Essex County
Jeff Lemire
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407693/bmid_essex-county-uGa-407693.jpg
5
175
36
Sychravá krajina a venkov posetý osamocenými farmami tvoří kulisy rodinné ságy, v níž se osudy postav překvapivě protínají na ploše jednoho století. Osiřelý chlapec vyrůstá se strýcem, s nímž si moc nerozumí, před realitou utíká do fantazie a obléká se do superhrdinského kostýmu. Dva bratři, kteří tvořili nepřemožitelný hokejový tým, jsou nyní zahořklí samotáři rozdělení vzájemnou křivdou. Dobrosrdečná zdravotní sestra se snaží zmírnit rány způsobené sto let starým podvodem. Jejich životy ukazují, že proti bolesti a samotě se dá bránit empatií, soucitem a vzájemností. Příběh o kořenech smutku, o tajemstvích, která rodiče střeží před dětmi, o zradě i usmíření se stal klasikou moderního komiksu. Podobně jako díla Persepolis, Maus nebo Pod dekou k němu přilákal nové publikum. V národní literární soutěži Canada Reads se dostal mezi pět finalistů a v hlasování diváků vyhrál titul Nejlepší román desetiletí, přestože se jedná o komiks. Od veřejnosti získal víc hlasů než ostatní soutěžní knihy dohromady.... celý text
Přidat komentář
Během Vánoc mám největší depky. Essex County jsem dostal k Vánocům a hned jsem se dal do čtení. To byla chyba. U poslední části už mi bylo tak plačtivě, že jsem to nedokázal dočíst.
Tak dobrý to bylo.
Četla jsem od autora dva jiné komiksy a nutno podotknout, že z nich jsem byla nadšená. Nabízely zajímavé příběhy, nějaké to poučení. Ale z této knihy jsem si moc neodnesla. Asi z jedním problémů bude, že mi hokej moc neříká. Stejně jako pár ostatním lidem se mi občas pletly postavy. A příběhy se mého srdce prostě nedotkly, bohužel.
Nostalgie, křehkost, lidskost, osamělost. Jsme otroci vlastních vzpomínek, ale bez nich padáme do prázdna.
Zase jsem jednou měla chuť na komiks, a tak jsem si jich v knihovně pár nabrala. Brala jsem do ruky ty, které jsem viděla i tady na IG a na něž byly dobré ohlasy. A jedním z nich byla i Essex County.
Šlo o moje první seznámení s Jeffem Lemire a už teď vím, že pouze u tohohle titulu nezůstanu. Tohle se tak skvěle četlo! Ilustrace tu jen podtrhují pošmournost venkova a ještě víc jsem si užívala každou tu tvrdou a nekompromisní linku v kresbě postav, které díky takovému stylu působí drsně, přitom vlastně ztvárňují citlivé a vlastně až křehké osoby s propracovaným pozadím a různorodými charaktery. Postavy se navíc skvěle propojují, a jak se postupně vypravováním propracováváte k pointě, jako by doslova vystupovaly z těch černobílých stránek a ve vaší hlavě ožívaly.
Nečekejte (super)hrdinské story! Tahle kniha totiž vypráví silný a krásně lidský příběh.
Za mě velké doporučení a slibuji, že i když je to (obzvlášť na komiks!) pořádná bichle, budete to mít za chvilku dočtené a pravděpodobně budete taky smutní, že už jste na konci.
Moc doporučuji!
Postavy se mi trochu zamotaly, ale to bude tím mlsným hltáním. Obrázky mají takovou posuvnou hodnotu, že bylo velmi osvěžující rychle si číst. Většinou nedám dopustit na vlastní představy o krajích a osobách, ale tady jsem se ráda svezla.
"Tak na Lebeufovic kluky!" A na bonusy.
Rváč a Potápěč se mi líbili víc. Je mi trošku zatěžko a s mírným červenáním se přiznávám, že jsem se místy ztrácela. Možná kdyby rodokmen byl hned na začátku, bylo by to pro mě stravitelnější, pořád se ale jedná o zajímavý komiks.
Poprvé jsem se s Jeffem Lemirem setkala v knize Potápěč, který se mi tak moc líbil, že očekávání od Essex County jsem měla obrovská. Jsem ráda, že můžu říct, že i přes taková očekávání jsem nebyla zklamaná.
