Robert A. Heinlein

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1907 - 1988

Populární knihy

/ všech 36 knih
Hvězdná pěchota
Hvězdná pěchota
Dveře do léta
Dveře do léta
Cizinec v cizí zemi
Cizinec v cizí zemi
Vládci loutek
Vládci loutek

Nové komentáře u autorových knih

Vládci loutek Vládci loutek

„Čím jsem starší, tím víc si užívám zlatou éru sci-fi, ve které je daleká budoucnost (v této knize rok 2007) vlastně už naší současností, respektive minulostí. Představy autora nemohou být asi vzdálenější realitě. Připisuji to tomu, že v době psaní knihy bylo nejspíš v mysli pana Heinleina stále přítomné peklo druhé světové války, probíhající válka studená a zároveň optimistické technologické vyhlídky do budoucna. Vždyť, když se podíváme, jaké výdobytky techniky jsme vytvořili od roku 1900 do 1951 (rok vydání knihy), tak proč bychom v roce 2007 neměli trojživelná vozidla schopná létat, jezdit i plavit se, nebo drogu zpomalující čas... ale na smart-phony a sociální sítě byl i Heinlein krátký. Vlastně žijeme v budoucnu, jen trochu jiném. Místo těch velkých hraček a mechanismů jsme zapracovali na těch malých a příručních... ... pokud se člověk dokáže od tohoto oprostit a přistoupí k dílku s pokorou a prázdnou myslí, objeví velmi zajímavý příběh s mimozemskou civilizací, kterému nechybí nápad, akce, děs, romantika... sakra, ono to má všechno. A navíc zabalené strohým, řízným jazykem. Za mě lepší Henleinovina, která stojí za přečtení.“... celý text
— Profesorskey

Dveře do léta Dveře do léta

„Dveře do léta :) :) :) Od Heinleina jsem si letos chtěla něco přečíst na 100%. Jenom jsem pořád nevěděla, čím začít. Co to bude, o tom nakonec rozhodla náhoda. Znáte ty večery, kdy sedíte před televizí, nevíte, na co se podívat, přestože v listu máte alepsoň třicet filmů a stejný počet  seriálů, ale nakonec váš večer skončí tak, že do listu přidáte dalších deset a stejně se kouknete na něco, co už jste viděli. Takhle já úplně náhodou narazila na adaptaci právě téhle knihy. A proč by náhoda (spíš to náhoda nebyla, Takahiro Miki teď bude mít na Netflixu nový film a Kento Jamazaki taky) nemohla z mé strany být braná jako znamení? Záleží na interpretaci. Jak moc to chcete. Tak jsem si "vybrala" právě Dveře do léta. A co k tomu říct? Bylo to vážně skvělý!!! Kniha Dveře do léta mi neskutečně sedla. Celý ten příběh a co se tam stalo, bylo prostě úžasný. Zrada, cestování v čase, časová smyčka, "trochu jiná" milostná linka, technologie, chytrý řeči, filozofický zamyšlení. Tam bylo úplně všechno! A to všechno bylo vážně moc hezký. Taky moc fajnově napsaný. A teď myslím volbu slov a jak celý text vypadá, tohle mi sedlo. Začátek je navíc poměrně dost vtipný. Ale jak jde děj dál a všechno začíná být vážnější, ubývá humoru, ale to mi nevadilo, protože děj je zároveň napínavější. A předvším se všechno začíná hezky propojovat. Stačí prostě vědět, co v životě chcete, a za tím si jít. Ale úplně nejvíc bylo číst si (to mám ráda vždycky) ty autorské představy budoucnosti. Protože ono to působí vždycky trochu jinak, když je řeč o době, která se v naší přítomnosti ještě nestala nebo když je evidentní, že my už tady v té době nebudeme. A když doba v knize předběhne naší už prožitou dobu. Navíc tady je fajn, že tady je to napsané tak nějak univerzálně, jako kdyby bylo jedno, kdy se kniha bude číst. Ta sci-fi část je vážně dobrá, všechny vynálezy s nápadem, do toho příjemné detektivní propletení. A potom ta část ohledně životní lásky. Mě to přišlo v pohodě. A nebudu sem psát dovětek: "Ale chápu, proč to někomu mohlo vadit.". Možná by to dneska už autorsky neprošlo, ale nejsem si jistá, zda zrovna v knize, kde i v šedesáti letech můžete vypadat na třicet, je podstatné zrovna tohle řešit. Navíc optikou dnešní doby, to někomu může zklesovat, což je totální kravina. A opravdu dobře se s tím pracuje v závěrečném "propočtu" :) Tohle se moc povedlo a jsem ráda, že jsem knihu četla. Jsem zvědavá na adaptaci :)“... celý text
— Lenka.Vílka

