Frank Miller

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1957

Populární knihy

/ všech 23 knih
Xerxés: Pád domu Dareiova a vzestup Alexandrův
Xerxés: Pád domu Dareiova a vzestup Alexandrův
300
300
Velká tučná zabijačka
Velká tučná zabijačka
Ten žlutej parchant
Ten žlutej parchant

Nové komentáře u autorových knih

Batman: Rok jedna Batman: Rok jedna

„Batman: Rok jedna je jeden z prvních komiksů, které jsem četl. Dobře, přiznávám, nečetl jsem jej, jelikož mě v mém útlém věku zaujala kresba, která mě nepřestává fascinovat dodnes. Jedná se vůbec o první DC komiks, který jsem četl. Dříve jsem hodně ujížděl na konkurenci, která vydávala komiksy se Spider-Manem a X-Meny. Když jsem Rok Jedna četl poprvé, nebyl jsem tolik zaujat příběhem. Byla to kresba, díky které jsem prožíval napínavé dobrodružství Temného Rytíře a nezkorumpovaného policisty Jima Gordona. Kresba ve mně evokovala pocity napětí a nebezpečí. Nemohl jsem se od ní odtrhnout a vnímal jsem každičký panel a detail postavy s nepopsatelným údivem a nadšením. Dříve jsem komiks vnímal jinak, než jej vnímám dnes. V dětství mě hlavně zajímal každičký panel s Batmanem. Všechny výskyty Bruce Waynea v těsném netopýřím obleku, jak se mračí, rve, či jen pózuje. Příběh mě absolutně nezajímal. V té době byl příběh samotného komiksu ještě nad moje chápání. Dnes zjišťuji, že to není jen příběh Bruce Waynea/Batmana, ale také gothamského detektiva Jamese Gordona. Ironií je, že komiks sice nese název Batman: Rok jedna, ale začátky Temného Rytíře mě tolik nezaujaly. Batman je z části vedlejší postavou, které James Gordon silně šlape na paty. Příběh o nejlepším komiksovém detektivovi zastiňuje budoucí komisař zkorumpovaného města Gotham. S každou stránku jsem se těšil na další panel s Jimem Gordonem bojujícím se svými osobními a profesními problémy. Na závěr mohu jen dodat, že jej oceňuji více než před těmi 12 lety, když jsem Rok Jedna četl poprvé. Nepochybně se jedná o svatý grál komiksu, zasluhujíc svou slávu a lesk, které mu právem náleží.“... celý text
— KingNut123

Batman: Návrat temného rytíře Batman: Návrat temného rytíře

„Nebudu předstírat, že se vyznám v historii superhrdinského komiksu. Nevyznám. A chápu, že někdo může Návrat považovat za historický milník a vnímat to pod úhlem doby, ve které vznikl... Ale moje subjektivní hodnocení, odehrávající se v tomto bodě časoprostoru, je takové, že se mi to hergot nelíbilo. Od kresby přes tempo a styl vyprávění až k postavám samotným. Spíše ve mně zůstal pocit, že z tak zajímavého motivu, jako je stárnoucí Batman, šlo přeci vymáčknout více.“... celý text
— potoo

Wolverine Wolverine

„„Zvíře ví, čím je, a přizná to. Člověk tuší, čím je... ale klade si otázky. Má sny. Snaží se. Mění se. Roste.“ Wolverine v rukách Chrise Claremonta opravdu vyrostl. Pořád je to zuřivá, nezkrocená šelma s instinktem zabíjet a nenávistí v každém póru svého těla, ale možná poprvé tady v této čtyřdílné minisérii vidíme i Logana člověka. Člověka, který si klade otázky, přemýšlí nejen o sobě, ale i lidech okolo, přičemž jim věnuje o něco více pozornosti než jen coby objektu, určenému k efektivnímu zabití. Láska, čest, odplata a spravedlnost na japonský způsob, co víc si přát? Příběh má vysoký dramatický potenciál, ale i přemýšlivější okamžiky, které dávají prostor zkoumat Wolverinovu osobnost. Je to krátké, rychlé a uzavřené vyprávění, které má všechno, co je potřeba pro dobrou zábavu. Frank Miller na postu výtvarníka odvádí zatraceně dobrou práci. Claremontovy vize naplňuje beze zbytku a s originalitou sobě vlastní. Je silný v celkovém pojetí i drobnokresbě, vyhýbá se laciným efektům i pompézním scénám, takže čtenář má pocit opravdovosti. Divoké scény zvládá s přehledem a čistě. Wolverine není oslnivý komiks, ale funguje a já s ním strávil příjemné chvíle.“... celý text
— ludek.n

