Helena Norberg-Hodge

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

„Kniha se skládá ze tří částí, první dvě určitě stojí za přečtení. V první části popisuje Ladak (tzv. Malý Tibet) z doby, kdy tam přijela poprvé v roce 1975. Z našeho pohledu primitivní společnost, která se naučila žít v relativně nehostinné krajině udržitelně, šetrně a spokojeně. Celkem věcně popisuje její názorový převrat, jak si danou společnost oblíbila s jejími klady i zápory. Lidé, kteří žijí v malých komunitách pár desítek lidí, kteří automaticky myslí na druhé, vyhýbají se sporům. Mají nějakou kulturu, léčitelství, ale i dětskou úmrtnost, která jim vlastně pomáhá žít udržitelně, protože populace je tak akorát, co nehostinná krajina dokáže tak akorát uživit bez závislosti na vnějšku. V druhé části popisuje, jak centrální indická vláda buduje silnice, dieselové mlýny, dováží palivo na zimo, dotuje nemocnici a jaký to má vliv na komunitu, jak se stávají závislými, rozpadají se rodiny, přestávají být spokojení. Třetí část už je horší, plná subjektivních názorů autora, propagace jeho aktivit, se kterými lze i nemusíte souhlasit - oproti prvním částem, je třetí část zbytná. Tahle kniha může spojit lidi s různorodými názory. Velmi souhlasím s tím, jak autor kritizuje dotace, centralizaci moci, zvláště na větším území. Je hodna zamyšlení. Svým způsobem mi připomněla knihu Tajemství přirozené výchovy. Máme se co učit od "primitivních" společností. Pro začátek bychom mohli přestat s dotacemi, regulacemi, které jen posilují vliv velkých korporací a ty do značné míry mají pak vliv na primitivní společnosti. Místní malé komunity ale v rozporu s názorem autorky i svobodný obchod mohou leccos změnit. Na rozdíl od myšlenky vnucovat něčí subjektivní dobro jinam podpořené dotacemi a regulacemi...“... celý text
— vladku

Naše budoucnost je lokální

„Brak. Nejvíce člověk ušetří ne využíváním slevových akcí, ale prostým nekoupením zbytných věcí. A stejně tak vidím přínosnost této knihy, pro ekologii bude nejpřínosnější ji prostě nekoupit, přínosy jsou dle mě menší než náklady na tisk knihy. A to, co shledávám nejužitečnějším, příručka pro kolibříka, je dostupné online. Jinak je to „hezká“ ukázka zaujatého pohledu. Kniha obsahuje spoustu faktu, polopravd, i dezinterpretací, mnohé ozdrojovaná. A pak tyto fakta, ty negativní jsou přisouzeny autorem odsuzovaného jevu – v případě této knihy globalizaci a ty kladná jsou přisouzeny autorem uctívaného jevu – v případě této knihy lokálnosti. Naštěstí je to děláno tak okatým jevem, že to člověku udeří po pár stránkách cca 40. stránka).a Stručný popis knihy? Za všechno může globalizace. Je zjevné, že autorka je etatista. Mnohé z těch kritizovaných věcí správně nepřímo popisuje, že jsou za ně vinni státy, centralizované chování, nicméně autorka místo kritiky státu kritizuje globalizaci. Na jedné straně kritizuje, jak rodičovství nebo tvorba vlastního jídla je ohodnocena nulu, aby o kousek dál to ani nezmínila, když zmiňuje nerovnost na světě, která používá stejné dříve kritizované ukazatele. Na jedné straně kritizuje, že je málo regulací firem, aby o kousek dál správně identifikovala, že současné regulace decimují především menší firmy, větší firmy rozloží náklady do větších objemů či jinak je lépe zvládají. Na jedné straně kritizují, že státy mají „málo“ moci oproti korporacím, aby o kousek dál říkali, že je potřeba místo státních silnic a dálnic, investovat do lokálních projektů. Na jedné straně mluví o tom, jak globalizace nutí lidi pracovat místo být v komunitách, a na jiném místě řeší alá Marx tvorbu pracovních míst. Kniha je plná takových rozporů, argumentačních faulů jak falešných dilemat. Kniha zklamala nenaplnila možný potenciál. Nejužitečnější částí je dostupný online: https://www.peoplecomm.cz/prirucka-pro-kolibriky Kniha plná inspirativních lokálních aktivit, bohužel nejde do hloubky a tak praktické otázky zůstávají nezodpovězeny. Škoda, že ve svém textu víc nepomáhá lokálním službám jak prakticky lépe probruslit spletí regulace. Nebo jak zastavit dotace, pobídky, regulace a další státní zásahy, protože ty nejvíce pomáhají velkým firmám. Mnohé projekty, co obdivuje jinde, by v EU plné certifikací, regulací nešli zrealizovat.“... celý text
— vladku

Naša budúcnosť je lokálna

„V tejto knihe sú zaujímavo popísané negatívne dopady globalizácie – od rôznych sociálnych a zdravotných dopadov, po klimatickú zmenu. Ako alternatívu autorka presadzuje decentralizáciu a návrat k lokálnym ekonomikám, pričom argumenty má celkom presvedčivé. Som na 100% stotožnený s myšlienkou formou zdola aj zhora obnovovať lokálne ekonomiky na úkor ekonomickej globalizácie, no nezdieľam príliš autorkine utopické vízie, že odstránením globalizácie a decentralizáciou sa ľudia vrátia do bodu, keď žili šťastnejšie, bezstarostnejšie a solidárne k sebe navzájom, pretože si myslím (a utvrdili ma v tom aj knihy ako napr Kolaps od Jared Diamonda), že takýto bod v histórii ľudstva reálne neexistoval, navzdory niekoľkým výnimkám, ktorými autorka argumentuje (napr obyvateľmi Indickej náhornej oblasti Ladak, ktorí sú však dnes už globalizáciou psychicky a kultúrne zničení tiež). Mali by sme ničiť ekonomickú globalizáciu a obnovovať lokálne ekonomiky, obnovovať domácu výrobu a spotrebu. Je to jedna z kľúčových problematík sveta, ktoré by sme mali riešiť. Páčilo sa mi, ako prehľadne a zrozumiteľne je táto kniha písaná, a navyše bez nadbytočného politizovania. Odporúčam na prečítanie.“... celý text
— whack

Naše budoucnost je lokální

„Ach jo. Tahle knížka je tolik tolik potřebná, ale hrozně špatně napsaná. Hrozně mě to připomíná styl jakým studenti píšou diplomky, včetně mě. Takovéto: uf informace jsem tam narvala, pryč od toho. Mám prostě neodbytný dojem, že původně to byl jeden obří dlouhý odstavec, který nakladatel nechal rozškubat na části a opatřit mezititulky. Jednotlivé věty jsou v pořádku, tematické rozčlenění také, ale čte se to absolutně mizerně.“... celý text
— roso.mak

Naše budoucnost je lokální

„Kniha ukazuje,jakým zlem je globalizace.O co vše nás obrala a jaké jsou její důsledky.Neveselé,neradostné čtení.“
— pepe837

Přejít na knížky autora