944–45 byl totálně nasazen). Po maturitě zapisoval slovanskou a klasickou filologii a filozofii na FF MU (1945–46) a FF UP (1946–50). V l. 1948–50 absolvoval Studium generale ordo praedicatorum (OP). Jeho hlavní učitelé byli F. Novotný, O. Králík, K. Janáček. Od 16 let se aktivně účastnil Akademických týdnů organizovaných M. Habáněm. R. 1950 je internován v Broumově, s návaznou službou u PTP do r. 1953. Po propuštění z PTP mohl najít zaměstnání pouze v zemědělském výzkumu, v oboru knihovnictví a informatiky (Olomouc, Praha). V 80. l. absolvoval na UK postgraduální studium aplikované logiky. V době totality pořádal bytové semináře (společně s bratrem Pavlem) a účastnil se Ekumenického semináře v Praze-Jirchářích (ve spolupráci s J. Němcem a L. Hejdánkem). Badatelsky spolupracoval s M. Habáněm a J. L. Fischerem, u něhož v r. 1968 obhájil dizertační práci o čase a dějinnosti (tiskem až 1991); téma vyrůstalo ze spolupráce s malířem R. Kutrou (srov. jeho knihu Die Schule des Sehens, 1994). Autorsky se podílel na samizdatových sbornících Corona amicorum (R. Kalivodovi, 1983) a Na hrázi neobvyklého osudu (J. Zumrovi, 1988). Od r. 1990 působí jako odborný asistent, od r. 1991 jako docent filozofie na katedře filozofie FF UP. V Sázavě n. Sázavou (kde má od r. 1985 trvalý pobyt) založil (1993) vzdělávací a ekologickou nadaci Prokopios, kde kromě jiných akcí pořádá Letní filozofické školy, a to v duchu Platonovy a Benediktovy ideje tvůrčího významu soubytí a soužití.

Za jádro filozofie pokládá metafyziku, o níž soudí, že je trvale oprávněná přinejmenším jako aporetická disciplína; vychází přitom z klasického řeckého základu (s důrazem na autokritického Platona v dialozích Parmenidés a Sofistés). Platonsko-aristotelovské východisko chce pomáhat dovršit v syntéze s neesenciálně pojatým Tomášem Akvinským, jenž se vymyká Heideggerově paušální kritice dosavadní metafyziky – zapomenutost na bytí se Tomáše netýká (srov. studie v E. Steinové), ale i s podněty z neevropských kulturních okruhů. Kromě zvýraznění bytí oproti bytnosti je podle F. třeba akcentovat a tvůrčím způsobem rozpracovat kategorie času (zakládající dějinnost křesťanské zvěsti) a triadismu (uvolňující od Augustina přes Komenského a Ch. S. Peirce až po bamberskou trinitární školu, E. Steinovou a teologii osvobození cestu od statického monismu k legálnímu pluralismu). Spřízněné tendence nalézá F. překvapivě i ve strukturalismu svého učitele J. L. Fischera (nesubstanční ontologie, zvýraznění kategorie relace), k jehož skladebné filozofii se hlásí též pro její silný sociální náboj (budoucnost Evropy je spjata s prosazením strukturálního, tj. skladebně-sociálního prototypu). Tyto rozvrhy a iniciativy jsou podle F. dobře slučitelné s autentickým, nefundamentalistickým křesťanstvím, přičemž právě křesťanská trinita může přispět k žádoucímu propojení mezi klasickým kulturním odkazem a oprávněnými nároky na disens a pluralitu – jedině trinitární spekulace je s to nabídnout životaschopný model vazby mezi dvěma základními pojmy veškeré dosavadní i budoucí ontologie, mezi jednotou a mnohostí. Výsledky své snahy o objasnění fenoménu triád a triadistiky, zejména v návaznosti na kategorii času a dějinnosti, předkládal jednak na mezinárodních kongresech (Řím 1974: Thomas v. Aqu. und die Kategorie der Zeit; Bonaventura v. B. und die Probleme der Geschichtlichkeit), jednak na komeniologických kolokviích (převážně v Uherském Brodě). Od 80. let spolupracuje s H. Beckovou trinitární školou v Bambergu (Bibliotheca Trinitariorum). Podílel se na komeniologických edicích, zejména na českém překladu a výkladu Obecné porady o nápravě věcí lidských J. A. Komenského (1992). Po r. 1989 se věnuje soustavněji též otázce, zda a jak může křesťanství přispět ke kulturnímu a sociálnímu rozvoji soudobé společnosti. (zdroj životopisu: FF MU)

Ocenění (1)

2012 - Výroční cena Nadace Český literární fond (Výroční cena za literární tvorbu) - kniha Bůh vždycky zatřese stavbou