Zkus žít jiný život

recenze

Spousta z nás se určitě někdy zamyslela nad tím, jaké by to bylo, kdybychom se ocitli ve snovém světě, ve kterém bychom mohli normálně mluvit a pohybovat se. Lákavá představa, co myslíte? Představte si ale, že ten svět ve kterém byste se nacházeli ve stavu snění, by nebyl zcela dle vašich představ…

Téma prolnutí skutečného světa se snovým má rozhodně velký potenciál, na jehož základech je možno vystavět zajímavý příběh. Právě na tuto jistotu vsadila americká spisovatelka Cynthia Swanson. Ta je v zahraničí známá díky svým povídkám publikovaným v tisku. Psaní povídek však většinou vede jen pár kroků od vytvoření většího literárního žánru, a tak se Cynthia nenechala zahanbit v roce 2015 vyšel v zahraničí její první společenský román. Knihkupkyně - tak se jmenuje jeho český překlad o nějž se postarala Martina Valentová a který vydalo v únoru letošního roku nakladatelství Omega.

Tohle není moje ložnice.
Kde to jsem? Vzdychnu a přitáhnu si neznámou přikrývku až k bradě, s námahou se snažím vzpamatovat. Jenže mě vůbec nenapadá, kde bych mohla být. (Str. 7)

Píše se rok 1962 a osmatřicetiletá Kitty Millerová je svobodná a bezdětná žena, která společně se svou kamarádkou Friedou Greenovou (rovněž bez závazků) vlastní od roku 1954 knihkupectví U Dvou sester nacházející se v Denveru, ve státě Colorado. Obě dvě jsou vášnivými čtenářkami a milovnicemi všeho tištěného. Kitty svou domácnost sdílí s kocourem Aslanem, který je její vrbou a přítelem. Poté, co Kitty usíná, ocitá se ve snovém světě, který je pro ní cizí, ale zároveň i důvěrně známý.

Ve světě snů se jmenuje Katharyn Anderssonová, je šťastně vdaná za Larse se kterým má šestiletá trojčata - holčičku Missy a chlapce Mitche a Michaela, který je autista. Časově je zde o pár měsíců napřed oproti bdělému světu. Katharyn má vše, po čem kdy Kitty toužila - žije v nádherném domě nacházejícím se v „lepší“ čtvrti na předměstí Denveru a dokonce má i služebnou, černošku Almu. Zpočátku je Kitty z výletů do říše snů nadšená, ale s přibývajícími nocemi se snění stává více reálnějším a hranice mezi oběma světy se ztenčují a začínají se vzájemně prolínat… Kde však končí sen a začíná reálný život?

Zavřu oči a soustředím se na houpání. Čekám, až sen skončí, protože tyhle sny obvykle končí v kritickém momentu, jako je tento. Ale tentokrát se tak nestane. Otevřu oči a jsem pořád ještě v parku, stále cítím, jak mi zima proniká kabátem k tělu, stále ještě houpám hubeného Michaela sedícího na dřevěné houpačce. (Str. 137)

V životě každého z nás nastanou situace typu co by se stalo, kdyby… Přesně v tomto duchu je konstruován román Knihkupkyně. Na čtenáře dýchne nejen svou kouzelně snovou atmosférou, ale zároveň i děsem z toho, že by se snad něco ze snového světa mohlo stát skutečností. Příběh je podán ich-formou z úst hlavní hrdinky Kitty, která ve svém vyprávění využívá nejen přítomného okamžiku, ale i častými retrospektivními odbočkami a potenciálně možné budoucnosti či minulosti. Někomu by možná mohly vadit časté odbočky do Kittyina mládí, protože nemají žádný vliv na dějové linky, kterých je zde několik.

Za nejdůležitější dějovou linku lze považovat kontrast mezi snem a realitou. Další můžeme sledovat ve vývoji vztahu mezi Kitty a Friedou. V neposlední řadě pak sledujeme i pomalu bortící se sny některých charakterů. Knihkupkyně obsahuje pětatřicet kapitol a na konci knihy nalezneme autorčino poděkování.

Jelikož se jedná o dva paralelní světy, je samozřejmé, že se zde setkáme s postavami rozličných povahových rysů. Příběh je seskládán z mnoha kontrastů. Kitty je zatvrzelá soběstačná žena, která je několikrát zklamána muži, a tak je raději sama. Snová Katharyn má oproti ní toho nejlepšího muže pod sluncem, s ním dvě zdravé děti a jedno, se kterým to není příliš snadné. Frieda je holka do nepohody, působí klidným dojmem a je to Kittyina nejlepší kamarádka. Mihne se zde i Kittyin bývalý přítel, o kterém však není třeba se zmiňovat. Postavy jsou vykresleny do detailu a žádná z nich není negativního charakteru.

Knihkupkyně je časově zasazena do zlatých šedesátých let, ale negativem je, že tomu čtenář těžko uvěří. Ano, jsou zde sice zmíněna literární díla, která byla v tu dobu populární, a nebo písně, které v té době zněly v rádiích, ale nejednomu z nás tam bude chybět ta správná atmosféra a detailnější popis té doby.

Je ocenitelné, že autorka do svého románu zapracovala hned několik závažných sociálních témat. Jedním z nich je autismus, který řeší Katharyn s jedním ze svých synů. Dalším, díky svému časovému zasazení, je rozhodně černošská služebnice. V té době se jednalo o zcela běžnou záležitost, neboť černoši často pracovali pro bělochy, ale Kitty si co by Katharyn uvědomuje, že Alma je stejný člověk jako ona, se stejnými právy jako má sama. Tak s ní také jedná. To, co však nejvíce bije do očí je fakt, že v šedesátých letech nebylo obvyklé, aby ženy pracovaly. V té době bylo samozřejmostí, že se staraly o domácnost, děti, své manžele a byly ozdobou celého domu, přičemž veškerou práci zařídili muži. Tímto Swansonová odbočila z řady obvykle zavedených společenských konvencí, za což jí můžeme být vděčni, neboť Kitty a Frieda nám ukážou, že i ženy umí odvádět skvělou práci.

Knihkupkyně mě zaujala svou anotací, která láká do světa snů. Líbil se mi její závěr, neboť i když přesně takový budou mnozí z nás očekávat, potěšilo mě, že má domněnka byla správná. Po mém ujištění bylo příjemné si pak v hlavě zpětně promítnou informace, které jsem během čtení načerpala a které mi pak daly dohromady ucelený obraz toho, co nám autorka chtěla říct.

Soudě na základě příběhu, Knihkupkyně se bude více zamlouvat něžnému čtenářskému okruhu, neboť my ženy se rády poddáváme snění. Věkově bych nikterak nevymezovala, protože kus romantické duše je v každém z nás. Doporučuji k přečtení všem, kteří častokrát sní třeba i s otevřenýma očima a představují si sami sebe v situaci, která by se stala, kdyby…

Komentáře (0)