Zločin a trest zajímavosti

Zločin a trest https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462733/mid_zlocin-a-trest-nZm-462733.jpg 4 2698 2698

Sociální román s výrazným psychologickým akcentem od slavného ruského realisty 19. století vypráví osudový příběh Rodiona Romanoviče Raskolnikova, mladého člověka, dohnaného strádáním až k vraždě. V bezvýchodné životní situaci spáchá mladý hrdina, bývalý student, vraždu, pro kterou najde ospravedlnění ve své osobité filozofii, jejímž prizmatem posuzuje soudobou společnost. S uměleckým mistrovstvím líčí autor v románu detailně život velkoměstské chudiny, jejíž charakter je utvářen nespravedlivým společenským řádem. Třebaže Dostojevskij pokládal zlo za neoddělitelnou složku lidské duše, viděl východisko v pokoře a v přilnutí k Bohu, k němuž také přivedl svého kajícího se hrdinu. Román zůstává jedním z nejsilnějších výkřiků lidskosti své doby, dožadující se spravedlnosti pro malé a utlačované, a zároveň je naléhavou výzvou, burcující k odstranění sociálních křivd. V MKP 1. elektronické vydání.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: ekniha , Městská knihovna (Praha)
Originální název:

Преступление и наказание (Prestuplenije i nakazanije) , 1866


více info...

Zajímavosti (2)

Jména postav odpovídají jejich charakteristickým vlastnostem. Tomuto jevu se říká Nomen omen (z latiny doslovně "jméno znamení"). Např.:

Jméno / slovo / význam ruštině
Rodion Romanovič Raskolnikov / raskol / rozkol
Dmitrij Prokofjič Razumichin / razum / rozum
Semjon Zacharovič Marmeladov / marmelad / marmeláda (LiberX)


Dostojevskij napsal Zločin a trest v německém Wiesbadenu mezi červencem 1865 a únorem 1866. V té době měl velké problémy s dluhy, které si nadělal hazardními hrami, ale také svou snahou pomoci rodině svého zemřelého bratra Michaila (†1864). Myšlenku na napsání románu měl však již od poloviny 50. let, kdy se vrátil z vězení a vyhnanství v Omsku. Do vyhnanství se dostal za svou účast v kroužku utopických socialistů tzv. Petraševců. Po odpykání trestu však Dostojevskij mění radikálně své názory a je přesvědčen, že násilná revoluce nemůže být řešením, protože násilí plodí zlo a zlo páchané ve jménu dobra se nakonec obrátí proti svému původci. Takto bývá často interpretován Zločin a trest. (Kamčari)