Ztracený román

recenze

Cestující (2019) / a.k
Ztracený román
Životy mnoha Židů byly po Křišťálové noci zpečetěny přesunem do koncentračních táborů. Vyhráno neměli ani ti, kterým se podařilo vyhnout hromadnému zatýkání. Tristní osud jednoho takového Žida poznáme na stránkách tohoto románu.

Židovský obchodník Oto Silbermann doposud žil, jako by nebyl Žid. Byl sice ohrožený, ale stále movitý a doposud nedotčený občan. Ostatní Židé takové štěstí neměli.

Doba jim nepřeje. Dochází k hromadnému zatýkání. Oto mohl ještě před půl rokem bez problémů opustit Berlín. Tenkrát nevyslyšel prosby své árijské manželky Elfriede a dal přednost zůstat a věnovat se obchodům. Teď jsou hranice neprodyšně uzavřeny. Jen marně popohání syna, který emigroval do Francie, aby se pokusil vyřídit dokumenty, které by mu dovolily opustit Německo.

Zásadní zlom přijde osudné noci r. 1938. Listopadový pogrom se dotkne i jeho osobně. Na poslední chvíli se Otovi podaří utéct z bytu. Tím začíná jeho pouť ve vagónech Německé říšské dráhy a jeho závod s čirým zoufalstvím.

Přežil světovou válku, tři roky strávil na západní frontě, cítí se jako muž-Němec, nikoliv jako Žid. Teď musí čelit nové hrozbě, úplně sám. Má strach. Nerozumí této době. Nepřeje si nic jiného než žít v klidu a vydělávat si poctivě na živobytí.

Zatímco cestuje z města do města, snaží se najít řešení své situace, které ale řešení vlastně ani nemá. Ve vlacích naráží na jiné židovské nešťastníky i sympatizanty SS. Lidé na jeho cestách jsou hodní a chápaví, ale i zlí a plní nenávisti. Marnost celého jeho putování spěje až do trpkého konce.

O nic méně není nezajímavý ani samotný příběh autora a vzniku knihy. Ulrich Alexander Boschwitz napsal svůj román v pouhých třiadvaceti letech. Mnohé vychází z autorovy rodinné historie a nese prvky autobiografie. I on je synem židovského obchodníka, i jeho rodinu stíhá podobné zoufalství a beznaděj jako Oto Silbermanna. Když se autor dozvěděl o Listopadových pogromech, pobýval jíž s matkou v exilu a své frustrace ze vzniklé situace bezprostředně po událostech zaznamenává do románu. Jeho Cestující vznikl za rekordně krátkou dobu pouhých čtyř týdnů. Poslední autorovo redigování románu probíhá na palubě osobní lodi, která však jde při torpédování ke dnu. Nikdo z cestujících ani posádky nepřežil. V Německu vyšel román poprvé až po 80 letech díky objevu strojopisu ve frankfurtském Německém exilovém archivu.

Je dobře, že se dočkal tento zapomenutý román svého vydání. Beze sporu nabízí hluboký pohled do nitra člověka poznamenaného dobou. Přestože zde nejsou líčené fyzické represe, samotná duševní trýzeň hlavního hrdiny má svou sílu. Ze stránek dýchá jeho rozpolcenost, nepochopení, strach, zmar a tíseň. Knihu bych doporučila čtenářům, které zajímavá tato vyhrocená doba. Beznaděj prezentovaná osobou, které se přímo dotýká, je zde přímo hmatatelná.





Děkuji nakladatelství značky Kontrast za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Dobrovský.

Komentáře (0)

kniha Cestující recenze