Vážná témata a komiks jdou prostě skvěle dohromady. Obzvláště v podání Lemira, jehož kresba vám emoce příběhu umožní prožít tak nějak… intenzivněji.
Zkrátka jsem nadšená.
Překrásný komiks. Obzvlášť vyzdvihuji druhý příběh (bratři Vince a Lou) - knedlík v krku a slzy v očích, hodně silné.
Už několikrát jsem četl, že je Jeff Lemire geniální scénárista. Bohužel jsem to sám nemohl potvrdit, jelikož jsem od něho skoro nic nečetl. Teď po přečtení jeho díla Essex County si to začínám myslet. Essex County si mě získalo během pár stránek a moc jsem si čtení tohoto svazku užíval. Protože čtu primárně superhrdinské komiksy, tak toto pro mě byla příjemná změna, která mi udělala obrovskou radost. Jeff Lemire se mi zde představil v tom nejlepším možném světle a já jsem na vlastní oči uviděl jeho geniální přemýšlení nad vyprávěním a příběhem. Lemire má také velmi osobitou kresbu, která sice není tolik propracovaná do detailů, ale je rozhodně působivá a hodí se pro dané příběhy. Největší síla komiksu vychází z příběhů. Z příběhů, které mají srdce, emoce a dokáží dojmout. Lemire je dokáže vyprávět s obrovskou lehkostí a citem. Navíc úžasným způsobem využívá panely, ve kterých propojuje příběhy, střídá časovou osu, mění perspektivu vypravěče atd. Vyžaduje to trochu více pozornosti, ale ten výsledek za to stojí, a místy jsem jen koukal a užíval si, co se na stránkách svazku děje. Tomuhle se říká být výborným scénáristou (vypravěčem příběhů). Od teď se budu těšit na další komiksy o Jeffa Lemirea, které si někdy přečtu. Essex County je parádní komiks, který má myšlenky, emoce a nechybí mu srdce.
Rváč se mi líbil svoji přímočarostí, tohle zase svojí propleteností. Po nevýrazném Mlsounovi opět parádní Lemire.
Essex County je pomsta mým mladickým snahám hrát si na intelektuála. Kresba i dialogy jsou všeříkající a perfektně vystihují podstatu místa, jenže to je asi tak všechno, co jsem si z vyprávění odnesl. Propletenec osudů několika různých lidí se sice protne hned několikrát, že by to však mělo jiný význam, než že všechno se vším souvisí, říct nedokážu. Třeba jsem ale přehlédl nějakou skrytou alegorii, anebo život na vsi ve svých vlastních vzpomínkách výrazně podceňuji. Ano, postavy jsou skvělé a ty životní peripetie také, každopádně mi chyběl dějový oblouk, jenž by jednotlivým příběhům dával nějaký směr. Místo toho jsem se dočkal konce uprostřed slova a následně dumal, jestli jsem něco neprošvihl. Tohle je Jimmy Corrigan z venkova, což však v mém případě není známka geniality, ale existencionálního mudrování, ve kterém pro utrápené vzdychání není prostor na zápletku. Hlavní problém spočívá v tom, že jsem podvědomě čekal pecku a tu jsem sice dostal, ovšem pouze v rovině melancholické.
Na komiks jsem byla hodně zvědavá, bohužel je pro mě spíš zklamáním. Nelíbily se mi kresby a bylo to strašně depresivní. Škoda. Určitě skvěle vyjádřen smutek, ale čekala jsem dle nadšených hodnocení velké wow. Postavy se mi navíc pletly a neorientovala jsem se v nich moc dobře.
Můj zatím nejdelší komiks v životě - 512 stran a wow, moc se mi líbil. Zaujal mě svou provázaností, ilustracemi, příběhem, prostě vším. Na jednu stranu nám ukazuje sílu života i člověka, na stranu druhou pak určitou bezmoc stáří a sílu nevyřčených věci a tajemství. Není to rozhodně prvoplánová věc, je to velmi propracované, sofistikované, s myšlenkou. Za mě můžu určitě doporučit, jedná se o krásný obohacující komiks.
Takhle kniha mě delší dobu míjela a přišla na řadu až po Lemireově Rváči. Musím říci, že na mě Essex county zapůsobilo mnohem více.