Hviezdna pechota Hviezdna pechota

„Robert Heinlein pri písaní Hviezdnej pechoty ani len netušil kultúrny dopad svojho diela. Kniha napísaná v priebehu len pár týždňov: - položila základy militaristickej sci-fi literatúry - stala predlohou pre rovnomenný a dnes už kultový film - inšpirovala vznik populárnej videohry Helldivers 2 Kniha, rovnako ako film, sleduje kariéru mladého mariňáka Johnny Rica v armáde Mobilnej pechoty (slovné spojenie Hviezdna pechota sa v knihe ani raz nevyskytne) v boji proti Arachnidom. Podľa tohto opisu by malo ísť o dynamickú a záživnú knihu, no popravde tomu tak nie je. Knihe chýba sústredenejší a vôbec zaujímavejší dej. To sa dá pripísať Heinleinovej osobnej skúsenosti z armády, vďaka ktorej vie, že vojny nevyhrávajú jednotlivci, ale koordinovaná skupina, v ktorej si každý plní svoju úlohu. Pocit príslušnosti jednotlivca vo vojenskej mašinérii je teda prítomný a uveriteľný, no nie je veľmi čitateľsky zaujímavý. Hviezdna pechota má však aj iné, zásadnejšie problémy. Na jednej strane to sú slabé dialógy, pripomínajúce amatérske texty na Wattpade. Kým však problém dialógov sa dá pripísať rýchlosti, v akej bola kniha napísaná, druhý problém sa týka autora ako takého. Heinlein totižto skrz postavy prezentuje svoje militaristické názory (napríklad plné občianske práva majú len veteráni). Na vyjadrení názorov, samozrejme, nie je nič zlé, ale ich forma a frekvencia narúšali už tak kolísavú dynamiku knihy. A okrem toho otvárajú otázku či chcel Robert Heinlein napísať román, alebo politický manifest. V každom prípade však knižnej Hviezdnej pechote patrí vďaka za vytvorenie militaristického subžánru sci-fi. No na záver môžeme s pokojným svedomím povedať, že filmová adaptácia Paula Verhoevena je výrazne lepšia ako kniha.“... celý text
— LubomirSottnik

Sirotci oblohy Sirotci oblohy

„Kdo by čekal, že bude mít první příběh o generačních lodích tak zajímavou myšlenku. Posádka lodi po generacích zapomněla, že jsou nějakou posádkou a loď vnímají jako jediný svět, který je středem vesmíru, za jehož hranicemi nic není. Veškeré gravitační zákony apod. si interpretují úplně jinak a teprve postupem času někteří členové posádky zjišťují, jaká je realita. Sirotci oblohy jsou skvělým příběhem o úpadku společnosti a vzniku dezinformačních a fanatických skupin... jestli to tak tedy autor myslel. Konec je poměrně plytký, ale hlavní myšlenka díla to zachraňuje.“... celý text
— ArkAngel

Dveře do léta Dveře do léta

„Tuto knihu jsem si koupil týž den, kdy vyšla. Nikdy jsem koupě nelitoval a s chutí jsem si ji přečetl znovu. Skvělý příběh, ve kterém je i kocour“
— felia

Přejít na knížky autora