Do srdce temnoty Do srdce temnoty

„„Tohle je absurdní. Tohle je šílené. Tohle nemůže být pravda. Nepřátelé mi dali drogy a mám halucinace.“ Když už jsem se ocitl v Sin City, rozhodl jsem se přečíst i poslední knihu v této sérii, i když jsem jí vlastně docela nedavno četl. Teď to mám pěkně ucelené, příběh po příběhu, tak nebudu kazit štíhlou linii. Musím přiznat, že jsem si příběh moc nepamatoval. Ale vzal jsem si prášek, zapil ho pivem a už jsem v tom lítal. Jak jsem již psal v předešlém komentáři, kresba není tak kvalitní, jak jsme si u pana Millera zvykli, ale když je dobrý obsah, kresba se poddá. A některé celostránkové portréty jsou . . . no, postaví se vám . . . lžička v černé kávě. Ono, když vám krásná, mladá a nahá černoška spadne z nebe . . . Jo, já vím, skočí ze skály, ale to „z nebe“ zní líp, nemyslíte? Citát: Možná jí nezáleží na životě, ale na tom jak vypadá ano. V sázce je tentokrát život Ester. Byla unesena. Jenže nikdo neví kým a kam. Wallace, její zachránce (když spadla z nebe) když skočila ze skály, to tak nechce nechat. Pátrání po Ester však přináší nebezpečné situace. Například další krásné ženy nebo další smrtící a nebezpečné zločince. Zde máme konečně možnost studovat Deliu. Ano, Delia, Modroočka z předešlého svazku povídek „Chlast, děvky a bouchačky.“ Tady se formuje ta její nymfomanská povaha. A je s ní docela sranda. Inu, ženská posedlá sexem si chvilku na sex najde vždycky. Malá ochutnávka: (automobilová honička s přestřelkou) WALLACE - „Střílejí! Dejte hlavu dolu“ DELIA - „Chápu. Ráda.“ WALLACE - „Nechte toho, tak jsem to nemyslel!“ DELIA - „Určitě ano.“ WALLACE – Rozptylujete mě.“ DELIA - „Já vím.“ Opět, stejně jako v prvním komentáři musím vyzvednout scénu s cherubíny. Já se u ní mlátil smíchy víc, než když Wallace připoutal Modroočku k posteli. Cherubíni jsou pruďasové a jejich slovník se tu snad ani nedá citovat. Tak že kušuju. Ale ti cherubíni jsou fakt třída. Ovšem nejsou na to sami. Je tu ještě několik létajících vílek a mluvící dinosaurus. Mě osobně dostal Rambo a Kapitán Amerika – síla. (jo, nebojte, ještě jsem v Sin City) Opět připomenu, že tohle je jediná celobarevná pasáž v této knize. A jsou to halušky. Wallaceho halušky. Ale Walalce se z toho dostane a bude se snažit, jak říká Hellboy – Poslat je všechny k čertu! Citát: Udělej z toho zmrda pohřešovanou osobu. Ke konci je to hektické. Ozývají se výbuchy – BUM, BUM, hodně se střílí – RATATATA, tříští se sklo – KŘACH, létají granáty – PLESK, PLESK, PLESK a protože se to odehrává ve filmovém studiu, stačilo jen říct – AKCE! „Tohle bude bolet.“ „O tom nepochybujete.“ Začalo tam být poněkud hlučno. Pak začne svítat a přijde nový den. Perfektní konec. V této knize, mimo jiné, najdete i propašovanou malou povídku. V hlavní roli Josh a jeho první rande. Komentář a hodnocení k povídce najdete v sekci „Části díla“ u této knihy. A jako bonus na konci knihy jsem čuměl jak Marv na Nancy. Na konci knihy je totiž několik celostránkových BAREVNÝCH obrázků – výřezů situací z příběhu. Je to nádhera. Všechno to vybarvila Lynn Varleyová. No a následuje tradiční černobílá Galerie obálek. KONEC. Citát: Je příliš dokonalá, než aby to byla pravda.“... celý text
— Terva

Batman v černé a bílé Batman v černé a bílé

„Kdysi jsem četl v Crwi pár příběhů a těšil jsem se, až to vyjde souborně. Bohužel šlo zrovna o ty nejlepší, hlavně poslední oddíl knihy je hodně slabý. Pro mě spíše zklamání.“... celý text
— OldaB

Přejít na knížky autora