Zmizelí ze Svitu Luny

recenze

Zmizelí ze Svitu luny je pokračování první knihy z knižní série Projít zrcadlem. Opět se zde setkáváme s naší hlavní hrdinkou Ofélií a jejím chladným snoubencem Thornem. I přes veškeré Thornovi snahy ochránit svoji snoubenku je Ofélie vtažena do prudkého víru dvorských intrik. Její identita animistky byla odhalena, což dvakrát nevyhovuje žádnému z rodů na Pólu, kteří soupeří o moc. Ofélie je tak nucena být pod ochranou nevyzpytatelného rodinného ducha Faruka, jenže to však není zadarmo. Naše hrdinka je donucena každý večer předcházet před Faruka a celou jeho smetánku, za účelem pobavit všechny svými animistickými příběhy. Ofélie do toho musí vložit vše, neboť selhání znamená ztrátu ochrany nejen nad ní samotnou, ale zároveň i nad Berenildou a jejím dosud nenarozeným potomkem. Bohužel ani rodinný duch sám o sobě není všemocný. Je jen loutkou v rukách tzv. "Boha", který pomalu tasí své drápy a míchá osudy obyvatelů Svitu Luny. Nepohodlné osoby se začaly za nevysvětlitelných okolností ztrácet a Ofélii hrozí čím dál tím větší nebezpečí, na které je i Thorn krátký. Písek v hodinách se nemilosrdně přesypává a naše hrdinka nesmí ztrácet čas. Nejenom, že musí zjistit, kdo stojí za únosy, ale i přečíst dosud neprobádanou farukovu knihu, na které si už vylámali zuby i jiní odborníci. Vše teď záleží jenom na Ofélii.

Kniha mne opět (jako u předchozího dílu) velmi zaujala svým neotřelým námětem. Předchozí knihu jsem přirovnávala ke knihám Jane Austenové kvůli její silné romantické lince. Zde je však romantická linka lehce upozaděna detektivní zápletkou, která naše hrdiny silně poznamená a nás donutí sáhnout po dalším díle. Nemohu jinak než doporučit.

Komentáře (0)