Kniha je plná nostalgie a krutosti a smutku. Věcí, které život dokáže rozdávat po tunách. Sledujeme příběhy několika postav napříč mnoha lety a ke konci knihy se vysvětluje to, co čtenář může již v průběhu četby vytušit. Dílo jsem si vyloženě užil a i přesto, že se jedná o komiks, ho můžu přirovnat k některým dílům Johna Stainbecka. Je dobře, že u nás vyšlo kompletní vydání, včetně doplňujících příběhů a doplňujících kreseb na konci knihy. Krásná obálka, pevná vazba a příběh, ke kterému se budu rád vracet. To vše za směšný peníz. Určitě doporučuji!
Naposledy na mne takhle silně zapůsobil Sochař a nedávno Potápěč.
Opravdu lze nakreslit a napsat komix, který vypráví o vnitřních věcech člověka a nepůsobí přitom směšně jak třeba různí Batmani a jiné.
No páni. Ty příběhy jsou tak obyčejné, že jsou vlastně výsostně neobyčejné. Celé je to nakreslené tak ošklivě, že obrázky vyprávějí víc než slova. Ničím nezajímaví lidé mají parametry shakespearovských hrdinů a čtenář zjišťuje, že přes všechny tragédie je potřeba život žít, prožít a dožít, tak jak je potřeba. Kdo se chce ponořit do velkých dramat lidí, které by mohl klidně potkat na ulici nebo na návsi, ať po této knize sáhne. Nebude zklamán.
Pro mě naprostá bomba. Jak už tady bylo řečeno, komiksový majstrštyk.... . Střídmá, současně však - svým skvostným způsobem - dokonalá a atmosféru knihy podporující kresba....textu spíše méně, ale příběh skvělý, občas u mě vyvolával úsměv na tváří, občas špetku smutku a k tomu zamyšlení.... jsem moc rád, že zdejší recenze mě přesvědčily knihu koupit a přelouskat. Všem mohu jen doporučit.
Prečteno na doporučení Lennyho z Komiksových bublin a ničeho nelituju.
Ačkoliv nejsem fanda hokeje a vím o něm velký prd (ostatně stejně tak o životě v Kanadě), čtení tohoto grafického románu jsem si doopravdy užila. Je to proto, že příběhy v něm jsou o mnohem více věcech, než jen o hokeji. Jsou o rodině, lásce, životě a smrti, nevyřčených věcech, výčitkách a osobně si myslím, že vás přečtení téhle knížky donutí se nad tím vším dost zamyslet - ať už behěm čtení nebo po přečtení.
Komiksový majstrštyk, přinášející zážitek, podobný dávné četbě Thompsonova Pod dekou. Lemire vypráví nejsilněji v náznacích, v tichu panelů beze slov. Naopak tam, kde se neudrží a je zbytečně doslovný (několik pasáží poslední části, věnované pečovatelce), trochu kazí čtenářskou radost z možnosti interpretovat si události po svém.
Štítky knihy
komiksy lední hokej existencialismus
Autorovy další knížky
| 2019 |  Essex County |
| 2021 | Potápěč |
| 2019 | Rváč |
| 2017 | Tajemství počátků |
| 2019 | Thanos se vrací |
Kniha Essex County je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 220x |
| Čtenářské výzvě | 16x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 86x |
| Chystám se číst | 91x |
| Chci si koupit | 23x |
| dalších seznamech | 1x |
Ach, Lemire. Ty tak dokážeš potešiť, rozosmiať aj rozsmútiť človeka. Viackrát som mal na krajíčku, ale záver to som plakal ako už dlho nie. Ráno som to začal čítať cestou do práce, čítal som to aj v práci, keď bolo voľnejšie, potom cestou z práce vo vlaku, potom keď som išiel so psíkom vonku a skončil som doma v kľude. Proste sa od toho nedalo odtrhnúť a trhol som rekord, že som 512 strán prečítal za deň. K obsahu neviem, čo mám napísať, proste treba to prečítať , je to emocionálna bomba a je to fakt úžasný grafický Román s veľkým R. Jednoznačne odporúčam a každé dielo Jeffa, ktoré som doteraz prečítal bol výnimočný zážitok. Proste pecka.